Kouření je pro mnohé pouze riskantní zábavou, pro jiné metlou lidstva. Někteří ho vidí jako civilizační chorobu, další jako ve své podstatě lifestyle. Ať už máte sbírku dýmek nebo za týden vyhodíte 14 krabiček cigaret na jedné straně, nebo se spravedlivě mračíte i na neznámé kuřáky kráčející po ulicích, jedno se obtížně popře. Kouření je fenomén.
Nikotin je jednou z nejrozšířenějších drog na světě. Jedinou konkurenci má v alkoholu, ale zatímco se často můžeme dočíst, že pití s mírou je zdravé (a sklenička vína denně snižuje riziko kardiovaskulárních chorob), kouření s mírou je jenom o něco málo lepší než kouření těžké. Jedna jediná cigareta nepřináší zdravotní benefit žádný. A pokud netrénujete na profondní bas ve sboru, s vaším tělem neudělá nic dobrého.
Mohlo by vás také zajímat: Případ cukr. Jak se zbavit závislosti na sladkém
Začalo to vodní dýmkou v útlém mládí, pokračovalo dýmkami dřevěnými, až mi jednou došel tabák a já si koupil první cigaretu. Vyuzený už jsem byl dost, zvracení nepřišlo, bylo to vlastně krásné, jakkoliv pomíjivé. A hladkost první zkušenosti s rakotyčinkami mi otevřela dveře dokořán.
Kouření je tedy vysoce návykové a v ničem nám doopravdy nepomáhá. Pijavice na naší peněžence a plicích. Není divu, že přestáváním s kouřením se už zabývá celé odvětví průmyslu. Zatím není tak velké jako průmysl tabákový, ale když do něj započítáme i výrobce elektronických cigaret, dost možná ho brzy doroste. Od nikotinových žvýkaček a náplastí po ty kapesní parostroje máme dneska tolik možností, jak přestat kouřit, že je s podivem, kolik z nás to ještě dělá.
Neznám téměř kuřáka, který se někdy přestat nesnažil. I se všemi dostupnými pomůckami je to ale k uzoufání těžká práce.
Ráno fajfka k snídani, malá hlavička lehčího tabáku, cigareta hned po ní. Potom v práci, kdykoliv dokončím úkol nebo jde někdo jiný. Doma velká hlavička latakie. A pak každou chvíli, mezi mícháním polívky, nakrmením kocourů, zutím levé a pravé boty. V průměru 140,– za den. Měl bych přestat.
Je totiž návykové ze všech stran. Připomíná nám naši orální fázi, zásobuje nás nikotinem a skoro zastavuje čas, když ho máme málo. Způsobuje závislost fyzickou i psychickou a v tom tkví hlavní problém. Náplasti nebo žvýkačky nás sice zásobí nikotinem, ale naše ruce a ústa stále touží po činnosti. Elektronické cigarety nás zajistí po obou stranách, ale bůhví jestli jsou doopravdy zdravější, nebo spíše méně škodlivé. Za pár desítek let snad budeme mít dost údajů k posouzení jejich škodlivosti.
Pokus 1.
Zkouším přestat! A žádná polovičatá řešení, žádné náplasti nebo žvýkačky, žádná šidítka. Přestávám „cold turkey“. Poslední krabku jsem zhltl včera, dýmek se zatím nezbavuji, pryč jdou jen zapalovače a cigarety. Budu pít méně kávy a určitě to půjde.
Psycholog Alex Lickermann vyzkoumal, že ani ti nejúspěšnější nejsou za vodou. Naprostá většina kuřáků, kteří přestali, na cigaretu pomyslí alespoň jednou denně po dalších 30 let. Přestat kouřit není jedno nezávislé rozhodnutí, ale celý proces, možná dokonce celoživotní úkol. Problém je, že jakmile si zafixujeme pohyby s kouřením spojené s krátkodobou radostí z nikotinu, je už jedno, jak odhodlaní jsme nebo jak moc si uvědomujeme, že kouření je smrtící.
Máme ho zafixované jako miminko sací reflex, kterému je ostatně příbuzné.
Pokus 2.
Napoprvé to nevyšlo. Kolegyně se zeptala, jestli jdeme kouřit, a já úplně zapomněl, že jsem si to zakázal. Dostal jsem cigaretu i zapalovač. Zatracená solidarita. Napříště musím všechny informovat a zakázat jim tohle lákání.
Důležitá je podle Lickermanna hlavně podpora okolí. Nejjistější je si s kouřením zafixovat kromě toho příjemného i ostrakizaci, zvracení v opilosti, nesouhlasné pohledy a pokašlávání partnerů. Skutečně přestat kouřit je ale téměř nekončící úkol.
Pokus 3.
V hospodě mi to ujelo, mea maxima culpa. Bylo to po dvou dnech, celý jsem se ošíval a přistihl jsem se při pokusu šlukovat limonádu, kterou jsem pil brčkem.
Se žvýkačkou, náplastí nebo jiným placebem je cesta snazší, ale jenom krátkodobě. Návyk kouřit nám zůstává a pomůže skutečně jen železná vůle. Vůle, kterou bychom potřebovali všichni. Na kouření přece jen v ČR zemře 18 000 lidí, tedy jeden Benešov, ročně.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
Mohlo by vás také zajímat: Vyzkoušejte digitální detox. Budete in, a ještě ulevíte svojí hlavě
