Přesněji – přísahal jsem věrnost programu Whole30, což je podle jeho autorů Melissy a Dallase Hartwigových měsíční restart, který má přinést zdraví a svobodu v jídle. Navzdory tomu, že vám tu dosavadní svobodu notně omezí – nečeká vás totiž nic jiného než maso, ryby, vejce, ovoce, zelenina a nějaké ty tuky. Už žádné rohlíky, mléčné pochutiny, cukrovinky… Bohužel ani pivo. Amen!
Bílý sex? Nic neobvyklého
K jídlu jsem vždy přistupoval jako běžný chlap žijící v blahobytu. Po večerech jsem luxoval ledničku (klasický bílý sex), jedl jsem, i když jsem zrovna neměl hlad. Zpětně si uvědomuju, že jsem do sebe házel věci jako do popelnice – v podstatě jsem pozřel cokoliv, co mi přišlo aspoň trochu chutné.
Koneckonců ještě den před startem „paleovýzvy“ jsem byl s pár přáteli v hospodě a pořádně se nadlábl velkou porcí smažených řízků. A doma si dal ještě sekanou jako nášup. Proč si ji nedat, když nazítří končí svět, že?
Nikdy jsem žádnou dietu ani speciální stravu nedržel. A tak jsem hned první den pochopil celé to kouzlo neustálých začátků, které si dietožrouti dopřávají v jednom kuse. Je to dokonalá euforie. Když se do něčeho takového pustíte, připadáte si nepřemožitelní. Hned první den jsem proto bez sebemenšího zaváhání odmítl úžasný dortík, štrúdl i zmrzlinu.
Jenže už večer jsem se jako Superman necítil. Měl jsem cukrový absťák, při němž se mi motala hlava, měl jsem mžitky před očima, cítil jsem brnění v konečcích prstů, byl jsem roztěkaný, nervózní a lehce podrážděný. Zvlášť když jsem si mohl nechat zajít chuť na kafe s mlékem a nějakou tu přeslazenou dobrotu z bílé mouky. Večer už jsem byl hladový jako vlk a ještě podrážděnější. Kroužil jsem kolem ledničky i spíže, ale nic paleo v něm nebylo k mání. Jen kotel parádně voňavého guláše. Ksakru!
Bio jen s naditější prkenicí
A to znamenalo jediné – vyrazit na nákupy. Původní záměr, že když už paleo, tak také bio (jak ostatně radí i autoři v knize Whole30), vzal poměrně rychle za své, jakmile jsem prolezl nabídku Kunratické stodoly. Ne že by nebyla lákavá, ale to bych musel vydělávat zhruba pětinásobek. Možná ještě o krapet víc. A já měl přitom v kapse jen samé nízkotučné bankovky. Pár zeleninových a ovocných kousků jsem si sice odnesl, pro zbytek programu Whole30 jsem si ale už vystačil s místním zelinářem, řeznictvím i večerkou v pražském Braníku. Pokud živíte kromě sebe ještě rodinu, doporučuji vám to také.
Ale čert to vem. Náplastí na tento neúspěch byly vajíčkové orgie, které pro mě vypukly druhý den programu. Byly tak intenzivní, že jsem po dokončení Whole30 napočítal necelou stovku zkonzumovaných vajec.
Předpokládám, že dietology by z toho nejspíš klepla pepka, ale na jejich doporučení jíst maximálně jedno vejce denně jsem zkrátka hodil bobek a cpal do sebe míchaná vajíčka, volská oka, omelety i fritáty.
Dalo by se říct, že do omrzení. A přesto se mi za celý ten měsíc vajíčka neomrzela.
Závratě a vtíravý pocit hladu v rámci cukrového absťáku pokračovaly i druhý a třetí den. Nic moc, říkal jsem si. Kde je ta zázračná zdravotní proměna, o které se píše v knížce Jídlo na prvním místě? Neměl bych už se cítit lépe? Mít více energie, lépe spát, neprat se s hladem? Otázky, samé otázky. Naštěstí na začátku pátého dne přišly i odpovědi.
Zažívání mě nepotěšilo
Už probuzení stálo za to – necítil jsem se ospalý a pořádně nevyspalý jako obvykle (znáte to, když i po osmi hodinách spánku desetkrát po sobě zamáčknete budík, pojedenácté ho hodíte z okna a spíte dál?). Neměl jsem ani žádný velký pocit hladu. Dal jsem si misku melounu a šel si zaběhat. Tělo při lehce svižnějším tempu sice trochu řešilo, co že to má spalovat, ale energie jsem měl dost. Potěšilo mě, že jsem po doběhnutí cítil lehkou únavu ve svalech, přičemž po výbězích před startem programu Whole30 se mi spíše ozývala bolavá achilovka.
Co už ale tak pozitivní nebylo, bylo zažívání. Reakce střev se po pěti dnech ustálila a byla pořádně nakvašená.
První průjem mě zastihl po obědě skoro nepřipraveného. Uff, to bylo o fous. V dalších dnech se běhání na záchod stalo poměrně běžnou součástí mého života. Právě průjmy nebo zácpy dokážou odradit i vážné zájemce o paleo (aspoň jsem takové decentní náznaky slyšel ze svého okolí). Jenže když kácíte les, létají třísky. A když se pustíte do tak výrazné změny jídelníčku, musíte být připraveni na ledacos.
Jinak bylo vše v cajku. Dokonce natolik, že mě to lehce rozhodilo. V průběhu dne jsem pociťoval vyrovnanou hladinu energie, krátce po jídle jsem necítil žádnou únavu ani ospalost, jako to bylo zvykem. Dříve jsem si musel dát po obědě kafe a nějaký energiebudič (čti koláček nebo sušenku) na nastartování, tentokrát nic. Hlavou mi vrtalo i to, že mě po téměř dvou letech přestala pobolívat chronicky zanícená achilovka a mohl jsem přidávat kilometry při výbězích.
Je vůbec možné, abych stravou během pár dnů napravil to, co jsem si předtím „pěstoval“ dlouhé roky? Připadalo mi to, jako bych viděl UFO tváří v tvář.
Musíte si vyjednat podporu
A tak to šlo den za dnem. Třicet dnů. Těch třicet dnů je mimochodem zatraceně dlouhá doba. Nezdá se to, ale je. Na začátku si možná lehce pohrdavě odfrknete, že měsíc sfouknete jako nic. Když překonáte cukrový absťák, budete si připadat dobře – silní a sebevědomí. Jenže přijde krize.
A přijdou pokušení (zvlášť když začnete jako já ve chvíli, kdy frčí letní zahrádky a dvanáct kamarádů z tuctu vás láme na „jedno“ pivko). Vy ale nesmíte žádnému lákadlu podlehnout. Pokud selžete, musíte podle přikázání Whole30 začít znovu. Bez milosti.
To samozřejmě obnáší i podporu okolí. Bez přízně nejbližších, kterým musíte vysvětlit, co a proč děláte, to zkrátka nepůjde. Nejen rodiny, ale i blízkých přátel či kolegů, s nimiž se potkáváte denně. Jinak budou vesele sabotovat vaši snahu a ještě jim to přijde vtipné. Měl jsem štěstí, že moje žena stála – jako obvykle – při mně (a děti ostatně také). Ohleduplně přede mnou schovávala pečivo, mléčné výrobky jedla v utajení a pomáhala mi servírovat čistokrevné paleo. Hlídala mě, zejména v posledních dnech, kdy mi už nedovolila uklouznout, přestože jsem ty tendence vážně měl.
I když i ona měla slabou chvilku na samém startu celého programu. Tehdy jsme šli na večeři do hospody a už jsem hlady šilhal – objednal jsem si vepřová žebra, ale ještě předtím nám jako předkrm přinesli čerstvý bochníček chleba s dvěma různými pomazánkami. Když mi skápla z úst první slina, podržela mě slovy: „Jasně, dej si chleba. Vykašli se na paleo!“ Hodná holka…
Dá se to. Nemusíte žvýkat žádný polystyren
Ovšem vzato kolem a kolem, Whole30 se dá vydržet. Vlastně to jde docela hladce, na rozdíl od jiných diet, které vám zakazují vesměs dobrá jídla a nutí vás žvýkat polystyren. V rámci palea jsou pokrmy chutné a syté – i díky tuku, který rozhodně nikdo nezakazuje, a bramborám, které autoři Whole30 zařadili do revidovaného vydání knihy a které vám pomohou přežít zejména při návštěvách restaurací.
Právě stravování v restauracích se během celého měsíce ukázalo jako největší potíž.
V menu restaurací jen zřídka najdete nějaké nezávadné pokrmy a z klasického jídeláku vám mnohde nic ani neuvaří. Když v něm ovšem najdete něco použitelného.
Nezbývá než oběd přežít třeba s oříšky po kapsách nebo kápézetkou – krabičkou poslední záchrany s předpřipravenou sváčou, třeba nějakým tím ovocem nebo zeleninou.
Jíst po restauracích taky vyžaduje detektivní schopnosti. Rozluštit alergeny jde ještě celkem snadno, ale i tak je nutné často pídit se po informacích u obsluhy. Třeba na čem pokrmy připravují, čím je mastí apod. Protože možností, jak selhat, se zejména po hospodách nabízí celá řada. Proto je šance, že se najíte, o poznání menší než ta, že budete jen hladově sedět a pozorovat ostatní, jak se cpou nějakou dobrotou. Ale nenechte se odsoudit k domácímu vězení, koneckonců už vznikají i paleobistra – například v Libni je Nutric, kde vám v jednoduše zařízeném podniku v suterénu domu nabídnou stravu vhodnou po Whole30. Není to sice nejlevnější, ale měsíc to vydržíte, a pak už si můžete jídelníček zkusit upravit podle svého.
Poslední částí Whole30 je totiž po skončení programu zařadit do svého jídelníčku zpět „zakázané“ potraviny a nápoje. Ne všechny najednou – je nutné sledovat, co s vámi dělají. Pokud s vámi po měsíčním detoxu cvičí lepek, víte, že ho budete muset oželet. To samé se může týkat mléka a mléčných produktů či třeba piva. Zkrátka – dál už je to jen na vás. Jestliže se rozhodnete zůstat z větší části u palea, můžete si ho udělat takové, jaké ho chcete mít.
Není to žádné náboženství
Já sám jsem po těch třiceti dnech s paleem zjistil, že mi tento způsob stravování vyhovuje. Neberu paleo jako módní trend, nebrousím ani žádná internetová fóra zaměřená na něj, nepovažuji ho za žádné náboženství. Spíš ho vnímám jako šanci udržet si v životě zajímavé změny, které přineslo. Když pak přijde nějaké to pokušení, zvážím všechna pro a proti, a pokud to pořád stojí za to, tak paleořád poruším. „Zakázané“ jídlo si přitom vychutnám, a tím míním opravdu každé sousto. Poté zase najedu do paleokolejí a žádné výčitky si nepřipouštím. Myslím, že takhle by to šlo. Takhle mi to dává smysl.
Jídlo, které vylepší zdraví
Melissa a Dallas Hartwigovi, autoři knih Jídlo na prvním místě a Whole30, říkají, že vše, co jíte, vaše zdraví buď vylepšuje, nebo poškozuje. Proto je potřeba jídlu věnovat pozornost. Musíte si vybírat takové, které zdraví vylepšuje, což není snadné, protože k určitým pokrmům máme emocionální vztah. Když podlehnete emocím, bude jídlo sice vaším nejlepším kamarádem, ale zároveň i nejhorším nepřítelem.
Přemíra cukru v naší běžné stravě způsobuje nejen nadváhu či obezitu, ale také zhoršuje spánek, ubírá nám energii, způsobuje kolísání nálady i sportovních výkonů.
Když je řeč o paleu, většinou se vynoří i řada mýtů. Nepředstavujte si jeskynního člověka, který jí jen a jen maso. V moderním pojetí jde o přiměřenou konzumaci masa doplněnou o spoustu rostlinné stravy (zelenina a ovoce). Paleo se striktně nevyhýbá ani samotným sacharidům – ovšem do vašeho jídelníčku je dodává jinak než v polotovarech, fastfoodových jednohubkách či nízkotučných produktech.
A konečně. Nebojte se ani tuku – opravdu to není ten hlavní strašák, který jen ucpává cévy a způsobuje potíže. Naopak tuk je (a vždycky byl) vynikajícím zdrojem energie, ideálním hlavně pro aktivity s nižší intenzitou. Ocení ho vytrvalci i lidé s náročným zaměstnáním.
Podle autorů Whole30 špatné jídlo vyvolává systémový zánět v těle, který způsobuje desítky různých zdravotních obtíží od různých alergií a kožních problémů přes chronické bolesti, záněty šlach, křečové stavy, deprese, cukrovku, osteoporózu až třeba po neplodnost, syndrom dráždivého tračníku, vysoký cholesterol i krevní tlak, zánět dásní, Parkinsona, Alzheimera či rakovinu.
