Podle Kena Robinsona je kreativita „proces nacházení originálních myšlenek, které mají nějakou hodnotu“. A není to jakýkoliv proces. Spisovatelka a lektorka kreativního myšlení Elba Pedrosa o ní mluví jako o „dynamickém procesu, živoucí a proměnné energii, která pohání osobní rozvoj a je základem společenského pokroku“.
Výtvarné umění, poezie nebo hudba jsou umělecká odvětví, se kterými si kreativitu spojujeme nejvíce. Ale můžeme ji využít i v mnoha dalších oborech na míle vzdálených tomuto tradičnímu pojetí, například ve vědě nebo financích. Protože to základní je přicházet s novými nápady, které „mají hodnotu“, jak zdůrazňuje známý psycholog Edward de Bono, autor termínu „laterální myšlení“.
V obecně uznávaných definicích slova „kreativita“ najdeme dva velmi důležité termíny: „schopnost“ anebo „nadání“. Kreativita ale podle Pedrosy není výsadou pár vyvolených, máme ji všichni a všichni ji můžeme rozvíjet.
Kreativita ve vzdělávání
Míra kreativity studentů v průběhu vzdělávání je předmětem studií a debat v odborných kruzích. Jedním z nejaktivnějších je právě Ken Robinson, který tvrdí, že školy zabíjejí kreativitu, která je přitom stejně důležitá jako gramotnost, a proto by jí měla být věnovaná i stejná pozornost. Přesto je tato schopnost v dnešním světě velmi důležitá nejen ve školách, ale i v práci. Její zapojení do výuky žáky připravuje na budoucnost, pomůže jim zvládat nečekané situace a rozvine jejich přizpůsobivost.
Nabízí se mnoho cest, jak studentům pomoci. Zde uvádíme jen pár:
- Klaďte otevřené otázky a dejte prostor různým odpovědím.
- Nechte studenty svobodně klást otázky a vyjadřovat jejich názory
- Podněcujte metaučení a sebepoznávání
- Klaďte důraz na jednotlivce s využitím flexibilního a personalizovaného učení, které studenty vede samostatnému získávání znalostí
- Vytvářejte kreativní prostředí, ve kterém studenti představují svou práci.
- Používejte aktivity a další zdroje, které podporují představivost studentů
- Prezentujte přijímání rizika, chybování a neúspěch jako nezbytnou součást procesu učení.
- Vyhýbejte se pasivnímu přijímání informací a podporujte aktivitu.
Techniky podporující kreativitu
Kreativní techniky nám umožňují cvičit a stimulovat vlastní kreativitu. Zahrnují sekvenci kroků, které nám umožní oprostit se od vertikálního, logického myšlení a přejít k určité míře „chaosu“, který je pro kreativní myšlení typický.
Můžete například vyzkoušet:
Metoda šesti klobouků
Tento systém přemýšlení Edwarda de Bono je založený na představě, že máme „šest klobouků“ různých barev, které představují rozdílné způsoby jednání. Bílý jedná objektivně v souladu s fakty. Červený nahlíží situace a problémy z citové perspektivy založené na intuici a pocitech. Černý se na věci dívá kriticky a hledá nevýhody, slabá místa a negativa. Žlutý je naopak optimistou a soustředí se na přínosy a výhody. Zelený má roli kreativce přicházejícího s nápady. A modrý jedná jako koordinátor. Tato technika umožňuje přistoupit k problému ze všech možných úhlů pohledu (i těch, které nám nejsou úplně vlastní).
Brainstorming
Tuto známou techniku je možné použít, když potřebujeme přijít s novými nápady. V prvním kroku shromažďujeme všechny myšlenky, aniž bychom řešili jejich životaschopnost nebo relevanci. Potom je roztřídíme a ohodnotíme. Následně jim dáme nějaký systém a snažíme se nápady vylepšit. Na závěr vybereme ty, které jsou kreativní a je možné je realizovat.
Nucené asociace
Každý zapojený dostane 10 prázdných kartiček, které si rozdělí na dvě stejné hromádky. Na pět karet z první hromádky napíšeme vždy slovo, které popisuje situaci nebo problém, který chceme vyřešit. Na každou kartu z druhé hromádky napíšeme vždy první slovo, které nás napadne, i když se řešen otázky vůbec netýká. Potom náhodně vybíráme vždy po jedné kartě z každé hromádky a musíme vytvořit větu, která obsahuje obě slova a navrhuje nějaké řešení. V tento okamžik se vůbec nezabýváme tím, zda jsou návrhy reálné nebo ne. Jejich hodnocení přijde na řadu až později.
Synektika
Tato metoda vznikla jako rozpracování metody brainstormingu. V jedné její formě si vyberte různá slovesa, která použijete jako odpověď na řešený problém. Vyzkoušejte například: odečíst, přičíst, nahradit, rozdělit, rozporovat, zvýraznit, zkreslit a podpořit. Vyzkoušet můžete i další, která vás napadnou.
Tyto čtyři metody vám nutně nemusejí pomoct přijít s „novými hodnotnými nápady“, ale pomáhají řešit úkoly, které vyžadují určitou dávku kreativity. A hlavně, nezapomínejte zapojovat kreativitu ve svém běžném životě. Není to jednoduché, ale jak řekl Pablo Picasso: „Každé dítě se rodí jako umělec. Problém je zůstat umělcem, když vyroste.“ Ale pomůže vám to, abyste se rozvíjeli a lépe se přizpůsobili budoucnosti.
