Nejoblíbenější způsob manipulace byl vždy ten nejzákeřnější. Pohádka s propagandistickým podtextem! Vybrali jsme pro vás ty nejzajímavější z nich! Pozor na to, co dětem pouštíte!
Tři malá prasátka
Klasika. Kdo by neznal pohádku o zlém vlkovi a prasátkách. Nevinná a poučná bajka jistě nikoho z nás neminula. Jenže zpracování z roku 1933 společností Disney už tak bez poskvrny nebylo. Krátký filmeček vytvořený speciálně pro plátna kin navštívila v daném roce snad každá americká rodinka. Příležitost ukázat dětem něco nového byla neodolatelná. Tvůrci to dost dobře věděli a patřičně toho zneužili.
Vlk se v jednom ze svých pokusů o ošálení prasátek převleče za žida a snaží se dostat do baráku.
Nevinný vtípek, že? Tehdy vůbec ne. Antisemitistická nálada byla natolik in, že vstupovala i do nevinných filmů pro děti. Děti nejenže vnímaly nadávky dospělých vůči židům, ale dokonce jim bylo veřejně ukazováno, že ti jsou opravdu zlí. Pak nebylo úniku. Korunku tomu Disney nasadil, když v roce 1941 film lehce předělal. Najednou vlk dostal německou čapku a hákový kříž. Za žida už se samozřejmě nepřevlékal. Prasátka tentokrát zahnala vlka válečnými dluhopisy v podobě železných cihliček. Po šťastném konci se nečekaně objevila animovaná reklama na to, aby si běžely ihned několik cihel koupit. Chudáci děti!
Krakonoš
Co režim, to manipulace. Nejlépe to zvládali komunisté. Dávali si mimořádně záležet, aby nejmladší měli správně nastavené ideály. Hned, jakmile dokázali vnímat, se to do nich šilo. Vlastně i do nás. A asi i do další generace. Jedna propagandistická pohádka totiž dokázala proplout proudem času. Krakonoš! A teď si hezky zavzpomínejte. Kdo byla ta nejkladnější postava ve vašich dětských očích? Ochránce přírody? Kdepak. Hodná a vždy záchranářská sojka! Sojka práskačka! Zní to absurdně? Bohužel. Pohádka má jasný ideologický náboj.
Kapitalista Trautenberk neustále překračuje hranice morálky.
Vykořisťuje své zaměstnance a svým postojem i různými podpásovkami neustále provokuje vousatého Krakonoše. Ale ani pán hor není vševědoucí. Stejně jako oko komunismu. Zato sojka! Té patří to hrdinství. Vždycky letí za svým pánem, jen se dozví o sebemenším náznaku porušení pravidel. Že vám to něco připomíná? Bodejť by ne. Sojka v některých lidech žije dodnes.
Šmoulové
Zajímalo vás někdy, proč taťka Šmoula nosí jako jediný červené kalhoty? Máme pro vás odpověď! Komunismus. Ani tato oblíbená pohádka není bez poskvrny, jak se na první pohled zdá. Za vším stojí kreslíř Pierre Culliford. Prvně namaloval modré trpaslíky pro belgické komiksové periodikum Johan & Pirlouit v roce 1958. Kresbička se velice líbila a čtenáři požadovali víc. Tak se do toho Pierre také pořádně pustil. Ihned vzniklo několik filmů a později i seriál! Do svých malých modrých soudruhů promítnul všechny své postoje a vytvořil dokonalou komunistickou společnost. Šmoulové jsou si všichni rovni. Každý nosí stejné oblečení, nikdo nevybočuje.
Vesnička funguje naprosto dokonale. Bez potřeby tržní ekonomiky!
Každý má svou roli a tu plní. Nikdo nepotřebuje plat. Šmoulíky pohání zachovávání blaha společnosti! Taťka Šmoula, inteligentní vůdce, vše udržuje v naprostém pořádku. Červeným gaťkám se dá ještě oponovat. Proč ale ty veliké vousy? Podívejte se na fotku Marxe, a bude vám to jasné. Třešinkou na dortu je Gargamel. Klasický židovský kapitalista, který reprezentuje destrukci komunistické harmonie! Ačkoliv byla propaganda dávno prokouknuta, používají se postavičky znova a znova. A tak rudá pochodeň bude nadále plát. A co hůř, v očích dětských diváků!
Ferda Mravenec
Práce všeho druhu! Samozřejmě, soudruhu! I mravenci byli ve službách propagandy. Ferda Mravenec, oblíbená postavička nakreslená Ondřejem Sekorou, plnila ideologickou funkci téměř od samotného vzniku. Konkrétně od roku 1933. Mravenec původně představoval ztrhaného proletáře, který se protloukal životem. Komiks s Ferdou byl záležitostí pro dospělé. To se ale změnilo po 2. světové válce, kdy se Sekora upnul ke komunismu. Vyšperkoval Ferdu tak, aby se z něj stala pohádková postava. Literární, filmová a seriálová podoba si rychle získala popularitu.
Jenže proletář v jádru postavičky bohužel zůstal.
Červený šáteček, chození na brigády, budování mraveniště a samozřejmě přirovnání záporných charakterů k nepřátelům komunismu. To vše se dětskýma očima těžko vnímá. Ale snadno se vnímají ideály a ukázkové chování, které pohádky předvádějí. Jen si všimněte, že v žádné ze zmíněných propagandistických pohádek nejde o rodinu. Ale o mraveniště! O vyšší dobro společnosti! I oblíbený Ferda zklamal a zařadil se mezi tiché manipulátory dětských duší!
Máša a medvěd
Snad jste si nemysleli, že propaganda v pohádkách je výhradně specialitou minulých režimů. Kdepak. Ruský seriál Máša a medvěd patří přesně mezi další hromadu animáků, které napadají mysl nejmenších. I když Mášenku milují po celém světě, cílovou skupinou ruské propagandy jsou její vlastní ratolesti.
Medvěda tvůrci zcela jasně vykreslili jako alegorii Ruska.
Chlupáč drží svou ochrannou chundelatou pracku nad Mášou. Vysekává ji ze všemožných šlamastyk. Do pohádky se obul významný litevský politolog Laurynas Kasčiunas. „V Rusku mohou použít jako informační zbraň cokoliv,“ varuje expert na konci své studie, kde podrobně rozebírá moderní propagandistické nástroje. Podrobně se věnuje právě Máše a medvědovi, ale zmiňuje i nekalé praktiky jiných politických celků, například amerických. Formát pohádkové propagandy podle něj nikdy nevymizí. Vždy tu s námi bude. Záleží jen na nás, co dětem pustíme a co ne!
Mohlo by vás zajímat také: Vemte práci dětským rukám! Ptejte se #whomade myclothes.
