Pod heslem Chci inspirovat lidi okolo sebe, aby se nebáli plnit si svoje sny vymýšlí již osm let stylové interiéry nejen pro své klienty, ale také v televizním pořadu Jak se staví sen.
Jak jste se dostala k interiérovému designu?
Já jsem se k interiérům dostala tak trochu náhodou. Vždycky jsem toužila podnikat, ale dlouho jsem nevěděla v čem. Nakonec mi nejspíš osud přihrál do cesty interiérový design, když jsem si pořídila svoje první bydlení a nevěděla jsem, jak ho hezky zařídit. Náhodou jsem narazila na víkendový kurz interiérového designu pro začátečníky. Byla jsem z toho opravdu nadšená, strašně mě to vzalo a pohltilo a o týden později jsem nastupovala na DesignŠkolu Praha na dlouhodobý kurz a dálkově studovala při práci.
Jaké jste měla začátky?
Začínala jsem na menších projektech. Napřed na svém interiéru, na interiérech svých kamarádů a postupně jsem si obstarávala menší zakázky, získávala kontakty a nové zkušenosti. V podstatě jsem si úplně od nuly vše vychodila.
Říkala jste, že se designu věnujete 8 let. Jaké máte za sebou nejdůležitější projekty?
Zaměřuji se spíše na rezidenční projekty, rekonstrukce bytů, zařizování novostaveb bytových, ale i celých rodinných domů. Z nerezidenčních projektů byla zajímavá například nedávná realizace lékárny IPC v Palladiu, kdy zadání bylo takové, aby na první pohled jako klasická lékárna nevypadala.
Specifický a zajímavý projekt je rozhodně i práce na pořadu Jak se staví sen, na kterém se teď podílím šestým rokem. Tato práce je trochu jiná než moje obvyklé projekty, ale rozhodně je velmi zajímavým doplněním mojí každodenní činnosti.
V čem je práce na pořadu náročná? Musíte počítat hlavně s rozpočtem, nebo něčím jiným?
Téměř vždycky musíte počítat s nějakým rozpočtem. Při jakémkoliv projektu. V tomto ohledu to tak náročné není. Více nám dává zabrat časový limit, který je hodně omezující při výběru vybavení. Musíme jít po skladových věcech a kombinovat je tak, aby výsledek měl nějakou myšlenku. Vyžaduje to velkou flexibilitu a schopnost řešit věci za pochodu. Každopádně je to velmi zajímavá škola, ve které každý z nás dostane možnost otestovat si své limity. Stále se přesvědčujeme, že spousta věcí jde vyřešit rychle, pokud opravdu hodně chceme a máme pro to vytvořené podmínky.
Jaký postup je potřeba při navrhování domácnosti? Navrhnete napřed uspořádání nábytku a dekorací a potom se zaměřujete na barevnost stěn, nebo naopak?
V první řadě si s klientem ujasním, proč mě oslovil. Někteří zákazníci mi nechávají volnou ruku po celou dobu projektu. Více je ale těch, kteří mají určitou představu o konečném výsledku a potřebují někoho, kdo by jí dal ucelený koncept a konkrétní podobu. Začínáme celkovou dispozicí interiéru, , pokračujeme stylovými návrhy a v dalších fázích se už pracuje na detailech veškerého vybavení, včetně atypů na míru.
Je obecně známo, že světlé barvy přispívají k optickému zvětšení interiéru a působí více optimisticky. Myslíte si, že barvy ovlivňují psychickou pohodu člověka?
Já úplně nevěřím na poučky. Vyšlo poměrně mnoho studií o působení barev na lidský organismus, kde najdete obecná doporučení typu „žlutá barva podněcuje chuť k jídlu, ale působí také hodně kontrastně, na někoho až agresivně“. Pro mě je alfou a omegou klient, protože každému vyhovují jiné barvy. Většina lidí chce ložnici v teplých světlejších tónech, ale mám i klienty, kteří jsou nadšeni z ložnice, která je celá šedočerná. Ani jednomu neříkám, že je to špatně. Snažím se spíš o to, aby výsledek působil kompaktně a harmonicky. To ale není jenom o barvách. Svoji roli hrají i tvary, povrchy materiálů, osvětlení nebo třeba použité textury.
Pokud má zákazník představu o barevném provedení či dekoracích, které nepasují do projektu, snažíte se ho přesvědčit o tom, že to není vhodné řešení?
Nejsem v tomhle diktátor, ale když cítím, že jdeme špatným směrem, říkám to nahlas. Důležité je přitom vysvětlovat, argumentovat. Občas mě klient dovede inspirovat k zajímavému řešení, a to je pak samozřejmě skvělá spolupráce. Pokud je klient neoblomný a trvá na svém, nezbývá než ho respektovat a smířit se s tím, že původní koncept interiéru nevtiskneme. Respektuji roli investora a hlavního uživatele prostoru.
Jaké jsou barevné trendy v současnosti?
V České republice je stále nejpopulárnější kombinace dřeva a bílé barvy. Obecně se v naší kotlině spíše sahá po světlejších barevných provedeních. Ve světě se volí sofistikovanější kombinace neutrálních tónů, často spíš zemitých a tmavších.
Po jakých barvách podle vás lidé nejčastěji sahají?
Docela se to liší podle věku a životní situace. Mladší lidé, kteří se často ještě hledají, bydlí třeba v podnájmu a nechtějí se ještě úplně usadit, sáhnou mnohdy po výrazné a divoké škále barev. Poté se začnou pomalu usazovat a zakládají rodiny. Stihli se již „barevně vybouřit“ a sahají pak po neutrálnějších a přírodních barvách a také po kvalitě.
Stává se, že lidé nechtějí hned sahat po barvách a přemalovávat bílé stěny. Jakým jiným způsobem se dá interiér zkrášlit, zútulnit?
Různými způsoby. Nemusíte hned kupovat kýbl žluté barvy, abyste si vymalovali dvě stěny v obýváku a oživili tak svůj interiér. Ozvláštnit interiér můžete i pomocí výrazných solitérů, jako například barevnou pohovkou nebo třeba výrazným, velkým obrazem, který umístíte tak, aby vyniknul. Stačí trocha kreativity, kouzlit se dá s čímkoliv.
Andrea Hylmarová
Interiérová designérka Andrea Hylmarová původně vystudovala mezinárodní obchod na VŠE v Praze a několik let pracovala ve velkých korporacích. K designu se dostala při zařizování vlastního bytu a tak ji zaujal, že jej při práci dálkově vystudovala na pražské DesignŠkole. Od roku 2012 se mu věnuje naplno ve svém vlastním studiu [AH]INTERIORS. Její práci můžete znát například z reality show Jak se staví sen a můžete ji sledovat i na jejím instagramovém profilu nebo webových stránkách www.andreahylmarova.com.
