Dumáte nad tím, jaké bundy vytáhnout ze skříně nebo co nového pořídit sobě a svým nejbližším k Vánocům? Vyzpovídali jsme technologického experta adidasu Jána Döményho, který nám poradil, po jaké bundě či kabátku v zimních měsících sáhnout.
„První minuty venku jsou pro člověka z teplotního hlediska nejrizikovější, dokud si tělo na změnu teploty nezvykne a nepřizpůsobí se. Lidé nejvíce chybují ve způsobu oblékání – nabalují se jak pumpy a po chvíli venku se začnou potit a vysvlékat,“ říká Ján.
Při oblékaní v zimě Ján dodržuje pravidlo tří vrstev – vhodné tričko, hřejivá vrstva v podobě svetru a poté ochranná, nejlépe nepromokavá vrstva, jako je kabát či bunda. „Bez správně navrstveného oblečení můžeme mít tu nejlepší bundu z nepromokavého materiálu, která i přesto nedokáže držet teplo, protože bez správné kombinace vrstvení to zkrátka nefunguje,“ vysvětluje Ján.
Výběr materiálu
Stejně důležitý jako přiměřené vrstvení oblečení je i typ materiálu. V dnešní době se již nevyrábějí nechvalně známé „nafouknuté“ bundy, kvůli kterým občas nástup do autobusu vypadal jak soukání sardinek do konzervy.
„Kvalitní péřovka je vyráběna z vhodného husího nebo kachního peří, které má dobré izolační vlastnosti, a skvěle tak drží teplo i při hodně nízkých teplotách,“ myslí si Ján. Dnes se péřové bundy vyrábějí i s povrchovými úpravami, jako je ochranná membrána či tenká nepromokavá vrstva, abyste si pobyt venku mohli užít co nejdéle. Stále ale nejsou ideálním oblečením, když venku prší nebo padá mokrý sníh, protože po čase navlhnou.
Merino, Gore-Tex i bavlna
Pro sport či jako podkladovou vrstvu pod bundu při běžném nošení by Ján nedoporučil bavlnu. Ta neodvádí pot, okamžitě zvlhne a kvůli tomu i hůře odvádí pach. Nejznámější a nejvšestrannější materiál je podle něj Gore-Tex, který je vysoce nepromokavý, prodyšný a navíc se z něj kromě oblečení vyrábějí i boty a tenisky.
Další velmi známou a oblíbenou textilií spojenou se zimou je tkanina merino. „Merino má velmi dobré termoregulační vlastnosti. Můžeme je vnímat jako takovou antibakteriální spodní vrstvu oblečení. Je to ideální materiál do zimy, abychom nemuseli být navlečení jako sněhuláci,“ doplňuje Ján.
Nepromokavost za rozumnou cenu
Při výběru vhodného podzimního a zimního oblečení se setkáváme i s pojmem „vodní sloupec“. Ten označuje dobu, po kterou oblečení odolává vodě a vlhkosti, čímž prodlužuje náš komfort při pobytu venku. Bunda s vodním sloupcem 10 000 mm dokáže ve slabším dešti či mokrém sněhu odolat zhruba 2 hodiny, než začne vlhnout.
Oproti tomu oblečení s vodním sloupcem 70 000 až 90 000 mm je vhodné do extrémnějších podmínek, které se často mění – například do pořádné bouřky, při které bychom byli za pár minut skrz naskrz promočení. Nejčastěji si ho pořizují lidé, kteří se věnují outdoorovým sportům a potřebují, aby je při dlouhém horském výšlapu co nejvíce ochránilo před vlivy počasí.
Pokud začínáte o bundě tohoto typu uvažovat, připravte se, že vaše peněženka bude lehčí o zhruba 15 000 korun. „Cena běžných, kvalitních volnočasových bund s vodním sloupcem 10 000 se pohybuje kolem 3 000 korun,“ upřesňuje Ján.
Proto byste se měli při výběru venkovního oblečení zamyslet, kolik času v něm budete trávit a do jakého počasí a prostředí si ho budete chtít brát. Stylová bunda pro přebíhání z auta domů či do práce vám nemusí už tak dobře posloužit při delších procházkách přírodou.
Kabáty a plyš
A na co bychom se podle Jána měli při výběru vhodné bundy dále zaměřit? Je to vhodná kapuce a dostatečně dlouhý límec či nákrčník. Šíje je totiž místo, které je důležité pro správnou termoregulaci a udržení tělesné teploty – pokud nám na ni fouká, je nám brzy zima a ztracené teplo zpátky jen těžko dostaneme. Zatímco jedni preferují starou dobrou kombinaci čepice a šály, v současné době najdeme s nákrčníkem či kapucí i mnoho kabátů.
Čím dál větší popularitě se také těší prodloužené kabáty, které jistě doceníte, když zafouká pořádný severák. Kabáty se většinou vyrábějí z nylonu, elastanu, bavlny, vlny nebo například plyše. Z hlediska materiálu svrchní vrstvy platí pravidlo, že čím je měkčí, tím více bude nasakovat vlhkost. „Na kabáty můžeme samozřejmě použít impregnační spreje, abychom zvýšili jejich voděodolnost. Tím ale můžeme ‚zabít‘ prodyšnost materiálu, a budeme se v nich tak více potit,“ doplňuje Ján.
Sport a rada na závěr
U sportovního oblečení doporučuje zvolit méně silné materiály a co nejvíce zefektivnit podkladové vrstvy. Běžným příkladem je kombinace termotrička, na které si obléknete hřejivou a zároveň prodyšnou vrstvu a na ni poté nepromokavou bundu.
Jak se říká, i mistr tesař se někdy utne. Ján prý dříve dělal stejnou chybu jako většina Čechů a Slováků. „Když jsem začínal s atletikou, moc jsem věci neřešil a nosíval jsem bavlněné tričko. Jak v něm ale uděláte pár prudkých pohybů, už se začínáte potit a tričko je okamžitě mokré. A s mokrým tričkem v zimě vaše záda ani sebeteplejší bunda nezachrání. Kdybych měl lidem poradit jednu věc, bude to určitě tohle. Bavlněná trička jsou fajn na domácí nošení, ale na sport a venkovní nošení v zimě už tolik ne,“ uzavírá Ján.
Ján Dömény, celým jménem Janči Dömény, technologický specialista firmy Adidas, několikanásobný mistr Slovenska v běhu na tratích od 3 km do 10 km a bývalý reprezentant SR v běhu na 3 km přes překážky. Běhu se stále aktivně věnuje a předává své zkušenosti jako trenér atletiky dětem i dospělým. Technologii výroby a studiu materiálů se věnuje už téměř sedm let. Bundy a kabáty pravidelně zkouší, a to často v extrémnějších podmínkách. Nejlépe se mu totiž mluví o věcech, ve kterých si něco prožil.
