Naše tělo tvoří zhruba 110 bilionů buněk. Z toho je nějakých 100 bilionů právě těch mikrobů, takže je jasné, že jejich vliv v organismu je obrovský. Podle některých odborníků je teorie mikrobiomu (složení mikroflóry každého z nás) nejdůležitějším výzkumem na poli přírodovědy od teorie druhů Charlese Darwina. Mimo jiné totiž přidává do stromu života spoustu nových, důležitých větví. Ukazuje se, že jsme dříve jednobuněčné organismy zatraceně podceňovali.
Proč vás komáři žerou a někoho jiného ne?
“Každý člověk je obrovská kolonie organismů,” říká zmíněný profesor dětského lékařství z kalifornské univerzity v San Diegu a ředitel Iniciativy pro mikrobiom Rob Knight. V jeho knížce “Poslouchej své břicho – Obrovský vliv mikrobů”, kterou napsal společně s publicistou Brendanem Buhlerem jsme ostatně tyhle chytré věci vyčetli. A co znamená, že se složení těch kolonií u každého z nás může strašně lišit? No prý je to třeba i důvod, že vás komáři žerou, zatímco vaší přítelkyně si ani nevšimnou. Nebo že se vám kazí zuby, ačkoli si je čistíte jak pominutí, ačkoli máte spolužáka, který tomu nikdy moc nedal, a má zuby jak perličky. Stručně řečeno, jde o teorii postavenou na vlivu naší mikroflóry na zdraví. Ale i na prožívání a psychiku.
Lepší poznání vlivu mikroflóry by navíc možná mohlo vysvětlit choroby, jejichž vznik a průběh zatím moc nechápeme, takže je neumíme ani léčit. A nejde jen o vyrážky a alergie.
Mikrobi a špatná mikroflóra mohou mít podle Knighta zásadní vliv i na choroby autoimunitního systému. I tak rozdílné, jako je autismus nebo Crohnova choroba.
Jejich princip je podobný, organismus falešně vyhodnotí standardní situaci jako krizovou a začne likvidovat sám sebe. Když pochopíme, proč to tak je, možná i tyhle lékařské záhady budeme umět léčit.
Budeme léčit autismus a předcházet rakovině?
Výzkum je v počátcích, probíhají tzv. průřezové studie, ve kterých výzkumný tým porovná mikroflóru skupiny nemocných a skupiny zdravých lidí. Díky tomu se podařilo objevit řadu nemocí, u kterých jsou rozdíly v jejím složení očividné:
> diabetes 1. typu
> diabetes 2. typu
> zánětlivá onemocnění střev (celiakie, Crohnova choroba apod.)
> dráždivý tračník
> rakovina tlustého střeva
> srdeční onemocnění
> revmatoidní artritida
> a řada dalších nemocí.
To je ale jenom první krok, protože vztah složení mikroflóry a možnosti léčby jeho změnou je předmětem ještě složitějších testů, které teprve probíhají. Nedá se zatím říct – tihle a tihle mikrobi tu kterou nemoc podporují, takže je zlikvidujeme a bude. Takhle přesná spojení ještě nemáme. A taky se už u myší ukazuje, že mikrobi, kteří u jednoho jedince zafungují jako lék, u jiného nezaberou. Těžko předpokládat, že by to u lidí bylo jinak.
Jak pomáhají prebiotika a probiotika?
První pozitivní zprávy ale výzkumy přinášejí. Tedy zase na myších a v laboratorních podmínkách. Mikroflóru totiž ovlivňuje úplně všechno, s čím se potkáváte. V rámci posledního roku života asi nejvíce strava, takže skutečně platí, že jste to, co jíte. A že správná dieta může při nemoci opravdu hodně píchnout. Ale je to taky důvod, proč by u někoho jeden typ bakterií třeba na zánětlivé onemocnění zabral, u někoho jiného ne. Dva lidé mohou mít stejné problémy, ale jinou mikroflóru. Takže by každý z nich třeba potřeboval i jiné “léčivé mikroby”.
Proto je trochu přehnané obecné nadšení okolo prebiotik a probiotik. Prebiotika jsou něco jako hnojivo, živiny podporující množení určitého typu bakterií. Probiotika pak živé kultury samotné, které se do těla přidávají. Známe je z jogurtů se živými kulturami apod. Jenže čekat, že vždycky zaberou, ačkoli je jich samozřejmě fůra druhů, je asi stejně rozumné, jako sáhnout třeba při kašli nazdařbůh do lékárny a začít brát jakýkoli lék, který vám zrovna přijde pod ruku. Samozřejmě byste chtěli vědět, jestli je to lék proti kašli. A tak je to i u probiotik.
Výzkumy navíc už dávno ukazují, že asi 30 % zdravé populace má v sobě bakterie, které běžně považujeme za nebezpečné.
Například známého zlatého stafylokoka. Přesto spousta z nositelů nikdy neonemocní. Mají prostě mikroflóru, která si s patogenem umí poradit. Zato ale mohou nakazit někoho jiného, s jinou mikroflórou, kterého pak skosí horečka natotata. Takže nejde dokonce ani automaticky říct, že rozborem mikroflóry získáme jasnou představu o tom, jaké nemoci vás v životě čekají. Těch 100 bilionů bakterií je prostě tak rozsáhlý a provázaný komplex, že ho asi hned tak nepochopíme.
Jak je to s tou obezitou?
“Jestliže normálně vážící, laboratorně mikrobů zbavené myši transplantujeme stolici obézní myši, ztloustne. Experiment funguje bez ohledu na to, zda byla první obézní myš tlustá kvůli překrmování nebo vinou genetické mutace způsobující otylost,” říká profesor Knight. Zároveň bohužel dodává, že připravit mikrobiotický koktejl, který by naopak dokázal obézní myši zeštíhlit, se zatím nepodařilo. Ačkoli to je samozřejmě cíl právě téhle části výzkumů. Zatím se podařilo jen zabránit tomu, aby myš s normální váhou vedle obézních ztloustla, ačkoli pak žere spolu s nimi. Ani tady ale ještě neexistuje test prokazující stejnou zkušenost u lidí. Takže i běžet do lékárny pro “protitloustnoucí likér” je ještě pořád předčasné.
Mikroflóra je prostě pořád ještě jedna velká záhada. Ale mimořádně poutavá. Podrobněji se jí zabývá i čerstvě česky vydaná knížka Eda Yonga – Obsahuji davy.
A tady můžete mrknout, jak zaníceně o poznávání mikroflóry vykládá Bill Gates, který samozřejmě v rámci svých charitativních aktivit vydává i na lékařský výzkum obrovské peníze a má docela přehled, co stojí za to.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
Bude vás také zajímat: Škrtí vás kalhoty v pase? Možná vám jde o život
