Dnes patří hudba neoddělitelně k našim životům. Provází nás celý den od vstávání po uléhání. Přístup k ní nebyl nikdy jednodušší. Asi proto zapomínáme na její důležitost a sílu. To, že dokáže pomáhat, věděli už dávno ve starověku. S prvními nápady na léčbu hudbou přišli už v antickém Řecku. Sestoupení múz do rukou hudebníků bylo bráno jako pohlazení duše posluchače a zahnání jeho zlých duchů. Deprese, smutek, co vás jen napadne. Jelikož ne mnoho umělců zvládalo hrát tak skvěle, byla tato medicína celkem unikátní. Jenže jak šel čas, nástroje i um se zdokonalily. Unikátní práce s hudbou v moderní medicíně přichází po první světové válce. V Americe.
Jazz. Dvakrát denně, sestři…
Americké lékaře v nemocnicích pro válečné veterány motivovaly velice špatné psychické stavy pacientů. Kvůli mnohdy velice závažným zraněním ztráceli vojáci chuť do života. Samozřejmě nešlo jen o fyzická zranění. I o psychická. Doktoři se pustili do velice kontroverzní, téměř až mastičkářské metody léčení. Aktivně i pasivně zapojovali pacienty do procesu tvorby i poslechu hudby.
Pacienti se často dostali z těch nejtemnějších stavů mysli a našli cestu zpět do života.
Těm, kteří trpěli bolestmi, se ulevilo. Veškerý personál byl udiven skvělými výsledky. O jakou hudbu že šlo? Především klasickou. Ale hranice se nekladly. Spíše podle vkusu. Z budov se ozývaly tóny klavíru i jazzových saxofonů.
Lepší než Actimel
Oficiálně se s muzikou v lékařství začalo pracovat v roce 1950. Skupina amerických terapeutů založila Národní asociaci pro muzikoterapii. To byl start. Nové pokusy vědcům ukazovaly, že hudba by měla být nedílnou součástí jakékoliv léčby. Mozek na tuto pozemskou magii reaguje opravdu kouzelně. „Pouhý poslech muziky pomáhá tvořit více obranyschopného imunoglobulinu typu A. Krom toho i NK buňky, které napadají nádorové buňky a viry,“ říká ve své knize světoznámý psycholog a neurolog Daniel Levitin. To podle něj souvisí s tím, proč se při poslechu cítíme uvolněně.
Blahodárný proces tvorby imunitních látek v těle uvádí člověka do naprostého klidu.
Ticho léčí? Dávno ne
Mezi nejvýznamnější milníky v léčbě hudbou patří rok 1984. Američané zapojili hudbu aktivně do léčby rakoviny. Zklidňující účinky obzvláště pomáhají ve fázi chemoterapie. Mnohdy velice kruté reakce těla na ozařování muzika dokonale tlumí. Ve vyspělých zdravotnictvích existují dokonce skupinové terapie. „Prošel jsem si terapií spolu s dalšími nemocnými po mém boku. Každý úterní večer jsme se scházeli a zpívali dohromady. Tato zkušenost mi pomohla se stavem mého těla, mysli i srdce,“ popisuje jeden z účastníků léčebného procesu v Nemocnici Anderson v Texasu. Sezení probíhají zdarma, včetně diagnostiky a podpůrných služeb.
Potlačí alzheimera a parkinsona
Rakovinou to nekončí. Jak je vlastně možné, že dochází k takovým výsledkům, když jde jen o zvuk? V otázce se nachází odpověď! Zvuk není nic jiného než vibrace na různých frekvencích. A právě frekvence podle nejnovějších výzkumů stojí za léčebným zázrakem jménem hudba. S úspěchy se lékařství setkává i v boji s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou. „Jedné pacientce jsme naordinovali poslech nízkofrekvenčních zvuků po dobu 30 minut, 3x týdně. Po čtyřech týdnech si dokázala snadněji vzpomenout na jména vnoučat. Manžel potvrdil, že se její celkový stav posunul k lepšímu,“ informuje o síle zvuku doktor a hudební profesor Lee Bartel. Určité kombinace a opakování tónů stimulují správné části mozku. Lékaři tak dokážou otupělou nebo nefunkční oblast pomalu oživovat a vracet částečně její aktivitu.
Pomocná ruka pro autisty
Nejlépe hudba působí na nejmladší. Děti vnímají tóny mnohonásobně intenzivněji. Tím pádem se zvětšuje i účinek. Ne nadarmo se doporučuje pouštět nemluvňátkům tu nejlepší muziku. Tóny pomáhají rozvíjet mozkovou aktivitu. S významnými výsledky se doktoři setkávají i u autismu, se kterým se dá nejlépe bojovat právě v raném věku.
Hudba funguje jako pojítko se světem, který postižení velice těžko chápou.
Tím se u nich zlepšuje komunikace i s okolím, především s rodinou. „Rád hraji na terapiích pro autisty. Na normálních koncertech lidé příliš neprojevují emoce, tady se setkáváte s upřímnou radostí, smíchem, a dokonce i tancem,“ mluví o vystoupeních Julian Farrell, člen Orchestru sv. Jana.
Záchranář zlomených srdcí
U rakoviny, alzheimera i autismu hraje hudba hlavně roli podpůrnou, ale životy zachraňuje jinde. Kde? U drtivé většiny psychických poruch. Sami to znáte. Je vám nanic, tak si pustíte oblíbené písničky, které dokážou odrážet váš smutek v tónech. Jinak řečeno se setkáte se soucitem. Žádným umělým a falešným. S tím nejhlubším, který vůbec může existovat. Proto lidé trpící depresemi, panickými poruchami a úzkostmi hudba dokáže chránit před tím nejhorším. Nejlepší na tomto magickém léku je, že nemá vedlejší účinky a nestojí ani korunu. Doporučujeme! I bez předpisu!
