Close up of woman wearing plastic on white background. Female model in shoes made of garbage. Fashion, style, recycling, eco and environmental concept. Too much pollution, we're eating and taking it.

Materiály budoucnosti. Co budeme nosit a používat v příštích letech?

Budoucnost
Duben je měsícem oslav planety Země. Lidé si naštěstí začínají čím dál více uvědomovat, jak je život na naší planetě křehký, a tak přicházejí s novými iniciativami, nápady a vynálezy, které mají za cíl planetu ochránit.

Jednou zoblastí, kde můžeme pozorovat výrazný posun, jsou udržitelné materiály. Kromě plastů, jichž se těžko zbavujeme, jde kupříkladu i o alternativy kůže, která se pojí sneudržitelnou živočišnou výrobou. S jakými zajímavými nápady přišly chytré hlavy z Česka a Slovenska?

Kokosová kůže Malai

Zuzana Gombošová je slovenská módní návrhářka, která studovala materiály na slavné londýnské umělecké škole Central Saint Martins. Právě tam se začala zajímat o práci smikroorganismy a té se dále věnovala během svého pobytu v Indii. To nakonec vyústilo ve vytvoření nového 100% přírodního materiálu Malai, který připomíná kůži nebo impregnovaný papír.

Základem Malai je však fermentovaná kokosová voda, na niž návrhářka nechává působit bakteriální kultury. Do následně vzniklého materiálu připomínajícího želé se dále přidávají přírodní vlákna např. banánová nebo konopná. Vzniklý produkt je ale velmi křehký, pro větší pevnost se proto přidává ještě přírodní pryskyřice a následně se látka dále ošetřuje.

Jedna malá továrna na zpracování kokosů vyprodukuje až 4000litrů kokosové vody denně. Z takového množství lze vyrobit 320metrů čtverečních materiálu Malai.

Kromě toho, že má Malai ambici nahradit kůži při výrobě různých módních doplňků a dalších produktů, jeho výhodou je také udržitelná výroba. Dodavateli hlavní suroviny jsou totiž jihoindičtí farmáři a zpracovatelé, kteří by jinak odpadní kokosovou vodu vylili do přírody, čímž by přispívali ke zhoršování kvality půdy v okolí. Jedna malá továrna na zpracování kokosů vyprodukuje až 4000 litrů této vody denně, z takového množství lze vyrobit 320metrů čtverečních Malai.

Návrhářčina značka Malai už má na kontě například spolupráce s českou návrhářkou Liběnou Rochovou nebo nábytkářskou legendou TON a bude zajímavé sledovat, kde všude se nový materiál slovensko-indického původu nakonec uchytí.

Tenisky z konopí

Česká firma Bohempia vyrábí tenisky. Jenže ne obyčejné tenisky z kůže nebo syntetických materiálů, jak jsme zvyklí, ale z konopného vlákna. Značku v roce 2015 založil textilní inženýr Tomáš Rohal, který léta zkoumal vlastnosti technického konopí, ze kterého chtěl původně vyrobit první české Levisky(první džíny Levi’s byly totiž údajně vyrobeny právě zkonopí). Premiérovým produktem nové značky se ale nakonec staly plátěné tenisky. Dnes pražská značka nabízí více než 40 produktů z konopí od obuvi přes oblečení až po doplňky.

Oproti bavlně lze konopí pěstovat i v našich klimatických podmínkách s mnohem nižší spotřebou vody a agrochemie, vyživuje půdu a absorbuje CO2 ze vzduchu. Tuna sklizeného konopí odstraní zhruba 1,62 tuny oxidu uhličitého z atmosféry.

Výhod má konopné vlákno mnoho: je antibakteriální (což se u bot hodí), vysoce savé (což se hodí zase ve velkých vedrech), termoregulační a extra pevné (ve skutečnosti se jedná onejpevnější přírodní vlákno na světě). Proč je ale také udržitelné? Oproti bavlně lze konopí pěstovat i v našich klimatických podmínkách s mnohem nižší spotřebou vody a agrochemie, vyživuje půdu a absorbuje CO2 ze vzduchu. Tuna sklizeného konopí odstraní zhruba 1,62tuny oxidu uhličitého z atmosféry.

Kukuřičný Nuatan místo plastu

A máme tu další inovaci, která dokazuje, že Slováci mají rozhodně i v tomto směru světu co říct. Před pár lety Vlasta Kubušová představila nový materiál Nuatan.

Pracovala na něm společně s vědci ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě a jako základ jim posloužil kukuřičný škrob. Smícháním polymléčné kyseliny získané zkukuřičného škrobu a polyhydroxymáselné kyseliny získané působením mikroorganismů na tento škrob vznikl materiál velmi podobný plastu co do vzhledu i vlastností. Lze jej tvarovat ivyužít pro 3D tisk. Na rozdíl od plastu je Nuatan biologicky odbouratelný, vyrobený ze 100% obnovitelných zdrojů a zároveň velmi trvanlivý a odolný.

Začalo nám být zřejmé, že plasty musí na trhu vystřídat jiný materiál. Díky propojení institucionálního výzkumu s komerčním designem jsme byli schopni vyvinout jedinečný materiál na biologické bázi, který urychlí přechod k cirkulární ekonomice a posune nás blíže kudržitelné budoucnosti, popisuje tým stojící za Nuatanem svůj produkt.

Úplně prvním výrobkem z nového materiálu se staly sluneční brýle, nicméně jeho využití je daleko širší. Může se využít například při výrobě domácích potřeb, hraček nebo elektroniky. Designérka by navíc ráda získala certifikaci k tomu, aby mohla materiál využívat pro výrobu potravinových obalů.

Materiál, který už někdo použil

Mnohem rychlejší metodou než vyvinout zcela nový materiál je použít ten starý novým způsobem. Brněnská dvojice designérů Josef Rozehnal a Jakub Kraus pod svou značkou Nahaku využívá průmyslový odpad jako hadice, plechovky, nádrže na helium, ale třeba i PET láhve nebo hasičské přístroje k tvorbě designových doplňků do domácnosti. Můžete si tak zakoupit upcyklované lustry, mísy nebo květináče a udělat něco pro planetu.

Česká firma Plastlo zase nabízí odkládací stolky z recyklovaných plastových obalů od kosmetiky nebo víček z PET láhví. Kongresové centrum Praha pak ve spolupráci s designéry Tomášem Rachunkem a Matějem Matoušem využilo zastaralé propagační tiskoviny k tvorbě nového mobiliáře – stolků, židlí nebo polic. Drť z pogumovaného nerecyklovatelného papíru totiž posloužila jako základ pro umělý mramora následně deskový materiál Skarto.

To byl jen malý výčet toho, co v našich zemích vzniklo a vzniká. Když se ale budeme pozorně dívat, zjistíme, že snaha změnit svět k lepšímu už vzkvétá všude kolem nás.

Potvrzují to i další příklady ze světa i z domova:

  • Dánská firma LEGO plánuje do roku 2030 začít využívat u svých stavebnic nový materiál. Novým základem kostiček se stane etanol a cukrová třtina.
  • Piñatex, který vyvinula Španělka Carmen Hijosa, je čím dál populárnější veganská kůže vyrobená z listů ananasu. Vyrábí se z něj oblečení i nábytek. 
  • Některé módní značky, jako jsou Moschino či Carlings, začínají experimentovat svirtuální módou. Počítají s tím, že mladší zákazníky uspokojí střídání outfitů pouze ve virtuální realitě a v reálném životě pak budou nosit pouze pár kousků, čímž ochrání životní prostředí. 
  • Americká firma Apeel přišla s ochranným obalem pro ovoce, který je vyroben zrostlinných složek a je jedlý. Zároveň ale dokáže výrazně prodloužit životnost ovoce. Ovoce s touto vrstvou nabídne v Česku online supermarket Rohlik.cz. 
  • Společnost Nafigate Corporation a technická univerzita VUT Brno získaly 1,4 milionu eur od Evropské komise určených na projekt nové generace udržitelných obalů BioSupPack. Know-how české firmy a univerzity je základem společného projektu 17evropských společností a institucí, které budou vyvíjet ekologické obaly budoucnosti pro potraviny nebo kosmetiku
  • Vědci v Kanadě hledající alternativu ke znečišťujícím plastům objevili biologicky rozložitelný materiál z rybího odpadu, který by se jinak vyhodil. Jejich látka by se mohla používat na výrobu celé škály produktů od obalů až po oblečení. 

I když budoucnost naší planety není podle vědců právě růžová, podobné příklady nám ukazují, že naděje stále ještě neumřela.


A co dalšího nás v budoucnu čeká? Co třeba čtyřdenní pracovní týden? Přečtěte si PRO aPROTI v našem článku