V České republice žije přes 150 tisíc lidí diagnostikovaných s nějakou formou demence. A po celém světě je jich téměř 47 milionů, navíc podle Světové zdravotnické organizace budou čísla nadále stoupat. Tou nejznámější a nejčastější formou demence je Alzheimerova choroba, způsobující postupnou ztrátu kognitivních procesů. V současné době nemáme na tuto nemoc lék, dá se pouze zpomalit.
Nejlepší obranou tak zůstává opět stará známá prevence. A nejlepší prevencí demence je oblíbené „žít zdravě“ – dobře jíst, mít dostatek pohybu, trénovat svůj mozek, udržovat společenské kontakty a starat se o to, aby srdce fungovalo co nejlépe. Protože v čím větší kondici bude vaše srdce, tím spíš se vám vyhne mozková příhoda.
Přečtěte si také: Dny paměti pomáhají odhalit nejen Alzheimera. Včasná diagnóza je důležitá.
Tepe vám pravidelně?
Zvýšené riziko mrtvice mají lidé trpící nějakou formou srdeční arytmie. Nejčastější formou srdeční arytmie je tzv. fibrilace síní. Arytmie nemusí člověka přímo ohrožovat na životě, je ale spojena se zvýšeným rizikem zdravotních komplikací, jako je např. tvorba krevních sraženin. Kvůli nepravidelnému srdečnímu rytmu nepřečerpává srdce veškerou krev ze síně do komory. Zbylá krev pak utvoří sraženinu, která pak putuje cévami a dřív nebo později je ucpe.
S tím pak souvisí problémy jako embolie, trombóza, infarkt nebo mozková mrtvice. A s poškozením mozku souvisí samozřejmě i demence.
Pokud pacienti zanedbávají léčbu, vystavují se až pětinásobnému riziku mrtvice než zdraví jedinci. Součástí léčby jsou léky na ředění krve (nejčastěji je to lék warfarin), které brání vzniku takových sraženin. A okolo těchhle léků se točil právě celý stockholmský výzkum.
Preventivně ředit!
Průzkumu se účastnilo téměř 450 tisíc švédských pacientů. Výzkumný tým měl k dispozici každého člověka ve Švédsku, který byl diagnostikován s fibrilací mezi lety 2006 až 2014. U každého z nich monitorovali vývoj zdravotního stavu po dobu 18 měsíců. Na konci výzkumu bylo 26 tisíc těchto pacientů diagnostikováno s demencí.
V porovnání s jinými pacienty neužívajícími léky to byl rozdíl úctyhodných 48 %. Ochranný efekt léků byl o to silnější, čím dříve po diagnostikování fibrilace je začal pacient užívat.
Proto je v zájmu každého takového pacienta, aby začal tyto léky brát co nejdříve a nepřestával, pokud nemá opravdu vážný důvod.
Každý den prášek, co „nic nedělá“
Někteří pacienti totiž po nějaké době léky brát přestanou nebo je nechtějí brát vůbec, protože jako každý jiný prášek má sáhodlouhý seznam nežádoucích účinků. Může se totiž zdát, že vlastně k ničemu nejsou a jen do sebe musí cpát další „chemii“. Když je ale přestanou brát, mohou se mu opakovaně vytvářet sraženiny a způsobovat malá krvácení v mozku, která člověk nijak nepocítí. Ta ale mohou být předzvěstí většího problému.
Žádný mozek totiž dlouhodobě nezvládne neustálý nával sraženin, i když malých.
U pacientů s fibrilací se měří riziko demence podle mnoha faktorů: věk, vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění, diabetes, historie mozkových příhod… Nicméně výzkum ukázal, že právě i u pacientů, kteří mají velmi nízké riziko, a léky by tedy teoreticky brát nemuseli, se riziko demence zvýšilo, když začali léky užívat až s delším odstupem od stanovení diagnózy (oproti pacientům se stejnou diagnózou, kteří začali léky užívat hned po diagnostikování).
Zatím není vyhráno
Doktorka Carol Routledge, spolupracující na výzkumu Alzheimerovy choroby v Británii, k těmto objevům však dodává:
„Vzhledem k povaze studie nemůžeme s jistotou říci, že by léky na ředění krve snižovaly riziko demence. Bude pro nás důležité sledovat výsledky ostatních studií z této oblasti a snad i časem objasnit přesnou souvislost těchto léků s rizikem výskytu různých druhů demence.“
Výzkum je tak stále ještě v plenkách, navíc léky na ředění krve není vhodné podávat lidem, kteří nemají potíže se srážlivostí krve – mohly by u nich způsobit krvácení do mozku. Snad jsme ale zase o něco blíž k objevení léku na nemoc, které nás a naše nejbližší připravuje jak o vzpomínky, tak o samostatnost.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
