Bolesti těla jsme zvyklí řešit a zajít kvůli nim za lékařem, to samé ale neplatí pro duševní zdraví. Často přehlížíme psychickou nepohodu až do doby, kdy je příliš pozdě. Není totiž snadné poznat, kdy se mírné nepohodlí přehoupne do opravdové deprese.
Příznaky deprese se mohou plížit pomalu
Je přirozené cítit se v těžkých chvílích smutní nebo bez nálady. Tyto pocity jsou běžnou součástí emočního prožívání. Zpozornět byste měli v momentě, kdy je vaše nálada pokleslá téměř každý den po dobu minimálně dvou týdnů.
Hloubka našeho smutku při depresi neodpovídá situaci, ve které se nacházíme – deprese pokračuje nezávisle na tom, co se děje okolo nás. Postupně ztrácíme schopnost radovat se a užívat si běžné dny.
Jako typické příznaky deprese se podle serveru Deprese.com objevují například:
- přetrvávající smutná, úzkostná nebo „prázdná“ nálada,
- negativní pohled na sebe a ztráta smyslu života,
- pocity beznaděje, nevýkonnosti a nedostatečnosti,
- ztráta zájmu a radosti,
- porucha spánku,
- pokles energie a únava,
- nezájem o sexuální život,
- neklid, nervozita a nadměrná podrážděnost,
- nadměrné obavy a starosti.
Všechny tyto pocity mohou potkat každého z nás. Pokud jsou ale časté, velmi intenzivní a přetrvávají dlouhodobě, je třeba se o nich poradit s odborníkem.
Sebeposuzovací stupnice deprese jsou dobrý začátek
Pokud si nejste jisti, kdy už jsou vaše pocity za hranou a zda je čas vyhledat odborníka, sebeposuzovací škály jsou nástroj, který vám v tom může pomoci. Dokážou orientačně určit vaše aktuální rozpoložení a zjistit možnou depresi.
Na vyplnění si vezměte klid a odpovídejte podle toho, co vás opravdu a upřímně vystihuje. Odpovědi mají přiřazené hodnoty, které na konci sečtete a určíte, na jakém stupni je vaše aktuální prožívání:
- od normální nálady
- přes mírné deprese
- a střední deprese
- až k silné depresi.
Tyto dotazníky je možné vyplňovat pravidelně a sledovat tak aktuální stav pocitů. Využít můžete například:
- Beckovu sebeposuzovací stupnici deprese – obsahuje 21 tvrzení, ve kterých pomocí škály odpovědí nejlépe charakterizujete, jak jste se cítili v posledním týdnu. Otázky jsou zaměřené na prožité pocity. Dotazník můžete najít zde.
- Zungovu sebeposuzovací stupnici deprese – obsahuje 20 položek; respondent určuje míru svých potíží na čtyřbodové škále, která se ptá na to, jak často jste daný pocit cítili. Výsledek testu je opět ohodnocen pomocí bodů. Stupnice si můžete vyplnit tady.
- Beckův inventář úzkosti – tento dotazník se od ostatních trochu liší. Má 21 otázek a neptá se pouze na pocitovou stránku věci, protože jsou úzkosti často doprovázeny také fyzickými projevy. Můžete ho najít online zde.
Úzkostné poruchy jsou spojovány s pocity strachu a obav. Úzkost může být vnímána jako mírný neklid, ale i výrazná panika. Naopak u běžného psychického vnímání trvá strach pouze po dobu konkrétního ohrožení, nikoliv dlouhodobě.
Posuzovací stupnice jsou pouze první krok
Poznat, že je čas vyhledat pomoc, je u duševního zdraví náročné. Sebeposuzovací testy jsou pouze prvním krokem, který vám pomůže pojmenovat, co vás trápí, jak na tom jste a co byste měli dělat dál.
Díky tomu, že jsou výsledky odstupňovány, ukážou vám, na jaké úrovni psychické pohody se zrovna nacházíte. Na výsledky se můžete podívat také s odstupem a uvědomit si, co vaši situaci v opakovaných dotaznících zhoršilo nebo zlepšilo.
Pokud se dlouhodobě necítíte dobře, je důležité vyhledat odborníka, který vám s vaším psychickým zdravím pomůže. Obrátit se můžete na psychologa nebo praktického lékaře, který už dnes depresi běžně řeší a v případě potřeby doporučí psychiatra. Nestyďte se vzít si výsledky dotazníků s sebou.
Přestože problémy spojené s mentálním zdravím se někdy stydíme si přiznat, faktem je, že deprese není známkou slabosti. Tyto potíže je třeba řešit, nezametat je pod koberec a najít profesionální pomoc včas.
Foto: Andrea Piacquadio (Pexels.com)
