Vítání jara
Mnohé dnešní západoslovanské tradice vycházejí ještě z předkřesťanských dob. Vítání jara bylo v pohanských rituálech silně zakořeněno a ani křesťanské tažení proti mnohým z těchto prastarých zvyků neodradilo lidi od jejich dodržování. V Česku a na Slovensku se tak dodneška můžeme účastnit tzv. vynášení smrti či také Moreny nebo Morany.
Morenu vždy vynáší procesí (někde jen mladých dívek) za zpěvu obřadních písní. Za bujarého veselí, křiku a posměšků se slaměná figurína v ženských šatech představující smrt posílá pryč po vodě nebo pálí v ohni. V moderním pojetí se tento rituál nejčastěji prováděl dva týdny před velikonoční nedělí. Letos tato tradice symbolicky vychází na 21. březen, tedy i den jarní rovnodennosti.
Šestero postních nedělí
Vraťme se teď ale úplně na začátek. Celé předjarní období u nás začíná tzv. popeleční středou. Ta nastává po masopustu, který je časem nadměrného hodování a veselí. S popeleční středou však přichází čtyřicetidenní půst. Začínají tak v podstatě Velikonoce, na rozdíl od vynášení smrtky a masopustu hluboce křesťanský svátek.
Mše na popeleční středu má pro křesťany velký význam, je časem očištění se od všeho světského, přiznání hříchů a soustředění se více na duchovní stránku života. Od popeleční středy až do konce půstu se tak například nesměly pořádat žádné zábavy.
Současnou karanténu tak můžeme s přivřeným okem považovat třeba i za dodržování našich starých tradic. Ne však těch předkřesťanských, pohané se nikdy nezdráhali vítat jaro velmi bujaře. V křesťanském pojetí naopak bylo nutné vyvarovat se také gastronomických či sexuálních požitků.
Velikonoce – nejvýznamnější křesťanské svátky
Dnes považujeme za nejvýznamnější svátek roku Vánoce. Pro naše hluboce věřící předky to však vždy byly právě Velikonoce, které s sebou nesly největší očekávání. Není se čemu divit, čistě ze světského hlediska musel být konec čtyřicetidenního půstu opravdovým požehnáním. I přes svůj náboženský význam si Velikonoce v našich končinách uchovaly i mnohé z dřívějších zvyků, které souvisí spíše s pohanským vítáním jara.
- Např. na Zelený čtvrtek (letos 1. dubna) se doporučovalo brzy vstát a umýt se ranní rosou. Díky tomu měl být člověk zdravý po celý rok.
- Na Velký pátek (letos 2. dubna) se zase věřilo v magickou sílu země, která se otvírala a zpřístupňovala své podklady. V tento den se také nesmělo pracovat na zahradě ani na poli, aby se „nehýbalo se zemí“.
- Na Bílou sobotu (letos 3. dubna) se doma uklízelo, tzv. bílilo. Pekly se také mazance a velikonoční beránci, chystaly se pomlázky, zdobila se vajíčka. Právě tak, aby vše bylo připraveno na den vzkříšení Krista.
- To představuje vyvrcholení velikonočních svátků a připadá na Velikonoční pondělí (letos 5. dubna). V tento den muži od rána vyrážejí na pomlázku, mrskačku, šlehačku, mrskut, šmigrust, hodování, šibačku nebo polievanie. Snad každý z regionů si vytvořil svůj název pro tuto velikonoční tradici, která přísluší mužům a chlapcům.
Ti se ráno vydávají na pouť po domácnostech, které obývají ženy, aby je svým vlastním krajovým způsobem omladili. Děje se tak pomlázkou v podobně spletených vrbových proutků, větvičkou jalovce či politím vodou. Ženy na oplátku věnují koledníkům malované vajíčko jako symbol vděčnosti a nového života.
Zvyky, jejichž smyslem je i vítání jara jako období znovuzrození, jsou jistě krásné, v důsledku masivního stěhování do měst jejich dodržování bohužel postupně mizí. V současné době však narůstá přesvědčení, že bez opětovného navázání vztahu s přírodou se v budoucnu neobejdeme. Jarní tradice tak představují příjemnou možnost, jak se přírodě opět přiblížit tak jako naši předci.
Jak oslavit svátky jara i v době koronavirové?
- Průvody se zpěvem jako vynášení smrtky se bohužel letos konat nemohou. Vymyslete si proto vlastní rituál, kterým se obrazně zbavíte zimy a přivítáte příchod jara. Udělejte si například se svými nejbližšími táborák a opečte si špekáčky, schovejte zimní bundy a boty, dekorujte si domov do jarních barev nebo si zasaďte nové rostliny.
- Zkuste až do Velikonoc dodržovat alespoň částečný půst. Kromě izolace, která je stejně nařízená, využijte toto období také k očistě těla a mysli. Například pomocí detoxikační diety, meditace nebo fyzických aktivit.
- Během pašijového týdne (týden před Velikonoční nedělí) vstaňte brzy ráno a běžte se omýt do potoka nebo řeky. Přispějete tak k vlastní očistě a ochraně zdraví. Pokud žijete ve městě nebo vás místní řeka příliš neláká, zkuste si dát alespoň očistnou ledovou ranní sprchu. Posílíte tak svou imunitu.
- Zaměřte se na jarní úklid. Udělejte si pořádek ve věcech, vyhoďte vše nepotřebné, zbavte se prachu a pavučin. Stejně jsme všichni doma, můžeme si to alespoň udělat hezké.
- Upečte si velikonočního beránka, mazanec nebo jidáše. Pokud tak ještě nečiníte, právě letos je vhodná doba s tím začít. Nazdobte také vajíčka. I když žádní koledníci letos nepřijdou, vajíčka jsou krásnou ozdobou velikonočního stolu.
- Dejte si do vázy kočičky – větvičky s částečně rozvitými pupeny jsou symbolem jara a Velikonoc. Přinesete si tak kousek přírody k sobě domů.
- Začněte s něčím novým. Tak jako jaro přináší nový život, vneste do svého života i vy pozitivní novinku. Jakou, to už necháme na vás.
