Co byste řekli, že se stane, když čtyřicetiletá matka jako já skáče 50 vteřin přes gumu, natočí to a pak hodí na Facebook? To fakt neuhádnete. Šířilo se to jako chřipka. Nebo ebola. Video oslovilo 3,3 milionu uživatelů Facebooku a vidělo ho 1,5 milionu lidí. To je víc, než kolik je obyvatel Prahy. Tak si představte, že se celé hlavní město a jeho okolí zastaví a 50 vteřin na mě civí, jak skáču přes gumu…
Bylo to kouzlo nechtěného. Mám důkazy. Nikdo mě nemůže podezírat, že jsem plánovala natočit virální video. Kdyby to byl záměr, tak bych se bývala líp učesala, alespoň trochu namalovala a vzala lepší vohoz.
Všechno začalo úplně nenápadně v půlce dubna. Dcera dostala jako dárek gumu na skákání. Ale nevěděla, jak na to. A já jsem zase zjistila, že si nic nepamatuju. Žádné skoky, sady, levely. Ptala jsem se stejně starých kamarádek kolem, ani ony si skoro nic nepamatovaly. Že by stařecká demence?
Po návodu ani vidu, ani slechu
Pátrala jsem všude možně po internetu po návodu a čekala, že na YouTube toho budou mraky. Jenže stařecká demence asi plošně pokropila všechny ženy mojí generace. Nic. Nic, co bych znala ze svého dětství, když jsem v tehdejším Československu jako Husákovo dítě sama skákala s kamarádkami před školou.
Nosila jsem s sebou v kapse gumu a nevěděla pořádně, co s ní. Říkala jsem to paní učitelce ve školce, kde jsem si byla vyzvednout naše dvě děti. No a ona mi hned přeskákala celou základní sestavu.
Pak že to jde s naším školstvím z kopce. Pcha. Ve školce jsem se dověděla víc než na internetu.
50 vteřin, které mi změnily život
Pak jsem byla s dětmi venku a došly jsme do zahradní restaurace. Po pár pivech jsem vytáhla gumu a přehopsala základní sestavu, druhá změkčená kamarádka mě při tom natočila, naše děti mi gumu držely. No a natočily jsme oněch 50 vteřin, které obletěly svět a na něž v přepočtu na koukající hleděla celá matička Praha i okolí. Vidělo to 1,5 mega lidí a třeba sdílení bylo přes 22 000…
Jak jsem skákala gumu v televizi
Stala jsem se mimoděk „gumovou“ celebritou. Psala mi redaktorka z Vlasty, že se mnou chce udělat rozhovor. O gumě. A Vlasta, to je pro mou generaci nostalgie…
Pak volali z televize. Skákala jsem tedy naživo ve Snídani s Novou. Bylo to prima, moderátoři drželi a já skákala.
Zrovna tenhle pořad má sledovanost tak 300 000? No a tady si dovolím připomenout, že já mám 1,5 mega… To se neoposlouchá…
Tak tohle je TO virální video, stvořené více méně omylem.
Je to divná doba, vezmete tablet, bez kulis, scénáře a režiséra natočíte video a může z toho být bomba, to bylo dřív nemyslitelné. Pracovala jsem 8 let v televizi a na jedné padesátivteřinové reportáži jsem makala třeba týden.
Video na netu musí fungovat i beze slov
Jeden slavný youtuber říká, že je jedno, v jakém jazyce točíte, když je to srozumitelné. Mně pod tím skákacím videem děkovali za připomenutí jejich dětství Turci, Rusové, Američani, Angláni… Ani jsem netušila, že se přes gumu skákalo po celém světě.
No ale zas abych si tak nefandila, jeden z mála našich profesionálních youtouberů, který se tím i živí, říká, že 3 miliony zhlédnutí měsíčně vynesou akorát na průměrný plat. Takže se se svými 1,5 miliony můžu jít zahrabat.
Rady profesionálů na YouTube a Facebook, jak natočit úspěšné video:
1. První vteřiny jsou nejdůležitější (můžete získat nebo ztratit pozornost publika)
2. Video musí fungovat i bez zvuku (na Facebooku se video přehrává automaticky a bez zvuku, takže při natáčení zvuk nepřeceňujte)
3. Čím kratší, tím lepší (průměrná délka zhlédnutí minutového videa je okolo 30 %, u 11s pak 80–90 %)
Stvořit virální video je jako hledat zlatou žílu
Všichni po tom touží, ale málokomu se to podaří. Pokud se to povede, tak většinou jen jednou za život. Jsem bloggerka, svůj blog Maminator.cz píšu už 4 roky, pak si hopsnu přes gumu a vše, co jsem dělala předtím, je mnohonásobně překonáno.
Takže se mi manžel směje, jestli si prý uvědomuju, že takový úspěch s čímkoli na internetu už asi nikdy nezažiju. Že je to pravděpodobně můj bloggerský vrchol, ke kterému už budu celý život jen smutně vzhlížet. Nebo k němu budu skákat. Přes gumu.
