Přestože se kvalita našich životů neustále zlepšuje, choroby, dříve běžně řazené do škatulky stařecké, stále častěji postihují třicátníky i mladší. Obě zmiňované nemoci nás i přes tempo, kterým kráčí dopředu medicína, postihují každým rokem více a více. Velký podíl na tom má životní styl. Stres, nedostatek spánku, špatná strava, málo pohybu, obezita, pití, kouření a další faktory, které neúměrně zatěžují kardiovaskulární systém. „Dobrou zprávou je, že mnoho jich můžeme sami svým chováním ovlivnit – životním stylem dokážeme mnohdy více než pojídáním různých prášků,“ říká náměstek pro zdravotní péči doktor Ferdinand Polák z ministerstva zdravotnictví.
Nepodceňujte prevenci
Ale tak jednoduché to není. Mrtvice nebo infarkt vás můžou dohnat, i pokud si životní styl hlídáte a ještě nemáte na krku ani tři křížky. Důvodem může být například kombinace neléčeného vysokého tlaku, dlouhodobého stresu a virózy. A tady se dostáváme k další z příčin, proč je věk obětí často tak nízký. Mladší ročníky totiž často kašlou na preventivní prohlídky. Například právě výše zmiňovaný vysoký tlak patří k nejpodceňovanějším chorobám vůbec. „Každý člověk by měl pravidelně navštěvovat svého praktického lékaře, který preventivní prohlídky zajistí. A případně vás pošle ke kardiologovi,“ upřesňuje náměstek.
Čísla, ze kterých jde strach
-
mrtvice v ČR každým rokem překvapí 50 tisíc lidí -
každý den jich v průměru 28 zemře -
v ČR je mrtvice druhou nejčastější příčinou úmrtí -
5 minut trvá, než začnou odumírat první mozkové buňky -
70 % lidí se uzdraví, když se začnou léčit do hodiny od prvních příznaků -
k započetí léčby má pacient od vzniku příznaků maximálně 6 hodin -
více než 80 % cévních mozkových příhod můžeme předejít prevencí -
více než 70 % Čechů příznaky mozkové mrtvice nepozná
Uhlí, zplodiny a další
Problematická je také neléčená cukrovka nebo srdeční arytmie. Nebo hormonální antikoncepce. Podle VZP má totiž až desetina českých žen poruchu srážlivosti krve, která v kombinaci s antikoncepcí může vést k těžkým mrtvicím. A v letošním roce vyšlo vědcům z National Institute for Stroke and Applied Neurosciences at Auckland University of Technology, že na mrtvicích se velmi významným způsobem podílí také znečištěný vzduch. „Zatímco tři čtvrtiny mrtvic souvisí se špatným životním stylem, na znečištění vzduchu, které se doposud s mrtvicí nespojovalo, připadá ohromujících 17 %,“ uvedl Valery Feigin, který studii vedl. „Sami jsme z toho v šoku,“ dodal.
Jak poznat pepku?
Při mozkové mrtvici (při infarktu samozřejmě taky) je klíčové rychlé jednání. Zjednodušeně řečeno, čím dříve se pacient dostane do nemocnice, tím vyšší má pravděpodobnost, že z ní vyvázne s minimálními následky. Jenže lidi mladé či ve středním věku většinou prostě nenapadne, že by je mohl jen tak zničehonic „trefit šlak“.
Zdravotníci nabízejí jako jednoduchou mnemotechnickou pomůcku pro rozpoznání příznaků mrtvice slovo FAST neboli česky rychle.
Face – obličej. Svaly povolí a polovina obličeje a jeden koutek poklesnou.
Arm – ruka. Necitlivost, brnění a slabost v končetinách nebo celé polovině těla. Požádejte postiženého, aby zvedl obě paže s dlaněmi dolů před sebe. Když jedna klesá, je to mrtvice.
Speech – řeč. Pacient začne mluvit z cesty. Máte-li podezření, požádejte ho, aby po vás zopakoval jednoduchou větu. Když toho není schopen, je to mrtvice.
Time – čas. Když se stane cokoliv z výše uvedeného, je čas okamžitě volat záchranku.
Koukněte na edukativní video v angličtině:
Ani se srdcem to není lepší
„Určitě přibývá infarktů u mladších lidí, jednak lepší diagnostikou, jednak u žen typickou kombinací antikoncepce a kouření. U mužů vidíme vzestup počtu infarktů myokardu u mladých jedinců s rodinnou predispozicí, kouřením, sedavým zaměstnáním, vysokým cholesterolem a ve slabších sociálních skupinách. Naopak ti jedinci, kteří se o zdraví aktivně zajímají, mají infarkt v mladším věku jednoznačně méně,“ řekl deníku Týden.cz profesor Miloš Táborský, přednosta kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.
Tolik máme infarktů
-
akutní srdeční infarkt v ČR každým rokem postihne 40 tisíc lidí -
téměř 40 % z nich zemře dříve, než dorazí záchranka -
většina z nich umírá hned v první hodině od objevení prvních příznaků -
každá minuta zpoždění zvyšuje riziko úmrtí nebo vede k trvalým zdravotním následkům -
8 % lidí uvedlo, že by záchranku vůbec nevolalo a vydalo by se hledat pomoc na vlastní pěst
Mně by se to stát nemohlo!
Infarkt se může projevovat dramaticky – silnou bolestí na hrudi vystřelující do podpaždí – nebo také zcela nenápadně. Uvádí se, že až 10 % pacientů může infarkt prodělat zcela bez příznaků. A mezi ně patří právě především mladší ročníky. Někteří pacienti zažívají bolesti na hrudi i několik dnů, než se odhodlají vyhledat lékařskou pomoc. Většina lidí si totiž, stejně jako v případě mrtvice, možnost infarktu prostě nepřipouští.
Podle průzkumu společnosti Opinion Window by každý pátý dospělý Čech v případě infarktu otálel se zavoláním záchranky déle než hodinu. Což je alarmující, protože většina pacientů umírá v první hodině od prvních příznaků. Celých 8 % dotázaných v průzkumu dokonce uvedlo, že by záchranku nevolali vůbec a vydali by se do nemocnice po svých!
Přečtěte si: Kathrin Schmidtová: Neumřeš
V roce 2002 prodělala autorka krátce po čtyřicítce mozkovou mrtvici a strávila dva týdny v kómatu. Ve svém autobiografickém románu Neumřeš popisuje velmi sugestivně, jaké to je, když nerozumíte řeči a musíte se znovu učit mluvit a hýbat. Tak, jak se jí postupem času daří nalézat opětovně vládu nad svým vlastním tělem, vrací se jí také postupně paměť a ona si za čtenářovy přítomnosti vzpomíná na to, kým vlastně před touto epizodou byla. V roce 2009 za mimořádně působivé dílo Schmidtová obdržela Německou knižní cenu.
