„Jednou hořelo v sexshopu. U stropu měli latexové kukly, které se dotýkaly bodovek,“ říká tiskový mluvčí pražských hasičů.

Rozhovory, Životní styl
Jaké jsou příčiny požárů v domácnostech? Co všechno musíte udělat, než odjedete na dovolenou, aby vám nevyhořel dům? Jak se zachovat, když zjistíte, že u vás hoří? Kolik zhruba zaplatíte, když kvůli své nedbalosti něco zapálíte? Na tyhle a další otázky nám odpověděl Martin Kavka, který dělal tři roky hasiče, dvacet let vyšetřovatele příčin požárů a nyní pracuje jako tiskový mluvčí pražských hasičů.

Jaké jsou nejčastější příčiny vzniku požárů v domácnostech?
Řekl bych, že existují dvě hlavní příčiny. První je nedbalost osob, které v té domácnosti žijí. V praxi to znamená, že zapomenou sfouknout svíčku nebo nechají někde ležet netípnutou cigaretu. V druhé jde o technické závady.

Lze jim nějak předejít?
Ideální by bylo, kdyby si lidé jednou za rok pozvali do domácnosti nějakého revizního technika, který jim zkontroluje veškerou elektroinstalaci. Měli by se také vyhnout nadměrnému používání prodlužovacích kabelů. Tím mám na mysli, aby jich nezapojovali několik do sebe. Čím více jich za sebou máte, tím je větší pravděpodobnost, že vznikne přechodový odpor nebo zkrat. Některé starší lednice mají vzadu žebrování, které se časem zapráší. A i z toho může vzniknout požár, proto by ho měli lidé pravidelně uklízet.

Pokud jde o tu nedbalost, na to není jiných rad, než aby byli lidé opatrní. Když si zapálí svíčku, nesmí ji umísťovat k hořlavému materiálu, a ještě k tomu ji nechávat bez dozoru. Měli by si dávat pozor na své domácí mazlíčky. Občas se stane, že požár způsobí právě oni.

Zažili jsme případ, kdy si kočka sedla na varnou desku, kterou lze spustit pouhým dotykem. Bylo na ní zrovna něco položeného a hned z toho vznikl požár.

Mohlo by vás také zajímat: Tomáš Šebek: Telemedicína není sci-fi z Marsu. Prostě přiblíží lékaře pacientům

Pokud jde o požár z nedbalosti, musí lidé, kteří ho zavinili, zaplatit pokutu?
Když jde o malé požáry, řešíme to většinou blokovou pokutou přímo na místě. V těchto případech se většinou sankce pohybují v řádu stokorun až tisícikorun. Částka se vyměřuje podle míry nedbalosti a ohrožení lidí v domě. Pokud jde o ohrožení ostatních obyvatel, případ si převezme policie. Může ho klasifikovat i jako trestný čin.

Zapírají lidé svoji nedbalost často?
Ano, to je běžné.

Jak zjistíte, že jde o nedbalost obyvatel domu?
Příčinu vzniku požáru řeší vyšetřovatel. Musí zjistit, kde je jeho ohnisko. Odebere vzorek z elektroinstalace. Na základě výslechů a všech poznatků, které má, udělá závěr a zjistí, z jakého důvodu oheň vypukl.

V tomhle období jezdí spousta lidí na dovolenou. Co všechno by měli před odjezdem udělat, aby jim nevyhořel byt či dům?
Určitě by měli zkontrolovat celou domácnost a nikde nenechat otevřený oheň. Vytáhnout ze zásuvek všechny spotřebiče, u kterých je to možné. Ideální by bylo, kdyby na sebe dali kontakt i se záložním klíčem od domu spolehlivým sousedům. My totiž občas jezdíme i k otevírání bytů, protože v domácnosti může protékat voda. Nejlepší by bylo, kdyby měli poblíž rodinného příslušníka, který jim dvakrát do týdne zkontroluje byt.

Jak svůj domov proti požárům zabezpečujete vy?
Já ho mám zabezpečený tak, že jsem dobře pojištěný. Myslím, že dobrá pojistka je v dnešní době nejlepší způsob, jak si ochránit veškerý majetek, protože stát se může cokoli. Pořídil jsem si i hlásič požáru, který mi někde doma leží, ale ještě jsem ho nenainstaloval. V neposlední řadě chráním svůj dům tím, že se snažím používat selský rozum a nenechávám doma zapojené nebo zapnuté něco, co by ho mohlo ohrozit požárem.

Co by měl člověk udělat, když zjistí, že mu v domě hoří?
Měl by rychle zhodnotit, zda by ten požár dokázal uhasit sám. Když začne hořet kus závěsu a obyvatel domu si bude jistý, že ho dokáže uhasit jen s kýblem vody, měl by to udělat.

Pokud to lze a požár je velmi malý, doporučujeme zasáhnout vlastními silami, protože je to nejrychlejší. Na druhou stranu by ze sebe lidé neměli dělat hrdiny, ale raději své činy zvážit.

Co mají lidé udělat, když zjistí, že požár pouze vlastními silami neuhasí?
Okamžitě opustit byt. Informovat o ohni další lidi, kteří v domě žijí, a samozřejmě zavolat hasiče. Pokud to bude při odchodu možné, zavřete za sebou všechna okna a dveře. Vzduch oheň ještě víc rozdmýchá. Můžete si zamknout, ale nezapomeňte mít ty klíče pro hasiče připravené, aby se tam snáz dostali. Zplodiny z požáru se drží nahoře, takže vy se pohybujte spíše u země.

Co byste poradil člověku, který by se kvůli rozsáhlému požáru už nemohl dostat ven?
V extrémních situacích se musíte po zemi plazit. Pokud vedle v místnosti hoří, ucpěte dveře hadrem, aby se k vám dostalo co nejméně zplodin. Dýchejte přes kus látky, která by vám měla sloužit jako filtr. Sundejte z postele prostěradlo a pověste ho z okna, aby hasiči věděli, v jakém prostoru se nacházíte. Snažte se vydržet to čekání na hasiče v klidu a nepanikařit, abyste se příliš nevysílili.

Kde vznikají požáry nejčastěji? Na vesnicích, nebo ve městech?
Přesně se to určit nedá. Řekl bych, že průměr je stejný. Lidé na vesnicích i ve městech se chovají podobně nedbale. Platí úměra, že čím více obyvatel na kilometru čtverečném žije, tím více tam mají požárů.

Vzniká obecně v létě více požárů než v ostatních ročních obdobích, nebo jde spíše o mýtus?
Myslím, že počet požárů v každém ročním období je vyrovnaný. Liší se jen druhem. Logicky na jaře a v létě vzniká více požárů v přírodním prostředí. V horkých letních nocích lidé často grilují. Nechají gril se žhavým uhlím bez dozoru, zafouká vítr a oheň je na světě. V zimě se zase lidé bez domova stahují do provizorních obydlí. Rozdělávají si tam oheň, aby jim bylo teplo, a nešťastnou náhodou způsobí požár. Na Vánoce často hoří vánoční stromečky a na Nový rok zase dělá problémy pyrotechnika. Každé období má své mouchy.

Stalo se někdy, že hořelo už i v hasičárně?
Dobrovolným hasičům shořelo už i auto s hasičárnou. V objektech, kde sídlí profesionální hasiči, dochází maximálně k malým požárům. Ty jsou většinou způsobeny nějakými zkraty.

Jak často pražští hasiči k požárům vyjíždějí?
Máme tady hlášených zhruba třicet požárů za měsíc. V Praze hoří každý den. Myslím, že se jednou stalo, že maximálně dva dny v kuse nikde nic nevzplálo. Někdy vyjíždíme jen k hořícím odpadkovým košům, kam lidé házejí nedopalky z cigaret. Jindy zase k domům. Včera hořel suterén v obytném domě. Byl celý zakouřený a my jsme museli zachránit všechny obyvatele a jejich domácí zvířata. Větší požáry tohoto typu bývají průměrně dva až tři týdně.

Jak dlouho vám trvalo evakuovat všechny lidi z toho zakouřeného domu?
Musíme rozlišovat mezi evakuací a záchranou. Záchranou se rozumí, když na vás hasič sáhne, vyvede ven a někdy vám může dát přes hlavu i speciální vyváděcí masku, abyste mohla dýchat. Evakuace znamená, když vám hasič řekne, ať opustíte daný prostor, a vy odejdete sama. V tomto domě se konala záchrana.

Ve chvíli, kdy hořelo, se v něm nacházelo dvacet čtyři osob, tři psi, jedna kočka a želva.

Dohromady to trvalo zhruba šest až osm minut. Záchranné akce běží rychle, protože tam naběhne několik hasičů, popadnou ty lidi a vyvedou je pryč ze zakouřeného prostoru.

Za jak dlouho jsou hasiči schopní k podobnému požáru dojet?
V průměru jim to trvá asi deset minut. Hodně záleží, na jakém místě hoří, když jde o okraj Prahy, může to být i patnáct minut. Operátor z vás musí za minutu vypáčit všechny potřebné informace a hasiči mají minutu na to, aby vyjeli s autem z brány. Cesta vozidlem trvá zhruba šest minut. Pokud hoří někde v centru, zvládne se to i za tři minuty.

Deset až patnáct minut je docela dost, za tu dobu se už může někdo třeba udusit.
V Praze máme ještě dobrovolné hasiče. Operační středisko ví, že to k některým místům máme dál, a z toho důvodu se snaží posílat na dané místo i hasiče z bližších stanic.

Co všechno během té minuty musí hasič stihnout udělat, když má výjezd?
Po spuštění poplachu se hasič musí rychle sebrat a sjet po tyči k autu. Vedle něj má nachystané oblečení. Vklouzne do bot, natáhne si kalhoty a zbytek si doobléká ve voze.

Co musí člověk udělat, aby se mohl stát profesionálním hasičem?
Musí mít alespoň maturitu. Neměl by být nijak nemocný, výborný zdravotní stav je žádoucí. Nutností je i dobrá fyzická kondice. Uchazeč o tuto pozici musí splnit různé fyzické testy, absolvovat několikaměsíční kurz a složit závěrečné zkoušky. K tomu všemu samozřejmě musí být někde volné místo. My naštěstí máme hasičů dostatek. Spíše nám chybí hasičští strojníci, kteří řídí hasičská auta a obsluhují cisternu s vodou.

Problém je v tom, že člověk, který má řidičák na nákladní auto, půjde raději pracovat do logistické firmy, protože tam dávají vyšší nástupní plat.

Pracují u vás i ženy?
Ženy máme na prevenci. Hasiči totiž nemají na starost jen požáry, ale i kontroly různých objektů a schvalování nových projektů. Pracují také na operačních střediscích a tísňových linkách. Profesionální hasičky nemáme.

Proč?
V pracovních předpisech jsou určitá omezení, například ženy v práci nesmějí tahat těžké předměty. Bezpochyby existují i takové, které by fyzicky i psychicky výjezdy zvládaly lépe než někteří muži, ale nemůžeme obcházet legislativu.  

Když se podíváte do minulosti, počet požárů se spíše zvyšuje, nebo snižuje?
Spíše se snižuje, ale jen minimálně. Kdybychom mluvili o masivních požárech velkých bytů, tak těch je rozhodně méně než dříve. Hasiči mají nyní lepší techniku, postupy, vybavení a dokážou přijet poměrně rychle. Protipožární opatření jsou mnohem kvalitnější než v minulosti. Plno objektů se napojilo přímo na naše operační středisko a nahlásí nám požár okamžitě. Dříve kontaktování hasičů záviselo na člověku, který si požáru všimne.

Když jste na tom již tak dobře, znamená to, že dnes téměř nikdo při požárech neumírá?
Lidé umírají při požárech neustále. Jen v Praze v loňském roce zemřelo šest lidí. Nedávno vznikl požár v bytě, kde žila devadesátiletá paní. Nadýchala se zplodin z kouře a už jí nebylo pomoci.

Když člověk setrvá několik minut v zakouřeném prostoru, udusí se rychle.

Co dalšího kromě požárů hasiči řeší?
Dopravní nehody. U těch běžných zkontrolujeme, jaké provozní kapaliny z auta vytekly, případně je zasypeme sorbentem, aby z nich neunikaly nebezpečné látky do ovzduší. Odpojíme akumulátory a počkáme, až policie nehodu zdokumentuje. Zprovozníme komunikaci ve chvíli, kdy nás o to požádá. U těžších nehod vyprošťujeme zraněné osoby z aut ven. Děláme i technické zásahy. Do nich patří vyprošťování lidí z výtahu, pokud jim hrozí nějaké bezprostřední nebezpečí. Při záplavách odčerpáváme vodu ze sklepů. Snažíme se zamezit únikům škodlivých látek do přírodního prostředí. Někdy jezdíme na pomoc pyrotechnikům. Když někdo někde nahlásí podezřelé zavazadlo, ve kterém by mohl být nástražný výbušný systém, evakuujeme tam lidi. Občas vyjedeme i na planý poplach.

Děje se často, že si někdo z hasičů udělá legraci a nahlásí vymyšlenou nehodu či požár?
Dnes už jen výjimečně. Operátoři mají speciální techniky a dokážou lokalizovat volajícího, takže se jim to nevyplácí. V posledních letech proběhla osvěta o tom, že nás lidé nemají zbytečně volat, což si myslím dost pomohlo. Stává se, že malé děti z legrace zavolají hasičům a blokují tak linku operátora. Naštěstí těchto případů ubývá.

Vzpomenete si na nějaký neobvyklý případ, ke kterému jste vyjížděli? Jednou hořelo v sexshopu. U stropu měli zaměstnanci vystavené latexové kukly, které se dotýkaly bodovek, a z toho důvodu tam vznikl požár.

 #Eva Vogelová

Mohlo by vás také zajímat: Ultramaratonec: Až po nehodě jsem začal pořádně běhat