Rybičky, rybičky, vodáci jedou
Šum nedalekého lesa, šplouchání vody, kterou brázdíte na svém korábu, slunce ve tváři a lehká fyzická námaha s pádlem. Zní to jako ideální letní pohoda? Nám rozhodně. Když se ale člověk nehýbe několik měsíců, z jednostranné zátěže ho snadno rozbolí záda.
Ačkoliv vodáctví na našich řekách nepatří k náročným aktivitám, pokud jste se dlouho nehýbali, je důležité se před naloděním zahřát a rozhýbat. „Přece jenom je voda živel a nikdy nevíte, kdy přijde vlnka a někam to s vámi cukne. Osobně se vždycky nejraději zahřeji několika svižnými pozdravy slunci z jógy, ale často praktikuji i běh na místě, který, když se dělá s vervou, přinese účinek opravdu rychle,“ radí osoba z nejpovolanějších Amálie Hilgertová, mistryně Evropy ve vodním slalomu.
„Když je tělo zahřáté, vezmu si pádlo a s jeho pomocí pak protáhnu boky a záda. Nejdříve chytím pádlo oběma rukama jako na vodě a udělám úklon, opřu ho o zem a dál se za ním vytahuji. To samé pak na opačnou stranu. Záda pak krásně protáhnu tak, že se za pádlo chytím oběma rukama ve stejném místě, opřu ho o zem před sebe, předkláním se a mírou předklonu si můžu regulovat intenzitu protažení. Důležité jsou také rotace. Chyťte pádlo oběma rukama v místech, kde jej držíte i na vodě, přejděte do lehkého podřepu, zpevněte se a udělejte několik dynamických rotací do stran. Teď už jste připravení se nalodit,“ doplňuje česká reprezentantka.
Jednou z častých příčin zranění při sjíždění řek je také přecenění svých schopností. „České a slovenské řeky naštěstí nepatří mezi ty nejnáročnější. Pokud si ale vyberete řeku, která má zrovna zvýšený průtok, musíte se mít na pozoru. Je důležité dopředu ‚skautovat‘ místa, kde jsou peřeje, a zejména si dát pozor na jezové válce (místo, kde se voda vrací zpátky k válci a točí se dokola). Stejně tak musíme být obezřetní v případě, že sjíždíme peřeje v krátkém čase po povodních, kdy v řece můžou být naplaveny stromy a nečistoty,“ sdílí své zkušenosti Jiří Prskavec, několikanásobný mistr světa i Evropy ve vodním slalomu.
Současně ale upozorňuje na rizika snadno sjízdných řek: „V případě lehčích toků bych doporučil být obezřetný i na rybáře. V případě, že nějakého vidíme sedět u řeky, sledujeme vlasec a objíždíme ho.“
A když se vydáme na dravější řeku? Správné vybavení je tady základem. Ať už je to vaše plavidlo, anebo pádlo, vždy se vyplatí věnovat přípravě pozornost. „Pro dravější řeky opatřete loď speciálními válci, které ji udrží na hladině i při vyplavání, aby se nepotopila nebo někde neuvízla, což by mohlo přinést problémy jak vám, tak i případným vodákům za vámi na řece při průjezdu. Pro delší úseky dbejte na to, abyste měli lehké pádlo v dobrém stavu. Důležitá je i správná délka na úchop,“ vypočítává šampion Prskavec.
Obzvláště s divočejšími zahraničními řekami jsou spojené i otázky, jak vám pojištění v dané lokalitě bude platit. Zatímco u klasického rekreačního sjíždění klidných řek za hranicemi našeho státu vám stačí běžné úrazové i cestovní pojištění do zahraničí, u řek s vyšší obtížností (WW3 a vyšší) je třeba si připlatit k cestovnímu pojištění tarif za nebezpečné sporty. Pokud si sjednáte pojištění například prostřednictvím cestovní kanceláře, zkontrolujte si podmínky, protože mohou být individuálně nastaveny cestovní kanceláří.
Kolem s kolem
Dalším z našich oblíbených sportů je cyklistika. Jen si to představte – jet s větrem o závod za krásnými kouty naší přírody, poznávat hrady a zámky nebo okusit na horském kole zábavné cestičky blízkého lesa. Ačkoliv se může zdát, že občasné pády vám v nejhorším případě způsobí odřeniny, každý, kdo si při jízdě z kopce spletl brzdy a pak letěl přes řídítka, ví o cykloúrazech své.
Mezi bezpečnostní základy proto patří kvalitní přilba. Podle dat Evropské rady pro bezpečnost silničního provozu snižuje přilba riziko vážného zranění hlavy o 69 procent a o 65 procent u zranění smrtelného. Stejně jako u řízení auta byste se ani na kole neměli prohánět unavení, s telefonem v ruce nebo se sluchátky v uších.
Ačkoliv by vás z kola neměly bolet klouby, můžete pociťovat bolesti kříže a svalů. Proto je na místě alespoň lehké protažení, konkrétně kompenzační protahovací cviky zaměřené právě na tyto partie. „Soustřeďte se zejména na zadní stranu vašich nohou – tzv. hamstringy i sedací partie. Při jízdě na kole se totiž zkracují a se zkrácenými svaly si říkáte o zranění při dalších aktivitách,“ radí úspěšný slovenský triatlonista Patrik Čurila, který byl v roce 2019 celkově nejvýše postaveným Slovákem v tzv. Ironman rankingu.
Pokud jste kolo nechali zapadnout vrstvou několikaletého prachu, nezapomeňte ho dát před první jízdou do servisu. Seřízení kola a jeho profesionální údržba není drahou záležitostí a je prevencí větších vad, jejichž oprava už vás může přijít na pěkné peníze. A mimo to jde také o vaši ochranu.
Plážový volejbal – sázka na jistotu?
Když už jsme u vody, pojďme se přesunout k plážovým sportům. Ačkoliv je samotný volejbal značně náročný na kolena a další klouby v těle, jeho alternativa při hře na písku odlehčí minimálně vašim nohám. Navíc se na měkkém nerovném povrchu pohybujete naboso, což je zdravé. Současně to ale znamená větší zranitelnost: pozor na zakopnutí o lajnu či podvrtnutí prstů u nohy v zápalu hry.
Pro beachvolejbal je stěžejní silné břišní a zádové svalstvo. Hluboký stabilizační systém se používá hlavně při útoku a podání, ale přispívá celkově k rovnováze při pohybu na nerovném povrchu.
Vzhledem k částečně jednostranné zátěži při podání a útoku je nutné kompenzovat námahu, abychom nezatěžovali tělo stále jen jednou rotací. „Prevence spočívá v pravidelném cvičení pro dostatečně posílený svalový systém a také provádění kompenzačních a protahovacích cviků na záda a ramena. Ta dostávají při našem sportu také zabrat,“ vypočítává Markéta Nausch-Sluková z aktuálně nejlepšího českého ženského páru a medailistka z olympiády v Riu.
Současně doporučuje myslet i na prsty: „Ty jsou namáhané při hře hodně a jejich zranění se bohužel dá jen obtížně předcházet, obzvlášť u blokujících hráčů. Jako prevenci používáme tejpy ke zpevnění a ochraně.“
I v zápalu nejnapínavější hry by ale sportovci neměli ztrácet hlavu. „Beachvolejbal jakožto hlavně letní sport může být velmi náročný i kvůli teplotním či povětrnostním podmínkám. Je proto důležité se přizpůsobit situaci a dát si pozor na správný odpočinek, hydrataci či ochranu proti slunci. Na zátěž, a to zejména při extrémních teplotách nebo náročném a dlouhém výkonu, je potřeba být zvyklý a snažit se případným (nejen zdravotním) problémům předcházet,“ doplnil svoji kolegyni na písku Ondřej Perušič, půlka našeho nejlepšího mužského beachvolejbalového páru.
Pokud s tímto sportem začínáte, dávkujte si námahu postupně. Je fajn sejít se ve větším počtu a na hřišti se střídat.
Vzhůru ke sportovním zážitkům
Ať už se přikláníte ke kolům, pádlům, či míčům, pohyb venku je radost, které jsme si v posledních měsících dopřávali jen poskrovnu. S mezilidským kontaktem bychom to samozřejmě stále ještě přehánět neměli, ale vyrazit si s kamarády a rodinou opět zasportovat a utužit stará přátelství za to stojí. A následné osvěžení po výkonu a probírání všeho, co se stalo, zatímco jsme se neviděli, dvojnásob!
