Jste smutní? Trpíte depresemi? Jste permanentně ve stresu? Nemůžete se rozhodnout? Máte zmatek ve svém životě? S tím vším vám umění může pomoci.
Umění léčí.
V posledních letech přibýván výzkumů, které to dokazují. Například když si zajdete do muzea a skutečně si užijete prohlídku obrazů, posílíte svůj imunitní systém. Ještě zdravější je ale umění dělat. Jakékoliv.
„Nikdy neexistovala civilizace bez umění. Nikdy neexistovala civilizace bez poezie. Nikdy nebyla civilizace bez hudby. Umění nám musí dávat něco, co naše psýché nezbytně potřebuje,“ řekl americký kritik a básník Edward Hirsch.
Jak umění pomáhá
Umění nám pomáhá zbavit se stresu a úzkosti, posiluje pozitivní emoce, kreativitu, spontaneitu, rozptyluje naše myšlenky od nepříjemných věcí, snižuje deprese a pomáhá nám vstoupit do flow – stavu, kdy podáváme nejlepší výkony, jakých jsme schopni.
Zůstaňme ještě chvíli u Picassa a jeho slov: „Umění z nás smývá prach každodenního života.“
Až se tedy vrátíte domů unavení z práce, zkuste si vytáhnout tužku a papír, kanvas a tempery nebo otevřete karaoke na YouTube. Užijte si svoji malou domácí arteterapii. Nepotřebujete k tomu profesionála, který vám řekne, co dělat, bohatě si vystačíte sami.
Nechystáme se tvořit vysoké umění kladoucí ohled na formu a styl. Naopak. Chceme tvořit srdcem, bez soudů a očekávání, z pouhé radosti. Tak jako děti.
Jak si přestáváme malovat
Jako děti čmáráme pastelkami a hrdě rodičům ukazujeme ufony, které prohlašujeme za „maminku, tatínka a sestřičku“. Nebo zpíváme, aniž bychom cokoliv věděli o „falešnosti“, či se točíme dokola a je nám zcela jasné, že tancujeme.
Jak stárneme, vytrácí se z umění radost. Klademe na sebe očekávání, učíme se formě, soudíme se (nebo jsme souzeni) za to, že naše obrazy nejsou dost pěkné, tóny čisté, pohyby ladné. Forma získává nadvládu nad srdcem.
I v pilování formy se může ukrývat radost, ale pro arteterapii není podstatná. Dovolte si tvořit zase jako děti. Pro jednoduchost budeme pracovat jenom se základními uměleckými formami: malováním a modelováním, psaním, hraním, zpíváním a tancováním.
Čmárání, malování, modelování
Je skvělé si během pracovních schůzek a přednášek jenom tak čmárat. Kolečka, křížky, srdíčka, postavičky, cokoliv chcete. Váš protějšek to může považovat za znak nepozornosti, ale opak je pravdou – čmárání vám pomáhá se soustředit. Nedovoluje vaší mysli, aby se zatoulala. Zároveň neděláte nic tak mentálně náročného, aby se tomu váš mozek musel věnovat naplno.
Lidé, kteří si během přednášek čmárají, si zapamatují až o 30 % více informací než ti ostatní.
„Čmárání vám pomáhá zůstat v tom úžasném prostoru mezi ‚poslouchám moc‘ a ‚poslouchám moc málo‘,“ dodala profesorka Jesse Prinz.
Malování nám pomáhá dostat ze sebe věci, které nemají formu a tvar, ale přesto jsou uvnitř nás, těžké a nepostižitelné. Jsou to věci, které ze sebe nejsme schopni dostat slovy, ale (často k vlastnímu překvapení) zjistíme, že je můžeme vyjádřit jinými způsoby.
Můžete si vzít tužku a papír, vodovky, tempery, pokud jste více kinestetičtí, můžete malovat prsty. Pokud rádi cítíte materiál, s nímž pracujete, můžete se pustit do modelování.
Jakékoliv vizuální umění vám pomáhá zlepšit spojení uvnitř mozku.
Je podobné dennímu snění. Pomáhá vám lépe plánovat a vizualizovat si věci. Během tvorby se navíc na několik desítek minut nebo i na několik hodin uzavřete do vlastního kreativního světa a odpočinete si od všeho kolem. „Tento stav koncentrace je zván alfa; jedna část zodpovědná za tvorbu mozku je aktivní, druhá část mozku posune zbytek světa do podvědomí,“ vysvětlila umělkyně Jeannina Blanco.
Psaní
Vypsat se ze svého života by mohlo vyhovovat více racionálním typům, lidem, kteří si rádi hrají se slovy, a těm, kdo se bojí malovat nebo projevovat fyzicky.
Arteterapeutické psaní může mít velice jednoduchou formu: napište dopis svému budoucímu já, veďte si deník, pište básničky, tvořte příběhy. Pomůže vám to podívat se na váš životní problém z jiného úhlu, analyzovat ho, získat perspektivu.
Vyjadřování se slovy o emocionálních záležitostech vás taky učí rozpoznávat emoce a pojmenovávat je; zvyšuje vaši emoční inteligenci a na cestu přibírá i kreativitu.
Arteterapeutka Lisa Mitchell doporučuje zkombinovat psaní s malováním. „Když zapojím i psaní, mí klienti zjistí, že jejich kreativní sebevyjádření (skrze psaní i malování) mají větší efekt,“ napsala.
Můžete se například podívat na svůj obrázek a zapsat si:
„Když se dívám na svůj obrázek, připadá mi důležitý, protože…“
nebo
„Když naslouchám svému umění, říká mi…“
Hraní a zpívání
Zpěv nám umožňuje vypustit ze sebe emoce, které jinak držíme uvnitř. Znáte ty chvíle, kdy máte pocit, že budete křičet, nebo plakat, ale kvůli společenskému kontextu si to nedovolíte?
Zpěv vám umožňuje křičet způsobem, za který vám lidé tleskají.
Většina lidí se k tomu ale neodhodlá, protože se bojí, že zpívají falešně a někdo je uslyší. Inu, zpívání pod sprchou je taky alternativa. Ať už vám má pomoci vypustit ze sebe špatnou náladu, nebo má naopak posílit vaši dobrou náladu.
Hraní na hudební nástroj představuje neuvěřitelný boost pro mozek. Děti, které se v mládí učily hrát na hudební nástroj, jsou obvykle mnohem inteligentnější. Učit se hrát ale můžete začít kdykoliv. Učení se hře na hudební nástroj vyžaduje soustředění, které odvádí vaši pozornost od čehokoliv jiného, a zároveň vám umožňuje vkládat do hraní jakékoli emoce, které zrovna cítíte.
Tancování
Tancování je ryze fyzická záležitost, takže má milion benefitů už jenom proto, že se aktivně hýbete: vyplavuje vám z těla stresový hormon kortizol, plní vás dopaminy, endorfiny atp. Moje zkušenost s formálním tancem je ale do značné míry opačná: vždycky jsem byl ve stresu, jestli provádím pohyb správně, jestli dělám správné kroky.
V rámci arteterapie byste neměli chodit do kroužku tance. Prostě si u sebe v obyváku pusťte hudbu, jaká odpovídá vaší náladě, a začněte se kroutit, hýbat a skákat, jakkoliv potřebujete.
Tancujte, jako když se nikdo nedívá. Díky tomu budete schopni vyjádřit skrze pohyb svoje emoce bez soudů a očekávání.
Tipy na domácí arteterapii
Udělejte si koláž ze starých fotografií. Malujte na sebe. Vyrobte si lapač snů. Namalujte své sny. Udělejte mentální mapu problému, jemuž čelíte. Nakreslete všechny pozitivní věci ve svém životě. Napište a ilustrujte pohádku sami o sobě. Namalujte/popište místo, kde se cítíte bezpečně.
Došly vám nápady? Požádejte o radu děti – určitě vám rády pomůžou.
Pokud se zrovna nechystáte zpívat, hrát či tancovat, můžete si zvolit vhodné hudební pozadí, které vás podpoří ve vaší práci. Nic příliš hlučného a rozptylujícího: meditativní muzika, zvuky přírody nebo deště budou většinou ideální.
Lidská psychika je komplikovaná a bohatá na nejrůznější zákoutí, o jejichž existenci často nemáme tušení. My jsme se do nich zevrubně ponořili a vytvořili pro vás speciální microsite včetně simulátorů několika psychických poruch. Vyzkoušejte si, jak duševně nemocní vidí svět a možná, že si budete umět lépe představit, čím procházejí…
Přečtěte si také: Vyspím se po smrti aneb Co všechno nám dává spánek
