Druhá světová válka byla tím největším semeništěm zrůdných experimentů s nemocemi. Všichni víme o zvěrstvech, která se děla v nacistických koncentračních táborech. O tom bylo napsáno už dost. Často se ale přehlíží země, jejíž pokusy dost často ve stejném období převyšovaly brutalitu nacistů.
Horší než Mengele
Japonsko! Děsivé experimenty by dokázaly i z největších hrdinů udělat hromádku třesoucích se kostí. Japonci v čele s vědcem Širóem Išiim vpichovali svým zajatcům obrovské množství bakterií a virů. Testovací subjekty se jim téměř vždy rozložily před očima. Aby toho nebylo málo, některé infikované chirurgicky otevřeli zaživa, aby viděli, jak nemoci působí na orgány. Vše bez anestezie. Zajatce poté udržovali co nejdéle při životě. Vždy zemřeli do jednoho dne. Dále například zkoušeli řezat končetiny a přišívat je na opačné pozice. Opět zaživa. Mnoho informací o pokusech se nedochovalo. Když Japonsko prohrávalo válku, zničilo vše spojené s řezničinou. Širó, japonský Mengele, nebyl nikdy stíhán. Naopak. Po kapitulaci dostal od generála MacArthura imunitu výměnou za informace spojené s experimenty. Na veřejnost se však nikdy nedostaly.
Semipalatinští mutanti
Žádná mocnost si nenechala ujít příležitost zatestovat si v obdobích, kdy demokracie byla jen slovem. Rusko je dalším příkladem zacházení s člověkem jako s pouhou laboratorní krysou. V oblasti Semipalatinsk od roku 1949 do 1989 proběhlo 468 nukleárních testů – 343 v podzemí, 125 na zemi. Co je na tom divného, když každý velký politický hráč má svou zónu pro testy bomb? V místě, které dnes patří Kazachstánu, bydlelo mnoho chudých vesničanů.
Mimo klasické zkoušky hlavic nechával Sovětský svaz záměrně ozařovat obyvatele oblasti, aby zjistil, jaké účinky má dlouhodobé vystavování radiaci.
Z více než 200 000 lidí se stal jeden velký pokus. Průběžné zdravotní prohlídky ukazovaly větší výskyt rakoviny a dysfunkcí štítné žlázy. Vědci také objevili, že téměř všichni obyvatelé žijící v oblasti od začátku testování prodělali genetickou mutaci. Stejně tak jejich děti. Následky změny DNA nebyly zatím zjištěny. Oblast byla uzavřena až v roce 1991 po dlouhodobých protestech příbuzenstva obětí s aktivistou Olžasem Sulejmenovem v popředí.
Guatemalská syfilis
I USA mají špinavé ruce. V roce 1946 se vláda Spojených států domluvila s guatemalským prezidentem Juanem Arévalem na ďábelské spolupráci. V rámci zlepšování zdravotnických služeb proběhl pokus, který měl důsledně prozkoumat chování syfilidy. A jak jinak něco takového vyzkoušet než na lidských subjektech? Zhruba 1 500 pokusných králíků bylo nakaženo nepříjemnou pohlavní nemocí. Rozhodně ne dobrovolně.
Vědci nutili vězně, pacienty psychiatrických léčeben a některé vojáky k různým způsobům infikování se.
Jedni se nakazili sexem s již nemocnou osobou, další zase dostali injekci s bakteriemi. Ale to pořád není nic. Největší chudáci si museli nechat namazat řezné rány výtěry z pohlavních orgánů infikovaných mužů a žen. Na donucených jedincích se poté pozorovala rychlost propuknutí nemoci. Zkoumaly se také účinky penicilinu, tehdy jediného léku, v různých stadiích infekce. Experiment nepřežilo 84 lidí. Dlouho se spekulovalo o tom, že hrátky se syfilidou byly pouze výplodem ruské propagandy. V roce 2010 se ale vláda za své činy v Guatemale oficiálně omluvila. Netrvalo dlouho a na USA byla podána hromadná žaloba 774 lidmi. Spor trvá dodnes.
Příliš mnoho homosexuálů
V Jihoafrické republice to homosexuálové v sedmdesátých a osmdesátých letech neměli vůbec jednoduché. Především ti, kteří se dostali do armádních složek. Za normálních okolností byl vstup gayům do armády zakázán, avšak pokud byl odveden do služby „nedobrovolně“, platila výjimka. V roce 1971 měla vláda pocit, že se homosexualita ve vojenských řadách šíří jako nákaza. Našla si způsob, jak s ní naložit.
Pohlaváři sestavili speciální týmy falešných kněží a psychiatrů, kteří donutili nešťastníky, aby se v konfesi přiznali.
Chudák, který podlehl nátlaku, byl poslán do speciální nemocnice. To si tedy alespoň myslel. Místo, kterému říkali Ward 22, bylo pro gaye peklem, doslova mučírnou. Do roku 1989 probíhaly v zařízení brutální terapie, které měly za úkol „nemocné“ vyléčit. Více než 900 gayů, převážně od 16 do 24 let, podstupovalo terapie šokem. Před muže byl vyvěšen obrázek s nahým modelem. Pokud se projevila sebemenší sexuální aktivita, dostal šok. Čím více reagoval, tím více elektřiny proudilo do jeho těla. Terapie probíhala i opačně. Pokud subjekt nereagoval na snímek nahé ženy, přišel výboj. Když už nic nezabralo, nešťastník byl chemicky vykastrován. Někteří týrání nepřežili. Jiní si zase vzali život.
Monster studie
Experimentům se nevyhnuly ani děti. V roce 1939 byla v hledáčku psychika dětí a její vliv na dospělost. Wendell Johnson, patolog z Iowské univerzity, se rozhodl otestovat psychické zdraví 22 sirotků, o které nikdo nejevil sebemenší zájem. Tedy kromě doktora. V době před druhou světovou válkou byla velkou neznámou vada řeči. Doktoři se snažili zjistit, jaká nemoc, případně psychická porucha, stojí za koktáním. Vybrané děti tvořily dvě skupiny. Jedny netrpěly žádnou vadou. V druhé sirotci koktali.
Doktor spolu s týmem asistentů naordinoval zdravé skupině negativní řečovou terapii.
Po dobu několika týdnů je kárali za špatnou mluvu. Na konci sezení jim řekli, že se u nich bohužel objeví koktání, pokud nebudou kontrolovat to, jak komunikují. Přístup ke druhé skupině byl zcela opačný. Tým je chválil, motivoval a odměňoval za řečnické výstupy. Nakonec jim bylo řečeno, že mají velké předpoklady stát se řečníky. A výsledek experimentu? U většiny dětí v první skupině se objevila vada řeči, které se již nedokázaly zbavit. A v druhé skupině samozřejmě nedošlo k žádnému vyléčení. Takzvaná monster studie nepřinesla nic než několik zničených životů.
Bude vás také zajímat: Máte vážnou nemoc? Dejte si velký pozor na vychytralé šarlatány!
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
