Duševní nemoc je věrná družka. Postiženou osobu provází v průměru 19% z celkového počtu roků jejího života, což je zpravidla 15 let. Odhaduje se, že z 850 miliónů Evropanů trpí až 100 miliónů lidí depresemi, v invalidním důchodu kvůli těžké depresi jsou dva lidé ze sta. Asi 21 miliónů lidí žije s poruchami způsobenými nadměrným užíváním alkoholu, sedm miliónů má Alzheimerovu chorobu nebo jiné formy demence a čtyři milióny lidí trpí schizofrenií.
Ani Američané na tom nejsou lépe. V roce 1987 připadal jeden invalidní důchodce s „papíry na hlavu“ na každých 184 obyvatel, v roce 2007 byl tento poměr více než dvojnásobný, konkrétně stoupl na 1 : 76 čili jeden invalidní duševně nemocný na 76 obyvatel.
Vedení České psychiatrické společnosti (ČPS) odhaduje, že nějakou duševní poruchu mají cca tři milióny obyvatel ČR.
Psychiatra vyhledá ročně asi 600 tisíc lidí.
15% z nich se léčí ambulantně, 85% péče probíhá v psychiatrických léčebnách. Ze zdravotnického rozpočtu ČR putuje do psychiatrie 4% finančních prostředků.
Epidemie deprese
Duševní porucha u nás postihne v průběhu života téměř každého druhého člověka. Mezi lety 2006 a 2010 se například výskyt depresí zdvojnásobil. Podle přednosty Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jiřího Rabocha to za patnáct let budou právě deprese, které budou pro lidstvo představovat tu vůbec největší zátěž.
Deprese může postihnout kohokoliv.
Nejčastěji se s ní potýkají lidé sociálně izolovaní, tělesně postižení, staří lidé v pečovatelských zařízeních a také lidé, kteří ztratili někoho blízkého. Nevyhýbá se ale ani „normálním“ lidem v produktivním věku, kdy vzniká při nahromadění stresujících událostí.
Stupně deprese: Lehká: pacient je skleslý a bez nálady, ztrácí zájem o okolí a uzavírá se do sebe, práci a běžné denní povinnosti zvládá s obtížemi Středně těžká: pacient nedokáže pracovat, nezvládá péči o domácnost Těžká: pacient má problém vstát z postele, může mít sebevražedné myšlenky
Rizikové skupiny
Na stále vyšších počtech pacientů se podílí také stárnutí populace, protože stále větší počet lidí trpí stařeckými demencemi. Další poruchy způsobuje prohlubování sociálních rozdílů mezi lidmi a také nevhodný životní styl. Například pacienti s obezitou a cukrovkou mají až čtyřikrát větší pravděpodobnost, že je postihne také deprese.
Onkologických pacientů a nemocných Parkinsonovou chorobou, kteří se zároveň léčí s depresí, je až 50 %.
Riziko duševní poruchy zvyšuje také odkládání rodičovství a to jak u matek, tak u otců. Podle studie publikované v britském časopise Nature, předávají starší otcové svým dětem ještě více genetických změn než starší matky a tím u nich zvyšují pravděpodobnost výskytu autismu nebo schizofrenie.
Spotřeba psychofarmak
Asi vás nepřekvapí, že i spotřeba léků na psychická a psychiatrická onemocnění roste. V roce 2003 byla spotřeba antidepresiv 63,9 miliónů denních dávek, v roce 2013 už 183,6 miliónů dávek.
Neboli, za uplynulých deset let vzrostla spotřeba antidepresiv téměř trojnásobek. Spotřeba antipsychotik vzrostla za deset let o polovinu.
Nejvíce se zvedla spotřeba léků založených na Olanzapinu – více než 5x.
Duše v důchodu
V ČR také stoupá počet žadatelů o invalidní důchod s duševní nemocí (každá pátá žádost). Mezi léty 2001 a 2011 se počet úspěšných žadatelů více než zdvojnásobil. Na počátku nového tisíciletí jich bylo 13 135, o deset let později už 27 765. Což je nárůst o 211 %. Duševní nemoci tedy představují nejrychleji rostoucí příčinu pro udělení invalidního důchodu v ČR.
Psychické nemoci zabíjejí
Ještě v roce 2005 u nás některá z forem duševních nemocí 2005 zabila 284 lidí, v roce 2014 už jich bylo 1210.
Hospitalizace v ČR
Nejčastější příčinou hospitalizace mužů jsou poruchy vyvolané psychoaktivními látkami, u žen jsou nejčastější neurotické poruchy. Po ukončení hospitalizace potřebovalo 48 % pacientů trvalou péči, 30 % dočasnou, 9 % muselo být hospitalizováno opakovaně a 5 % pacientů odcházelo bez potřeby další psychiatrické péče.
Pojistka na duši
Proti invaliditě se lze pojistit. Jenže v téměř každém pojištění jsou nějaké výluky (rizikové sporty, požívání alkoholu, apod.). Nejzávažnější výlukou je ale právě výluka na invaliditu kvůli psychickým a psychiatrickým nemocem.
