Neskákejte z útesu!
Úrazů na horách je čím dál tím víc, což experti připisují faktu, že také čím dál větší množství lyžařů a snowboardistů víc riskuje. „Když jsem tady začínal, tak mimo sjezdovku nejezdil skoro nikdo,“ vysvětluje Thomas. I on se domnívá, že moderní lyžařská výbava a marketing výrobců lyží a zimního vybavení podněcují nezkušené lidi k tomu, aby riskovali. „Podsouvají lidem představu, že si stačí koupit moderní náčiní a můžete vyrazit. Ale hory jsou nebezpečné. Mým mladším klientům musím často připomínat, že skákat z útesu není dobrý nápad,“ kroutí nechápavě hlavou.
Rizika, co se dají zvládnout
Jiní profesionálové ale souhlasí jen částečně. James Lamb, šéf lyžařských škol v Morzine a Les Gets ve francouzských Alpách, říká: „Vybavení je mnohonásobně lepší a díky tomu je lyžování dostupnějším sportem. Začátečníci se učí rychleji než kdy dřív. Ano, lyžování je riskantní, ale riziko lze ovládat.“ „Fatální nehody jsou díkybohu vzácné,” říká na to Mike Langran, prezident Mezinárodní asociace pro bezpečné lyžování. Lyžař podle něj podstupuje průměrné riziko mezi 2 až 4 zraněními na 1000 dnů strávených na sjezdovce. „Drtivá většina lidí si ale žádné vážné zranění nezpůsobí nikdy,“ dodává. Za základní předpoklad eliminace rizik samozřejmě všichni považují pravidelnou kontrolu a servis lyžařského vybavení.
Helma není všemocná
Nehoda Michaela Schumachera, který v roce 2013 upadl v Alpách hlavou na kámen a skončil v kómatu, otřásla celým světem a přesvědčila snad i ty největší skeptiky o potřebě nosit helmu, která geniálnímu závodníkovi bezesporu zachránila život. Počet lidí, kteří ji nosí, od té doby opravdu značně stoupl. Podle Jana Krále z Horské služby ve Špindlerově Mlýně nosí děti helmu skoro vždy, dospělí v 90 % případů. Odborníci ale varují před falešným pocitem bezpečí, který skořepina na hlavě vyvolává. Helmy podle nich omezily počet méně vážných zranění hlavy, například tržných ran, o 30-50 %. „Ale nedokáží zabránit vážnějším úrazům, jako je poškození citlivé mozkové tkáně,“ řekl v rozhovoru pro New York Times například profesor Jasper Shealy, který přes 30 let studuje zranění lyžařů ve státě Vermont.
Jen se tak trochu cournout…
Hory vám samozřejmě mohou připravit krušné chvilky i mimo sjezdovky. Ostatně nejčastěji nás nebezpečí zaskočí při „obyčejné“ túře pěšky či na běžkách. Horská služba mezi nejčastější příčiny nesnází počítá podceňování počasí (vánice, prudké ochlazení, vítr, laviny), výbavy (jídlo, pití, oblečení) a záludností terénu (namrzlé svahy, nedostatečná časová rezerva). Instruktor Vladimír Weigner doporučuje nikdy neodfláknout přípravu trasy: „Je třeba brát v úvahu strmost svahů a přemýšlet hlavně o tom, jestli tam nehrozí nebezpečí uklouznutí. Záleží také na tom, jaký je sníh. Například umrzlý firn je velmi kluzký, a tudíž nebezpečný,“ říká.
Rady Horské služby pro výlety v horách:
- Vyrazit brzo ráno a odpočinutí.
- Nechat informaci, s kým a kam jdete.
- Nechodit sami a držet se vyznačených tras.
- Nepodcenit únavu danou nadmořskou výškou.
- UV záření je ve 3 000 metrů nad mořem o 50 % silnější než u moře, hlavně u dětí nezapomínejte na ochranné krémy.
Pozor, lavina!
Laviny hrozí nejen v Alpách, ale i v českých horách. Za posledních 50 let jich spadlo jen v Krkonoších na dva tisíce. Lavinové nebezpečí roste s množstvím sněhu a Horská služba ho hodnotí na pětibodové škále: při čtvrtém a pátém stupni nechodíme nikam, při nižších se vyhýbáme místům, kde laviny padají často. Vladimír Weigner také radí rychle se pakovat z míst, kde sníh začne znít dutě nebo se v něm objevují trhliny, někdy doprovázené praskavými zvuky. Pokud není zbytí, lavinové pole přecházíme jednotlivě. „Dnes už je naštěstí samozřejmostí chodit do takového terénu se zapnutým lavinovým vyhledavačem. Skialpinisté s sebou běžně nosí i lopatu a lavinovou sondu. Skupina je tak okamžitě připravená pokusit se zavalené najít už před příjezdem Horské služby,“ vysvětluje Vladimír Weigner.
I na boby s rozumem
Pokud tedy nepatříte k takto vybaveným amatérům, vykliďte hrozícím lavinám pole a raději se držte bobování u chaty. Ale nezapomínejte, že i to se může zvrhnout v poměrně rizikovou aktivitu, obzvlášť na namrzlém sněhu. A vyrazit na noční bobování například uprostřed večírku a posilněni alkoholem může být doslova o život. To si radši postavte sněhuláka.
Desatero na sjezdovku
Na sjezdovce platí pravidla, která jsou od roku 2009 součástí české legislativy a ČSN, což je celosvětový trend. Takže je neberte úplně na lehkou váhu.
- Nikdo na sjezdovce nesmí ohrožovat ani poškozovat nikoho jiného.
- Rychlost přizpůsobujeme schopnostem, terénu, hustotě provozu i počasí.
- Jízdní stopu volíme tak, abychom neohrožovali lyžaře před námi.
- Při předjíždění necháme předjížděnému dostatek prostoru pro pohyb.
- Při zastavení, najíždění na sjezdovku ani rozjezdu nesmíme nikoho ohrozit.
- Nezůstáváme v úzkých nebo nepřehledných místech. Po pádu je ihned opustíme.
- Pěšky se smí jedině po okraji sjezdovky.
- Každý na sjezdovce musí respektovat značení a signalizaci.
- Při nehodě jsme povinni poskytnout pomoc.
- A bez ohledu na naši roli jsme při nehodě povinni prokázat osobní údaje.
