Pracujete jako lékař, zdravotní sestřička, telefonní operátor nebo krotíte třídu plnou dětí? Mějte se na pozoru. V bezpečí ale nejste, ani pokud se věnujete jinému zaměstnání. Mohlo by se zdát, že syndrom vyhoření je cosi náhlého, jiskra, požár, spáleniště. Má se to s ním trochu jinak. Plíživě. Vlastně spíš, než že vyhoříte, pomalu prohoříte.
Kde se vzal, tu se vzal
Lidé se do pasti syndromu vyhoření obvykle dostanou stejnou cestou. Nová práce, velké nadšení a očekávání. Když přijdou překážky, přitlačí na pilu a zvýší pracovní nasazení. A ono pořád nic. Přijde vystřízlivění a po něm frustrace, která prohoří do apatie, a je vymalováno. Teda vypáleno.
Jak poznat vyhoření
- dlouhodobý pocit naprostého fyzického i psychického vyčerpání
- neochota, podrážděnost
- vyhýbání se lidem (zejména kolegům a klientům)
- cynismus a ironie
- zhoršená schopnost soustředění, zapomínání
- rezignace na nové pracovní výzvy, negativismus
- kuřáci více kouří, časté je i nadměrné pití (riziko vzniku závislosti)
- problémy se spánkem, celková únava, bolesti hlavy, časté infekce
- otestujte se v našem kvízu
Nepřehlížejte, že hoříte
Prvním a nejdůležitějším krokem je, jak už to bývá, připustit si, že je něco špatně. Podceňování příznaků a snaha „vydržet to“ až na krev se nevyplácí. Čím později s léčbou začnete, tím delší bude. Na syndrom vyhoření platí psychoterapie zaměřená na umění odpočinku a odstupu od pracovních problémů. Někdy může lékař předepsat také antidepresiva (nebojte, nejsou návyková).
https://patalie.cz/ohrozuje-vas-deprese-nebo-syndrom-vyhoreni/
A víte, co je vůbec nejlepší?
Prevence. Následující rady nejsou nikterak objevné, vlastně je najdete i v časopise s křížovkami pro ženy. Ale fungují. Snažte se oddělovat práci a soukromý život. Najděte si čas pro sebe a své záliby. A někdy nedělejte prostě nic. I to je totiž něco! A chcete-li vědět, jestli už nekráčíte vyhoření vstříc, udělejte si náš test!
