Práci v reklamce si spousta lidí zcela mylně idealizuje. Zejména pokud jde o život kreativců, kteří by měli zřejmě primárně vysedávat po barech a sem tam utrousit vtipnou hlášku. Omyl. Život kreativce je instantní infarkt. Čtěte.
Takhle zhruba vypadá zadání:
1) Chceme něco jako vloni, ale nějak jinak, jestli rozumíte.
2) Potřebujeme něco, co tady ještě nikdo nikdy neudělal.
3) Nebojte se jít na hranu, akorát to nesmí nikoho urazit.
4) Konkrétní představu nemáme, necháme se překvapit.
5) Nás třeba napadlo tohle: chlapeček vede pejska…
6) Peněz moc nemáme, ale když nás to nadchne, někde je seženeme.
7) Stíháte do středy? Já tu čtvrtek pátek nejsem a jsme trochu ve skluzu.
8) Pomalu se nám rýsuje další zadání, ale na to je ještě čas, tohle teď spěchá víc.
9) Chtěli bychom něco typicky českého, ale aby to posvětila centrála v Londýně.
10) Musí to hlavně působit moderně! Takové ty efekty, jak vy to umíte.
11) Nepotřebujeme nic extra, hlavně aby to prodávalo a lidi se bavili.
Takže se kreativci na tři dny a noci nastěhují do agošky, polknou hektolitr red bullu (s vodkou), vykoupí všechny rozvážky pizzy v okolí dvou kilometrů a pak z posledních sil pošlou klientovi několik konceptů cca 30 minut po deadlinu…
A takhle zhruba vypadá reakce:
12) Je to skvělý nápad, ale bohužel to nejsme my.
13) Představovali jsme si spíš pandu v záhonu růží při západu slunce.
14) Nám se to líbí, ale bojíme se, že to nebude fungovat.
15) Zkusili byste ještě pár návrhů?
16) Mrzí nás to, ale asi jsme si nerozuměli.
17) Je to skvělé, jenom – šlo by ty koncepty nějak spojit?
18) Máme pro vás dobrou zprávu, už tam skoro jsme.
19) Interně jsme to testovali a nefunguje to.
20) Pojďme se nad tím na den sejít a brainstormovat, třeba vás to někam posune.
PS: Příště na oplátku mrkneme na peklo, co se děje u klientů, když je kampaň před spuštěním a z agošky zase přijde místo nápadů akorát hromada kravin…
