POZOR, ČLÁNEK OBSAHUJE DRASTICKÉ ZÁBĚRY.
Invaze do Iráku, 2003
Iráčané, které v obležené Basře držela al-Káida jako rukojmí, se jí snaží uniknout a překročit linii. Střílejí po nich z minometu a všude lítají střepiny. Já ten jejich běh o život fotím z příkopu.
Ráno po nočních bojích v Basře. Všude se střílelo. Tahle paní jde hledat svého mrtvého syna, aby ho mohla pohřbít. Muslimové mají ve zvyku svoje mrtvé pohřbívat, co nejdřív to jde. Běžel jsem k ní, abych tu scénu vyfotil. Když mě předjel anglický obrněný vůz, vylezl z něj frajer a říká: „Jdi se převlíct, vole, já jsem tě málem zastřelil.“ Měl jsem totiž na sobě černý triko a černý kalhoty a vůbec jsem si neuvědomil, že vypadám jako džihádista. Ale jelikož to byl zkušenej voják, tak mě nezastřelil. Takže dobrý.
Tady je džihádista, kterého šla hledat ta ženská. Všude kolem jsou nálože.
Jsme na patrole s americkýma vojákama v Bagdádu. Hledáme zbraně a nějak se nám ztratil doprovodný obrněný džíp, který nás měl chránit. Vidíš, jak se ten frajer bojí? Tři dny nato hodili Jimu Nachtweyovi granát do toho samého auta. Ten jeho novinář ho chytil, aby ho vyhodil ven, a utrhlo mu to ruku…
Bezvládí na Haiti, 2004
Tady po nás stříleli pořád. Dva žurnalisty zastřelili. Španěla a Američana. Nějakej zfetovanej debil mi dal pistoli k hlavě a řval, že chce zabít bělocha. Zachránil mě nějakej jinej černoch, Haiťan, kterej po nich začal střílet z druhý strany. Takže se na mě vykašlal a já moh projet.
Nepokoje v zabarikádovém Port-Au-Prince, v nebezpečné čtvrti Bel Air. Zpoza těch barikád po nás střílejí.
Tohle jsou zbytky místní policie, které se nebály vylézt ven. Bylo to 10 dní totálního hororu, do kterého mě poslal časopis TIME.
Výsledek nějaké přestřelky, kterou jsme potkali cestou. Vidíš ty nohy v tom autě? Když jsme jeli kolem třetí den, už tam nebyly. Von byl živej, ale tak se bál, že tam tři dny ležel bez hnutí a pak se teprve odvážil pohnout. A že ho tam nechali tři dny? To bylo normální. Márnice byly už totálně přeplněný, nešla tam elektřina.
Hon na teroristu Filipíny, 2007
Tady jsme na misi se speciálními jednotkami filipínské armády a hledáme teroristu ze skupiny Abú Sajjáf. Kdybychom tam byli sami, přežili bychom tak dvě minuty.
Vyrážíme na noční akci, protože jsme měli informace o místě, kudy bude procházet. Nevyšlo to. Dostali jsme ho až za další tři dny.
