K otcovské roli se musí každý táta nějak postavit. Třeba čelem, bokem… né, teď vážně. Máme pro vás typologii otců. Tak, jak je vidí holka, co sotva vyletěla z láskyplné rodičovské náruče.
Otec trenér
Jako mladý hrál fotbal, plaval a zřejmě byl i nejrychlejší běžec celého ročníku. Volný čas trávil venku na hřišti nebo v posilovně. Teď má pivní pupek a cukrovku druhého typu. Ještě že jsou v dobré formě alespoň jeho ratolesti. Škoda jen, že s ním sportovní ambice nesdílejí. To ho od jejich neustálého buzerování ale rozhodně neodradí. Rad od vysloužilého veterána přece není nikdy dost. Otec trenér se na olympiádu nedostal, ale jeho děti by mohly!
Otec hlídač
Všichni sousedi dobře vědí, že jeho dcera není k mání, a ti, kteří netuší, to brzy zjistí. O to se sám postaral. Na prahu stojí s puškou a množství potencionálních zájemců redukuje rovnou na místě. Nápadník nebo divočák? To vyjde nastejno. Hlavně že bude mít hlídač novou rohožku před dveře. Když náhodou mine, vypouští psy. Čest jeho holčičky je přeci zapotřebí chránit.
Otec otrok
Jeho žena je čistokrevná feministka bez špetky slitování. Ví to ona, ví to okolí a ví to i otrok sám. Bohužel je příliš velký srab, než aby se své paní postavil.
A tak ji s předstíraným úsměvem i nadále vaří kávu, pere ponožky a čistí odpadní trubky.
Zatímco ho jeho láska nenávidí stejně upřímně jako všechny ostatní muže světa, on ji miluje. Hrdost nemá otrok ve slovníku a tak mu neustálé narážky na jeho neschopnost vůbec nevadí. Děti v něm vidí „lůzra“ a on je v tom svým srabáckým chováním jen utvrzuje. Ale co, ženy se mají hýčkat.
Otec mamánek
Bydlení s maminkou mu vyhovuje, jeho žena to nesnáší. Vlastně nesnáší i jeho matku. A ona zase ji. Mamánek se tak neustále dostáváte do sporu se dvěma tvrdohlavými ženami. Obě mu dávají na vybranou: „Buď ona, nebo já!“ Je lapen v pasti, a je si toho vědom. Zachránit ho může jedině smrt. A přesně ta přijde, pokud si nevybere. Přesto, že si uvědomuje, že ani jedna možnost není správná, nakonec se vždy rozhodne pro svou milovanou maminku. Dala mu přeci život. A na rozdíl od jeho ženy umí vařit.
Otec generál
Horkokrevnost má v povaze stejně jistě jako vlastenectví a smysl pro pořádek. Jeho děti to musí respektovat. Budíček mají v šest ráno – jako na vojně. O půl hodiny později stojí v pozoru a přijímají rozkazy. Bez námitek. Osobní volno neznají a mluvit mohou jen po vyzvání. Nedejbůh aby zmeškaly společnou večeři. Generál si potrpí na přesnost a odmlouvání trestá angličáky. Disciplína musí být, cvičí přeci budoucí vojáky. Život je boj, tak ať si děcka zvykají.
Otec kutil
Je trojnásobný mistr světa v hromadění krámů a čtyřnásobný mistr Evropy v jejich bezúčelném využívání. Opravit se dá přeci všechno! To, že kutilovi se to zatím vůbec nedaří, je jen hloupá náhoda. Trpělivost se vyplácí. Nepřestává doufat, jednou to určitě vyjde! A když ne, může si otevřít vetešnictví. Se všemi těmi ptačími budkami a rozviklanými židlemi nebude mít o zákazníky nouze. Bude nejžádanějším zdrojem topného paliva ve svém okolí.
Otec úplatkář
Manželku opustil a vlastní děti ho nenávidí. A tak si jejich pozornost snaží kupovat. A docela se mu to i daří. Litr sem, litr tam, hlavně že parchanti předstírají zájem. Co na tom, že na úplatkářův majetek číhají jako supi na kus mrtvého masa. Na dětský placený úsměv se přeci kouká lépe než na vztyčený prostředníček. V tom lepším případě.
