Nejčastějším a nejméně problematickým psychickým projevem je poporodní „blues“. To se vyskytuje dokonce u více než poloviny novorodiček. Jedná se o mírné stavy neklidu, snížené sebeúcty nebo plačtivosti. S rázným poklesem hormonů, jako je estrogen a progesteron, jsou však tyto stavy naprosto pochopitelné.
Melancholické „blues“ však může přetančit ve více alarmující poporodní depresi, která je často zaměňována s laktační psychózou, jedná se však o odlišnou diagnózu. Poporodní deprese se vyznačuje dlouhotrvající zhoršenou náladou novorodičky. Po příchodu z nemocnice na sobě může žena pozorovat podrážděnost, vyčerpanost, úzkost, strach a nejistotu z nové životní povinnosti.
Laktační psychóza je oproti „blues“ nebo poporodním depresím extrémní stav se silnými pocity rozrušení, dezorientace, bezmoci či zrakovými a sluchovými halucinacemi, které mohou v reálném životě nebezpečně eskalovat. Laktační psychóza se ale objevuje podle výzkumu pouze u 0,1 až 0,2 % žen po porodu. Šance, že dojde na vás, je tedy opravdu malá.
Co vězí za rozkolísanými pocity matky?
Proč však k takovýmto stavům dochází? Samozřejmě částečnými viníky jsou hormony. Je však mnoho dalších rizikových faktorů, které za těmito výkyvy nálad stojí.
Dědičnost se nezapře, a proto výskyt depresí u příbuzných zvyšuje možnosti výskytu depresí u dalších rodinných příslušníků. Vliv mají i psychosociální faktory jako nedostatečná podpora blízkých, časté negativní životní příhody, nepokoje v partnerském vztahu, vnitřní rozpolcenost související s těhotenstvím nebo špatná finanční situace. V takových případech šance na projevy poporodní deprese jen roste.
Velmi důležité je také nastavit si vnitřní pohodu během samotného těhotenství. Výzkum Kláry Marečkové z technologického institutu CEITEC Masarykovy univerzity totiž zjistil, že vliv stresu těhotné ženy zásadně ovlivňuje potomka. Negativní efekt stresu ženy má za následek úbytek šedé hmoty v mozku plodu. A právě tento úbytek hraje roli ve výskytu depresí u dítěte později v životě. Z přenášení depresí se tak může stát nekončící cyklus.
Odborná i alternativní léčba
Nešťastné matce může samozřejmě v lehčích případech pomoci popovídat si s psychoterapeutem, v horších případech je potřeba nasadit vhodné léky. To však u řady matek není žádaná forma léčby, jelikož tyto léky vylučují do mateřského mléka látky, které by mohly dítěti uškodit.
Proto se řada žen přiklání k alternativní medicíně, kam může patřit aromaterapie, akupunktura, masáže, nebo dokonce muzikoterapie. V oblibě jsou rovněž bylinky, jako například třezalka tečkovaná. Ta se v minulosti ukázala jako velmi užitečná v boji proti depresi s minimálními vedlejšími účinky. Prozatím se nepotvrdilo, že by se látky této bylinky dostávaly i do mateřského mléka, na 100 % to však ještě nevíme.
Zamezit stresu, co to jde!
Zní to trochu ponuře, že? Deprese je závažným a komplikovaným mentálním stavem s mnoha možnými příčinami. Prevencí nezmůžeme všechno. Ale i tak lze částečně nešťastným pocitům a rizikovým faktorům předejít nebo jejich průběh alespoň zvolnit. Každý má svůj způsob zamezování stresu a navození dobré nálady a duševního klidu. Pro někoho to může být jóga, pro druhého meditace. Zkuste zjistit, co vyhovuje právě vám.
Zároveň nemějte strach hledat útěchu u svých blízkých. Pokud se obáváte nejhoršího, poproste rodinu o opatrné sledování vašeho duševního stavu. Vždy je lepší požádat o pomoc dříve než později.
Autor fota: Pexels.com
