V diskusi Linky za duševní zdraví s podporou pojišťovny UNIQA sdíleli své názory Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví České republiky, a Andrej Vršanský, partner slovenské Ligy za duševní zdraví.
Kdy vyhledat pomoc?
Dle expertů je zásadní odlišit dva typy psychické nepohody. Je v pořádku cítit se špatně v reakci na něco, co je zlé a negativní. Problém však vzniká, když tyto pocity přetrvávají neúměrně dlouho. „Někdy se cítíme zle a je to v pořádku, protože je to přirozené. Pokud si ale nedokážeme pomoct, nemůžeme se negativních pocitů zbavit a trvá to déle, pak to je problém,“ vysvětluje Andrej Vršanský.
Dodává, že lidé se často bojí vyhledat pomoc: „Žijeme ve společnosti, kde vládne hodně předsudků a stereotypů. Lidé nevyhledávají pomoc právě kvůli strachu z toho, že se na ně okolí bude dívat skrz prsty.“
Jak pomoci blízkým?
Jednou z prvních věcí, která nás napadne v souvislosti s duševním zdravím, je to, jak pomoci našim blízkým. „Pokud se jedná o závislosti nebo demenci, je potřeba asertivní přístup. Ale když jde o problematiku sebepoškozování či úzkost, přístup je odlišný. Tam člověk musí být benevolentnější. Určitě je potřeba vytvořit bezpečný prostor, v němž ten druhý vnímá, že je v pořádku nebýt tak úplně v pořádku a mluvit o tom,“ zdůrazňuje Petr Winkler. Obtížné je samozřejmě i vypořádání se se samotnou diagnózou u blízkých.
Jak psychickou nepohodu objevit včas a jak se s ní správně vypořádat? Podívejte se na celý záznam diskuse.
Péče o duševní zdraví má u nás závažné nedostatky
V Česku i na Slovensku bude muset péče o duševní zdraví urazit ještě dlouhou cestu. Podle Petra Winklera má osvěta v oblasti duševní gramotnosti čtyři aspekty:
- zvyšování povědomí a schopnosti získat a udržet si vlastní duševní zdraví;
- porozumění duševním onemocněním a jejich léčbě;
- zlepšování přístupu k lidem s duševním onemocněním a k tématu duševního zdraví obecně;
- efektivní vyhledávání pomoci tam, kde ji potřebujeme.
Petr Winkler radí přenést tyto principy do základních škol a vyučovat je v rámci programu „Všech pět pohromadě“, který vyvinul tým z Národního ústavu duševního zdraví České republiky. Umožňuje žákům pochopit problematiku duševní pohody a nepohody a vychází z rámcového vzdělávacího plánu, takže školám nepůsobí nadměrnou zátěž.
Zdravý zaměstnanec je efektivní zaměstnanec
Velmi důležitý je důraz na duševní pohodu ve firmách. „Firmy začínají chápat, že moderní styl řízení nemůže být autokratický. Lidé se nesmějí bát říct svůj názor. V takovém prostředí nemohou vymýšlet nové věci a tím pádem přinášet novou přidanou hodnotu,“ vysvětluje Andrej Vršovský.
Petr Winkler k tomu dodává: „Programy duševního zdraví nemůžou fungovat stylem odtržených intervencí. Firmy do kanceláře často jen posadí psychologa a čekají, že k němu zaměstnanci budou chodit.“
Oba experti se pak shodují, že nejdůležitější je osvěta na pracovišti. Firmy by také měly svým zaměstnancům ukázat, že jim nemůže uškodit, pokud se se svými psychickými problémy někomu svěří. „Program musí být komplexní. Důležité je budovat kulturu dané organizace, tedy to, jak zaměstnanci duševní zdraví přijímají, jak je to komunikováno, případně jak komunikaci firmy nastavit směrem k nim,“ pokračuje Petr Winkler. Andrej Vršanský doplňuje, že strach může být vyvolán nedůvěrou ve vedení, kterou je potřeba odbourat.
Máme před sebou dlouhou cestu
Petr Winkler věří, že společnost v tomto ohledu prošla vývojem a míra stigmatizace se výrazně snížila. I přesto vnímá, kolik práce čeká experty, než budou se stavem péče o duševní zdraví spokojeni. „Je potřeba vybudovat síť komunitních služeb a udělat je dostupné podle toho, jak je lidi potřebují v čase,“ konstatuje expert.
„Pokud chceme odstranit různé další nešvary a nepřátelské nálady ve společnosti – jakým způsobem to můžeme udělat? Pokud lidé budou vzdělaní v oblasti duševního zdraví a nebudou se vymlouvat na to, že nějaké externí skupiny jim způsobují neštěstí, tak jsme uhodili hřebíček na hlavičku,“ uzavírá Andrej Vršanský.