Zeptali jsme se proto zubařky Zuzany ze stomatologické ordinace sídlící v pražském centru, jak správně investovat do svého chrupu, na co si dát pozor při výběru zubní pasty nebo zda jsou bělicí zubní pasty a bělení zubů vůbec účinné.
Jakou největší chybu dělají Češi při péči o zuby?
Špatně si je čistí. Buď si je čistí málo, nebo si je nečistí vůbec, a hlavně velmi často podceňují preventivní péči o ně. Podle mě je důležité zubům věnovat dostatek času – čistit si je pravidelně a především déle než 10–20 sekund. Ideální je věnovat hygieně chrupu zhruba 2–3 minuty, a to ráno i večer.
Máte pocit, že se chrup Čechů zlepšuje, nebo zhoršuje?
Osobně mám pocit, že se chrup Čechů zlepšuje. Myslím si, že v tomto případě se hodně rozevírají nůžky mezi lidmi, kteří o ně pečují a mají je dobré, a těmi, kteří péči zanedbávají. Jsou zde poměrně markantní rozdíly mezi nižší, střední a vyšší třídou. Vyšší vrstva se do zubů nebojí investovat a více o ně pečuje než lidé, kteří, lidově řečeno, počítají každou korunu a preventivní péči o zuby často zanedbávají, protože v tom vidí zbytečné výdaje.
Existují lidé, kteří nemají žádné kazy?
Dneska už určitě takové lidi znám. Všemu nahrává příroda. Často se rodíme s různými anomáliemi, ale existují lidé, kteří mají predispozice k perfektním zubům, a pokud jim věnují určitou péči, je možné, že žádné kazy mít nebudou.
Kolik je ideální do běžné péče o zuby investovat peněz?
Nejlepší investice je do preventivní dentální hygieny. To jsou peníze, které jsou velmi dobře investované. Dentální hygiena napomáhá udržovat zuby v dobrém stavu bez nutnosti dalších úkonů. Je pořád lepší pravidelně investovat do dentální hygieny než do plomb, korunek, můstků nebo do nové zubní protézy.
Co říkáte na bělení zubů a další zkrášlování úsměvu?
Profesionální bělení zubů bych úplně nezavrhovala. V dnešní době existují šetrné metody bělení, a pokud to člověku ve výsledku dodá větší sebevědomí, nevidím důvod, proč by do toho neměl investovat.
Každopádně je zbytečné dávat peníze do „hollywoodských“ úsměvů, které jsou tvořeny porcelánovými zuby a ještě k tomu se musí předělávat každé dva roky, protože pak už chytají patinu. Takové investice spíše zuby poškozují, než aby je chránily.
Dále se mi nelíbí, když si lidé nechávají nalepovat různé šperky na sklovinu.
Jaké povědomí o dentální hygieně panuje mezi lidmi, které znáte?
Mám dojem, že povědomí o dentální hygieně se výrazně zlepšuje. Někteří mí pacienti jsou občas i trošku uražení, když jim návštěvu dentální hygienistky sama rovnou nenabídnu. Dentální hygiena se mezi pacienty, kteří za mnou pravidelně docházejí, bere jako například návštěva kosmetičky nebo kadeřnice – začínají ji tedy vnímat jako jakýsi standard.
Často se také řeší otázka měkkosti štětin zubních kartáčků. Jaké kartáčky jsou ideální?
Obecně se doporučují měkké zubní kartáčky. Já tomu říkám „energii zachovat a rozložit v čase a prostoru“. Zuby by se neměly dřít, ale pečlivě a jemně čistit. Je to mnohem šetrnější způsob, kterým chráníte dásně a sklovinu.
Bělicí zubní pasty jsou v současné době stále populárnější. Doporučila byste je?
S bělicími pastami bych postupovala velmi opatrně. Mnoho z nich je vyrobeno z materiálů, které spíše sklovinu a dásně obrousí, a zuby tím pádem poničí.
Sklovina je totiž to nejdůležitější, co na zubu máme. Je to v podstatě taková poleva, která je neživá a snaží se chránit tkáně uvnitř zubu. Není v ní nic organického a bakteriím vůbec nechutná. Bakterie se snaží sklovinu poleptat a dostat do zuboviny.
Síla skloviny navíc ovlivňuje bělost zubů, a proto, když si sklovinu odřeme, vznikají v ní spáry, kde se poté objevují pigmenty a zub nám šedne a ztenčuje se. Z toho důvodu bych bělicí pasty doporučovala využívat pouze u dentálního hygienisty. S těmi z obchodu bych byla obezřetnější a používala je jen zřídka.
Jak tedy poznáme, že si kupujeme vhodnou zubní pastu?
Pokud chcete vědět, jestli vám pasta neničí chrup, můžete vyzkoušet jednoduchý trik – promněte ji mezi zuby. Pokud cítíte, že pasta „křoupe“, znamená to, že má moc velká zrníčka, která budou sklovinu probrušovat a zub ničit.
Jaké nejbizarnější případy jste ve své ordinaci měla?
Nedávno jsem měla jednu starší pacientku, která měla udělaný můstek na předních dolních zubech. Jelikož měla paradentózu, tak pilíře toho můstku nedržely a on byl takzvaně „vyndavací“. Ona si ty vyndavací pilíře vždycky zapíchla zpátky do dásní a dozadu si nasadila protézu, která jí celý můstek držela.
Pak jsem také měla pacienta, který si sám opravoval protézy, nebo pacienta, který si vteřinovým lepidlem protézu lepil, když mu z pusy vypadla.
Jak se změnila stomatologie od pádu železné opony, tedy za posledních více než třicet let?
Z mého pohledu se zubařství proměnilo zásadním způsobem. Za prvé jsou pacienti o stomatologii poučenější a zlepšilo se povědomí o dentální hygieně. Pamatuji si, že nám v devadesátých letech přišel přednášet profesor ze západního Německa, který tenkrát tvrdil, že 90 % českých zubařů si samo neumí správně vyčistit chrup. V tomto směru se velmi zlepšila osvěta, stejně jako stomatologické materiály, přístroje a postupy.
Co byste vzkázala těm, kteří se bojí zubařů?
Ať přijdou. Mohou se jen ukázat a popovídat si. Neznamená to, že se hned něco bude trhat. Nejdůležitější je si na svého zubaře zvyknout a vědět, na čem člověk je. Lepší je chodit pravidelně a řešit malé problémy než to nechat vyeskalovat a pak k zubaři přicházet s velkou bolestí.
