Nějaký ten pátek už utekl, ale Ondřej je stále v top formě a na pražské Dukle se připravuje na letní olympiádu v japonském Tokiu, která se uskuteční v létě 2020.
Jeho kariéra je opravdu něco – první mistrovství zajel v roce 2001 (kde se na dvojskifu umístil na 11. příčce) a naposledy zářil na světovém mistrovství v roce 2017, odkud si přivezl další zlato. Jak se udržuje ve formě sportovec jeho formátu? A co si z jeho olympijské rutiny můžeme vzít my?
Jak vypadá běžný den vrcholového sportovce v přípravě na olympiádu? A jak vypadá čas mimo trénink?
Teď mám období, kdy mi končí tréninkové volno. To jsem měl 5 týdnů. Když je volno, jsem úplně bez tréninku. To je čas, kdy se snažím dělat všechno to, co jsem během roku nestihl, třeba si zajedu na dovolenou. Veslování je zvláštní sport právě v tomhle, nemůžeme si vzít v létě týden dovolenou. Týdenní výpadek v tréninku znamená další 3–4 týdny navíc na to, to dohnat.
Já o svojí tréninkové rutině mluvím jako o práci – chodím sem (rozhovor vedeme v tréninkové tělocvičně areálu Dukly Praha) jako do práce (usmívá se). Trénovat začínám v osm ráno a je to na 2–3 hodiny čistého času. Pak si dám pauzu na oběd, chvilku se někde natáhnu, když to jde, nebo si někam sednu a odpočívám. A odpoledne mám pak další fázi tréninku na hodinu nebo hodinu a půl. Pak mám volno, domů se dostanu kolem třetí nebo čtvrté hodiny.
Vidíte, je to víceméně jako běžná pracovní doba!
Co je to skif?
Veslování je sportovní disciplína, ke které patří speciální závodní loď. Tato loď se jmenuje skif a je speciálně zkonstruovaná pro rychlostní závody. Klasický skif je opatřen párem vesel, která ovládá veslař, dvojskif je určený pro dva závodníky a má dva páry vesel.
Takže je to rutina na 5 dní v týdnu?
Skoro šest! V sobotu dopoledne je ještě trénink a pak máme od soboty odpoledne do neděle volno, ale je to přesně ta rutina, bez které to nejde. Ta začíná právě teď v polovině října.
To taky bývá to nejtěžší období. Přes zimu se dělá hodně fyzické přípravy, posilování, běhání, samozřejmě hodně jezdíme na veslařském trenažéru. Jezdíme i na vodě, když vyjde hezké počasí.
Takhle to jede do března, pak už se začíná více veslovat na vodě, je to pořád samozřejmě náročný režim, ale jakmile začne léto a závodní sezóna, tak se trénuje malilinko míň. Ta příprava je pak trošku jiná.
To, co popisuješ výše, je tedy tréninková rutina před nějakým velkým závodem. Jak se udržuješ v kondici, když máš volno?
Když mám úplný volno, tak nedělám vůbec nic (směje se)! Mám toho za celý rok plný zuby, a tak jenom lenoším. Jedu na dovolenou a tam se jenom válím. Je dobrý si dát po 11 měsících soustavného trénování na měsíc úplné volno a dobít baterky.
I v mém případě je to jako v jakémkoli jiném vrcholovém sportu – musíte strašně dlouho a soustavně trénovat na to, abyste pak v jeden okamžik mohli podat co nejlepší výkon.
A jak to máš s jídlem, když jsi v tréninkovém „módu“?
Veslování je v tomhle dobrý sport (smích), člověk vydává hodně energie, takže může sníst prakticky cokoli a všechno se spálí. Třeba během toho měsíčního volna přiberu oproti normálu klidně i 10 kilo…
… za měsíc?
No, spíš za dva týdny (směje se)! Pak se mi to chvíli drží, protože jsem z tréninkového nastavení zvyklý hodně jíst, což dělám i v tom volnu, jenže netrénuju…
… takže tělo zvyklé na soustavné tréninkové nasazení reaguje rychleji?
Přesně tak! Ale hned jakmile začnu s tréninkem, tak během 2–3 týdnů je těch 10 kilo zase dole! Jinak jíst můžu vážně cokoli, jak jsem říkal, veslování je energeticky náročné.
Nemusím se tedy nějak omezovat, na rozdíl třeba od fotbalistů, kteří si nemůžou dát buřta (smích).
Mají veslaři nějakou doporučenou dietu?
Měli bychom mít co největší energetický příjem. Vím, že třeba britští veslaři jedli až 7 000 kcal denně, což je opravdu hodně, když si to představíte jako reálné jídlo.
Sám nevím, kolik přesně sním, ale bude to určitě nějakých 5–6 tisíc kalorií.
Samozřejmě se snažím jíst zdravě, hodně ovoce a zeleniny. Nekupuju si taky úplně nejlevnější potraviny, nejlevnější těstoviny u mne nenajdete. Snažím se koupit vždycky vše v dobré kvalitě, kvalitní maso je základ. Do dobrých potravin je určitě fajn zainvestovat, rozhodně mnohem víc než do potravinových doplňků, které stravu mají nahrazovat. Já osobně doplňky nepoužívám, žádné proteinové koktejly a podobně. Přijde mi lepší zainvestovat do dobrého ovoce a zeleniny a celkově kvalitních potravin.
DENNÍ KALORICKÝ PŘÍJEM 1 500–2 000 KCAL
Jak vypadají kalorie?
Průměrný doporučený denní kalorický příjem je mezi 1 500 a 2 000 kcal. Průměrný poměr je rozložený do 300–400 kcal k snídani, 500–700 kcal k obědu a k večeři. Svačiny by se měly pohybovat v rozsahu 200 kcal. Existují tabulky s kalorickým přepočtem konkrétních potravin.
Výše popsaný kalorický poměr jsou například dva plátky chleba z naklíčeného obilí s půlkou avokáda nebo necelý kelímek řeckého jogurtu s hrstí borůvek a dvě vajíčka natvrdo k snídani. K obědu například salát s kuřecími prsy s olivovým olejem nebo Mexikem inspirovaný salátový „bowl“ s fazolemi, salsou, kukuřicí a avokádem nebo sendvič s krůtími prsíčky a hořčičným dresinkem. K večeři to může být například losos s hrstí celozrnné rýže a dušenými špenátovými listy nebo salát z černých fazolí se sýrem a zeleninou.
Máš nějaké „guilty pleasure“ jídlo? Něco, co by třeba někoho mimo tvůj obor šokovalo, že to jakožto vrcholový sportovec jíš? Třeba smažák?
(Směje se) No já si smažák klidně dám! Mně to vůbec nevadí! Naopak si myslím, že jednou za čas je fajn si dopřát smažený jídlo s klidným svědomím, když to člověku chutná. Celkovou kondici ovlivňují nejen potraviny jako takové, ale taky psychika, a když má člověk na něco chuť a ví, že jednou za čas mu to neuškodí, tak je naopak dobrý si to dát, než si to odpírat. A moje nejoblíbenější jídlo jsou knedlíky s vajíčkem!
A s kečupem, nebo bez?
Bez! (Smích)
Jak bys motivoval někoho, kdo není sportovec a o sport se nijak zvlášť nezajímá, k tomu, aby se začal hýbat a zapojil sport do běžné rutiny?
Sport a celkový pohyb je dobrý nejen v tom, že člověk hezky vypadá, je míň pravděpodobné, že z něj bude koulička (směje se), ale přispívá k dobré náladě a zlepšení zdravotního stavu a psychiky, protože dochází k vyplavování těch nepěkných věcí, co se nám v těle hromadí, a tohle se sportem pěkně odbourává.
Ve své diplomové práci jsem porovnával běžné seniory a seniory sportovce a ta čísla byla jednoznačná pro sport. Senioři, kteří sportují, mají lepší psychickou kondici, jedí míň prášků, mají menší problémy s pohybovým aparátem. A jednalo se jak o bývalé aktivní sportovce, třeba seniorní veslaře, tak i o seniory, kteří začali s pohybem v důchodovém věku a výrazně se tam ten sport a pohyb odrážel.
Jsou nějaké mýty spojené s tvojí disciplínou?
Co se týče trénování, tak jsem častokrát narazil na to, že teoretická stránka věci se neslučuje s praktickou. Něco najdete v knížce, a když začnete ten sport reálně dělat, tak zjistíte, že to může být i jinak, a to funguje pravděpodobně u všech sportů, nejen ve veslování.
Konkrétně u jídla to je o tom, že když si někdo dá kýbl zmrzliny, pokud to tedy nedělá každý den k snídani i večeři (směje se), neznamená to, že žije nezdravě. V tréninkovém módu to nemůže nijak uškodit, když se to doplní pohybem.
Co nějaký tip nebo motivace, kterou by mohl z veslařského světa využít i někdo mimo sport, někdo, kdo chodí třeba na 8 hodin denně do kanceláře?
Veslařský trenažér je poslední dobou docela oblíbený. Najdete je skoro v každém fitku. Veslování je totiž dobrý pohyb. Jedním sportem dochází k zapojení všech svalů.
Když běháte, tak vám jedou hlavně nohy, kolo je taky hodně o nohách.
U veslování se posilují nohy, ruce, záda, břicho. Stačí tomu dát každý den od dvaceti minut do hodinky. Ta intenzita není tak velká, ale každý není vrcholový sportovec, a hlavní je právě ten pohyb a pravidelnost, to se pozitivně projeví.
Máš oblíbený motivační citát?
„Kdo se neptá, nic nemá,“ to není asi úplně ze sportu, je to obecně platné. Já už se ve vrcholovém sportu pohybuju 19 let a často je to o tom, že kdo si pro radu nepřijde, tak se prostě nikam neposune.
Máš nějakou appku, kterou při trénování rád používáš?
Spotify (smích)! To je skvělý hlavně během zimní přípravy, v létě to nejde.
Takže při indoorovém tréninku můžeš poslouchat hudbu?
No jasně, ve fitku, v posilovně, na trenažéru. Ale na lodi to nejde. Musím vnímat okolí, zvuky lodi, sluch taky souvisí s rovnováhou, když si zacpete uši, tak tělo reaguje jinak a ta loď je hodně vratká, takže to nejde. Za námi taky jede trenér na motorovým člunu a křičí (směje se).
