I když žádný univerzální návod neexistuje, můžete se vyhnout alespoň dvěma základním chybám. Zaprvé, bez praxe to nepůjde a povídání nestačí. Zadruhé, finanční gramotnost je celoživotním studiem, které nikdy nekončí a do kterého se vyplatí investovat dostatek času.
Jen pro představu, v České republice je v exekuci skoro 800 tisíc lidí. I to je dobrou motivací pro to, začít s finančním vzděláním svých dětí co nejdřív.
Ač byste to neřekli, peněz si vaše dcerka nebo syn všimnou překvapivě brzy. Často vás totiž uvidí platit v obchodě za autíčka nebo panenky, a aniž byste si to uvědomovali, právě tehdy začíná výuka o financích a hospodaření. Určitě máte ještě v živé paměti nekonečné vysvětlování, že na dvacátou barbínu, která skončí někde hluboko v krabici mezi dalšími tolik „potřebnými“ hračkami, nemáte dost peněz.
Hra na obchod
Asi ve stejné době si dítě oblíbí mince natolik, že jeho nejoblíbenější hrou bude ta na prodavače a zákazníka. Sice ještě neumí počítat, ale právě proto je hra více o principech nakupování než o počítání. Ujměte se role prodavače a prodávejte věci tak, aby dítě vidělo, že si nemůže koupit všechno, na co si vzpomene, jelikož nemá tolik peněz. Vysvětlete mu, že se nic neděje a nemůže mít přece vše hned. Popovídejte si s ním také o tom, jak se peníze vydělávají. Na nějaké předčítání z knížky o ekonomii však zapomeňte. Učte ho přirozeně a nebojte se. Výklad vám půjde sám od sebe.
Symbolické kapesné
V první třídě začněte dětem postupně dávat symbolické kapesné. Ideálním intervalem je týden, měsíc je pro malého školáka příliš dlouhý. Dítě by už mělo umět počítat, a dokáže si tak uvědomit hodnotu financí. Na začátek mu postačí třeba 30 korun týdně. S každou další třídou můžete kapesné o malinko navyšovat. Nezapomeňte však být důslední a systematičtí. Trpělivě vysvětlujte, proč neutrácet za zbytečnosti a jak si postupně našetřit na něco většího.
Ukažte jim reálný svět
Postupně by váš syn či dcerka měli mít představu o tom, co všechno je třeba každý měsíc zaplatit. Můžete přitom rovnou popsat, jak funguje bankovní účet, kreditní karta nebo internetové bankovnictví. Ke konci druhého stupně nebo začátkem střední školy není na škodu zapojit dítě i do povinných plateb. Ať si hradí třeba sešity nebo jiné školní pomůcky v průběhu roku. I to ho bude motivovat k tomu, aby mělo v kasičce vždy nějakou rezervu.
Dělat chyby je lidské
Ačkoli pro vás budou vaše děti vždycky dětmi, nezapomínejte s nimi jednat přiměřeně věku. Pokud vaše pubertální ratolest chce například vaše auto, nemá smysl hrát si na prodavače. Právě v takovou chvíli by se vám ale mělo hodit, že jste význam financí vysvětlili už dávno.
Se střední školou začíná období brigád a spousta náctiletých si v praxi vyzkouší správné, ale i špatné finanční návyky, a to je dobře. Kdo nedělá chyby, nikdy se nepoučí. Otálet byste neměli ani se zřízením bankovního účtu a platební karty. Dětem byste měli v rozumné míře dopřát trochu volnosti. Jednou se holt musí naučit samostatně rozhodovat.
Vzorem pro vztah k penězům je rodina
Povahové vlastnosti hrají v přístupu k penězům podstatnou roli, ovšem hlavním vzorem zůstávají rodiče. Buďte proto co nejvíce otevření a nezametejte finanční témata pod koberec. Chcete si koupit nový byt nebo naopak nemáte na letní dovolenou? Řešte to společně. Pokud si všichni doma zvládnete vzájemně důvěřovat a být důslední, o finanční gramotnost svého dítěte nemusíte mít obavy.
Pár užitečných tipů na závěr
- Nepřejídáním šetříme nejen své zdraví, ale i peníze. Naučte to také své děti.
- Neumlčujte dítě tím, že mu koupíte, co chce, ale trvejte na svém: „Ne, nekoupím, a dost.“
- Dárky dětem kupujte pouze u nějaké významnější příležitosti, jako jsou narozeniny nebo Vánoce. Budou si jich daleko víc vážit.
- Méně je často více. Děti, které mají v pokoji hodně hraček, si s nimi neumějí hrát. Oproti tomu dítě, které má hraček jen pár, zabaví třeba i výtvarné potřeby, knihy nebo puzzle, a rozvine tak zároveň svou tvořivost.
