Dobrý přítel je k nezaplacení. Ačkoliv v posledních letech působením sociálních sítí tohle slovo bohužel trochu devalvovalo, skutečné přátelství je jedním z nejdůležitějších pilířů našeho života. Není totiž tvořeno jen „lajky“ a veselými večírky, ale také chvílemi, kdy je jeden z nás v pořádné bryndě a ten druhý ho z ní nezištně vytáhne.
Ať už vás nechá spát měsíc na svém gauči, protože jste po bolavém rozchodu přišli o střechu nad hlavou, nebo vám pomůže sehnat práci, vezme vás na prodloužený víkend či na panáka, kamarád nebo kamarádka stojí vždycky při vás. Nezáleží jim na tom, jestli jste zrovna v balíku, nebo v minusu, jestli vám to sluší, nebo jste se dva dny nečesali. Můžete před nimi mluvit sprostě, dělat chyby i ostudu, klidně se i pohádáte, ale vždycky tady budou pro vás.
Mohlo by se zdát, že přátelství je nadčasová hodnota, že tu bylo, je a bude navždycky. Jenže moderní zrychlená doba obrací spoustu zdánlivě stabilních věcí naruby.
I přes nejdokonalejší možnosti komunikace díky mobilním technologiím a bezdrátovému připojení k internetu jsme jako jedinci stále více izolovaní. Kamarádů a známých má většina z nás vícero, ale ten opravdu nejbližší člověk, kterému můžete svěřit každé tajemství a který vás nepošle do háje jen proto, že jste ve volbách volili politickou stranu, která podle něj stojí za starou bačkoru, je na světě jen jeden. Mít „nej“ kamaráda nebo kamarádku by měl každý člověk už proto, že vlastní rodina se někdy promění v peklo a bohužel se stává, že lidé, které jsme milovali, navždycky odcházejí – ať už do vedlejšího města za jinou láskou, nebo tam, odkud se vrátit nemohou.
Mohlo by vás také zajímat: Raději mlčet než jen plácat: Introvert není misantrop
Přátelství je jako zahrádka, potřebuje péči
Blízký přítel je vlastně takový emoční polštář, do kterého se zaboříme tehdy, když nám osud něco ošklivého provede. Ale nejen v tom tkví zázrak přátelství. Existují totiž četné odborné studie, které potvrzují, že díky dobrým kamarádům můžeme být chytřejší, zdravější nebo dlouho živi. A to není málo. „Dobří přátelé jsou důležitou součástí vyrovnaného života,“ uvedla například pro magazín Shape doktorka Judith Akinová z Vanderbilt University. Lidé, kteří jsou sociálně izolovaní a chybí jim společenská podpora, mají podle jejích zjištění mnohem větší sklony k depresím, alkoholismu nebo přejídání než ti, kdo jsou obklopeni přáteli.
Studie také ukazují, že lidé s velkým okruhem kamarádů žijí déle než ti osamocení a že tyto společenské vazby rovněž významně napomáhají snížení rizika demence ve vysokém věku.
Jenže jak to udělat, když kolem sebe nikoho blízkého nemáte? Kde vzít kamaráda a nekrást? Doktorka Akinová uznává, že není snadné najít nové přátele, zejména když vám už není osmnáct, ale přesto byste se podle ní neměli vzdát. Jste stydliví a neumíte se seznamovat s novými lidmi? Vyberte si například některý ze svých dřívějších koníčků a šikovně ho využijte k rozšíření společenských kontaktů. Začněte chodit do party turistů nebo do kurzu plenérového malování, zavolejte či napište dopis bývalým spolužákům, zkuste se zkontaktovat (třeba i přes ten proklínaný Facebook) s kamarádkou, která se před lety odstěhovala do zámoří… Jen proboha neseďte doma a nekoukejte zklamaně do bedny. Ne, nebude to snadné. Ale určitě to zvládnete. Možná však budete muset nejdřív začít sami u sebe. Hlavním předpokladem k získání nových nebo ztracených kontaktů je totiž vaše vlastní nastavení a sebeprezentace. Už jste se dneska dívali do zrcadla?
„Když chcete mít přátele, musíte být sami také přátelští,“ doporučuje doktorka Akinová, která se prý lidí vždycky ptá, co dělají pro kultivaci svých přátelských vazeb. Podle ní je nutné hlavně zapomenout na vlastní pohodlnost, a i když vás přepadla lenivá nebo nespolečenská nálada, je někdy třeba se přinutit k osobnímu setkání.
Nebo pokud s přáteli nebydlíte blízko sebe, alespoň si pravidelně volejte, posílejte zprávy nebo pište maily. Jeden pohled na Vánoce to nespraví…
A ještě jedno doporučení – i v případě, že je váš manžel zároveň vaším nejlepším přítelem, nezapomínejte na své kamarádky a neodstavujte je na vedlejší kolej. Máte sice štěstí na partnera, což je skvělé, ale to ještě neznamená, že v životě nepotřebujete další spřízněnou duši. Naplánujte si s kamarádkou jednou za čas společnou návštěvu kina, procházku nebo třeba „holčičí“ posezení u vína. Má to smysl. Věřte tomu.
Zdravý život s kámošem po boku
Pokud máte přátele, máte výrazně vyšší šanci prožít život relativně ve zdraví. Sociální vazby vedou totiž nejen k aktivnějšímu životu (kamarádovi se těžko říká, že se vám dneska nechce na kolo a že si radši lehnete k televizi), ale také mají pozitivní vliv na celkovou tělesnou pohodu. Například výzkum publikovaný v magazínu americké akademie věd potvrzuje, že lidem vyššího věku žijícím v sociální izolaci hrozí oproti těm, kdo pěstují přátelské vazby, více než dvojnásobné riziko vysokého krevního tlaku.
Mít dobré přátele je sice skvělé doslova v každém věku, s přibývajícími šedinami je ale tento benefit možná ještě patrnější než v mládí. A to nejen proto, že starší lidi více trápí zdravotní problémy nebo se dostávají do složitých životních situací, ať už je to nedostatek prostředků, nebo třeba odchod blízkých. Kamarádské vztahy jim totiž pomáhají udržet mozek v kondici. Kupříkladu studie provedená nedávno na Northwestern University ve Spojených státech prokázala, že pozitivní, pevné a vřelé přátelství může být také klíčem ke zpomalení rozvoje poruch paměti a kognitivních funkcí.
Kognitivní funkce jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky, jejich centra jsou uložena v různých částech mozku. Prostřednictvím kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje, zvládá různé úkoly. Myšlenkové procesy dávají člověku možnost učení, zapamatování, přizpůsobování se neustále se měnícím podmínkám okolního prostředí. Kognitivní funkce rovněž zahrnují kromě paměti i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací. K funkcím exekutivním patří schopnost posuzování a řešení problémů, plánování, organizování. (Wikipedia)
Výzkumu se zúčastnili pouze respondenti, jimž bylo osmdesát a více let, kteří odpověděli na obsáhlý dotazník čítající 42 otázek na témata jako nezávislost, pozitivní vztahy s ostatními, osobní růst, smysl života nebo sebehodnocení.
A ukázalo se, že senioři a seniorky, již deklarovali hodnotné a vřelé přátelské vazby, měli mozek i pamatováka v podobné kondici jako padesátníci nebo šedesátníci!
„Nemusíte prožít celý život jako jednu velkou party, ale je zřejmé, že zachování silných sociálních vazeb je spojeno s pomalejším poklesem kognitivních funkcí,“ uvedla vedoucí projektu Emily Rogalski. A naopak. Z dřívějších výzkumů vyplývá, že lidé trpící Alzheimerovou nemocí žijí izolovaněji a že spokojení a společenští lidé vyššího věku mají menší pravděpodobnost, že se u nich tato nemoc rozvine. Podle Emily Rogalské sice nemůžeme zjednodušeně říci, že jste-li obklopeni přáteli, Alzheimerova choroba se vám navždycky vyhne. Pokud však víme o tom, že některé věci (jako zdravá strava, nekuřáctví nebo silné sociální vazby) mohou pomoci udržet náš mozek v kondici, je dobré je využít ve svůj prospěch.
Starším lidem, kteří žijí v přátelských vztazích, také hrozí menší riziko předčasného úmrtí. Někteří odborníci dokonce uvádějí, že význam kamarádství je dvojnásobně účinný oproti pravidelnému cvičení a srovnatelný s tím, když přestanete kouřit. Největším zabijákem je totiž v případě osamělých lidí dlouhodobý stres, který v těle vyvolává chemické procesy, jež snižují šanci na dlouhý život.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
