June 23, 2012 - San Diego, CA, United States of America - U.S Navy SEALs sink to the bottom of a pool with their hands and feet bound during drown proofing exercises at the Naval Special Warfare Center June 23, 2012 in San Diego, CA., Image: 261318903, License: Rights-managed, Restrictions: , Model Release: no, Credit line: Profimedia, Zuma Press - Archives

8 mentálních technik, které z Navy SEALs dělají nepřemožitelné bojovníky

Životní styl
Brandon Webb z nejelitnější odstřelovačské jednotky na světě vás naučí, jak se ze života nep****t. Ať už si o armádě myslíme, co chceme, dokáže zocelit.
Tohle je opravdu dechberoucí. Vojákům Navy SEALs svážou ruce za zády, hodí je do bazénu a mají se z toho dostat. Z výcviku v Naval Special Warfare Centre v San Diegu.

Detox pro mysl: jak nadměrné pití ovlivňuje naši psychiku

Speciální jednotky všech armád světa vychovávají nejodolnější lidi na světě. Musí zvládnout nezhroutit se v krizových situacích. Mnohem fatálnějších, než je zaseklá kopírka a nefunkční wi-fi. Ať už si o armádě myslíme, co chceme, dokáže zocelit. A může to být naše URNA, ruští SPECNAZ, britští SAS nebo tuleni amerického námořnictva Navy SEALs.

Brandon Webb ještě v dobách kdy střílel lidi.

Navy SEALs vědí, jak na to
Platí zlaté pravidlo: učte se vždy od těch nejlepších. A tak jsme se rozhodli inspirovat u amerických jednotek specializovaných na nekonvenční válčení. Studenti sealsů se setkávají s překážkami, které rozvíjejí a testují jejich vytrvalost, vůdcovské schopnosti a na druhou stranu i schopnosti pracovat v týmu. Prostudovali jsme především knihu Brandona Webba Rudý kruh z nejelitnější odstřelovačské jednotky na světě. Ten bojoval proti Tálibanu a al-Kaidě v severním Afghánistánu, ale také vypracoval nové standardy výcviku odstřelovačů, podle kterých byly vychovány jedničky v oboru.
Navy SEALs jsou tak dnes jedny z nejelitnějších speciálních jednotek na planetě. Vojáci jsou vycvičeni tak, aby byli psychicky nejodolnějšími lidmi na planetě. Co se od nich můžeme naučit?

1. Žádné výčitky

„Právě tohle mě odstřelovačská škola naučila: Žádné výčitky. Jakmile jednou zmáčkneš spoušť, není cesty zpátky. Jakmile kulka opustí hlaveň, už ji nic nezastaví. A neplatí to jen pro střelbu. Platí to v jakékoli situaci – pro každou akci, každé slovo, každou myšlenku. Už je to pryč. Je třeba jít dál. Vyhodnotit situaci, přizpůsobit se, poučit se a provést další výpočet.“ 

Výcvik podvodní demolice. Zkratka Navy SEAL znamená Sea, Air, Land. Jednotky jsou vycvičeny na námořní, letecké a pozemní operace.

2. Snězte slona

Jak sníst slona? Kousek po kousku. Když se potýkáme s náročným úkolem – uběhnout maraton, sbalit hezkou holku na ulici, nebo spustit projekt startupu – často cítíme strach, který nás zmrazí ještě dřív, než začneme. SEALs představují řešení. Pomalu slona rozdělit do úhledných a stravitelných částí a… no už asi víte. Jako svou výzvu berte ten jeden dílek skládačky. Funguje tak mnoho ultramaratonců a triatlonistů. Zaměřují se na okamžité vyřešení problému ve viditelném horizontu a brání se průniku myšlenek na problémy celého závodu.

Jak na to: Rozsekejte nelehký obří úkol do malých kousků připravených na snadné hltání. Vyhněte se obavám z myšlení na celkový problém.

3. Představujte si úspěch

Tohle je pro Čechy obzvlášť výzva. Kvalitní vizualizace mají následující vlastnosti:

Živě a detailně
Zapojte všechny smysly a představte si podrobnosti. Ať je to tak skutečné, jak jen to maximálně jde.
Opakujte
Spusťte si v hlavě opakovací smyčku stále znova a znova, dokud se vám to nezaryje až do posledních mozkových závitů. Všechno musí běžet automaticky.

Aktivně se postavte k pocitu, že jste jen otrokem vlečeným ve světě vnějších událostí.

Neremcej!
„U SEALs jsme měli jedno pořekadlo, které do nás hustili od samého počátku: nikdy si nestěžuj na nějaký problém, pokud sám nenabídneš rozumné řešení.“

Trénink tuleňů na jižních Filipínách ve městě Zamboanga. Cvičí tu místní armánu na boj proti islamistickým teroristickým jednotkám Abú Sajjáf.

Dívejte se na to pozitivně
Nesklouzněte k tomu, že si budete představovat, jak selháváte. Místo toho si opakovaně představujte, jak jde všechno hladce a bez námahy k zářivému úspěchu.
Představujte si sebe v souvislostech
Představte si následky. Až ve chvíli, kdy vaše odhodlání bude slábnout, představte si přece jen i důsledky selhání. Představte si tváře vašich přátel a rodiny, když tu zprávu uslyší. Představte si tu trapnost, a hned vás to vzpruží do dalšího snažení.
Zastavte včas
K technikám sebeinstruktážního tréninku patří taky stop-technika. To je zastavení nežádoucích myšlenek. Úmyslně si vyvoláte nežádoucí představy a myšlenky, které vás zneklidňují. Ve chvíli, kdy se do toho pohroužíte, váš spolubojovník nahlas vykřikne STOP!. To vede k narušení myšlenkových řetězců. Později to můžete dělat i sami, kdy si STOP řeknete sami sobě v duchu a své myšlenky se naučíte přesměrovávat na smysluplné úkoly a cíle.

Jak na to: Až budete příště vědět, že se blíží velká, stresující událost, pomocí vizualizace si představte jen úspěch.

4. Nepodléhejte panice

Ve chvíli, kdy se dostaneme do velkého stresu, vlna hormonů, které zaplaví naše tělo, nám dodá energii a pomůže v soustředění. Adrenalin, kortizol i noradrenalin fungují lépe než kafe, kola a red bull dohromady.
Nicméně když hladina těchto hormonů zůstane zvýšená po dlouhou dobu, naše tělo už nemůže hladce přepnout do stavu relaxace. Objevují se poruchy spánku, motivace jde do háje a výkonnost imunitního systému jde prudce dolů.
SEALs na to mají jednoduché řešení. Říkají tomu 4 x 4 za 4.
– Nadechněte se po dobu 4 sekund.
– Po 4 sekundy vydechujte.
– Celé opakujte po dobu 4 minut.
Ty rady vypadají povědomě? Jistě. Je to to samé, co praktikovali jogíni po tisíce let. Náš mozek ovlivňuje tělo a stejně tak naopak. Jednoduchá dechová cvičení vypínají tvorbu stresových hormonů a připravují tělo na relaxaci.

Tato technika pomáhá, pokud jste už někdy meditovali: když se přistihnete při pocitu začínající paniky a stresu, zastavte se a několikrát se zhluboka nadechněte. Autor bestsellerů Tim Ferriss doporučuje v tu chvíli se vším přestat a třikrát se hluboce nadechnout. S podobným systémem pracuje i technika rebirthingu, Osho, Graf a všichni tihle udýchaní lidé.

5. Změňte věcem význam 

„Lidé se netrápí tím, co je, ale pomyšlením na to, co by se stát mohlo.“ – Epiktetos

Máme větší kontrolu nad světem, než si myslíme. Nemůžeme ovládat to, co se děje v našem vnějším světě, ale je jen na nás, jak na to budeme reagovat.
„Bili mě, kopali do mě a já jsem byl přesvědčen, že mě tam opravdu nechtějí. Jenže já jsem se nakonec rozhodl, že se o to nebudu starat, opustil jsem myšlenku pozitivního těšení se a otevřené náruče a místo toho jsem se rozhodl věřit sám sobě a soustředit se na svůj cíl.“
Této technice se říká kognitivní přerámování. Vezme se jeden z cílů nebo světonázorů, zahodí se a vybere se jiný. To, co by mohlo být považováno jako negativní událost, se náhle stává pozitivní. Pracuje se se situací nebo určitými okolnostmi a změnou významu, který jim subjekt přikládá.

S odstupem se podívejte na to, jak interpretujete externí události. Jakmile si to uvědomíte, konkrétní názor popřete. To, co by mohlo být vykládáno negativně, přeformulujte na pozitivní věc. „Špatné věci“ berte jako výzvu pro to, vylézt ven, a příležitost něco s tím udělat.
Výcvik (2004) na operaci v Pakistánu, při které byl nakonec zabit Osama bin Laden.

Co dělat, když všechno stojí za houby a morálka je nízká? Ztratil jsem peněženku, venku prší a ten samý den mě opustila žena. Jak žít dál? Snažte se myslet na malé věci. Každý den si do deníku napište tři věci, ze kterých máte radost a za které jste vděční.

Zkuste hned dnes:
Ledový, osvěžující vzduch spolu s jarním sluncem vysouší louže na parkovišti.
Krásná chůze a zadek holky cestou na autobus.
Objevil jsem obchod, kde mají úžasné čerstvé pečivo.

Malá vítězství pomáhají udržet vysoko náladu. A dobrá nálada dodává ještě lepší náladu. To roztáčí spirálu pozitivního myšlení a chuti na dobré skutky a práci. Zkuste to,pokud jste tak ještě neučinili. Je to mnohem důležitější, než si myslíte.

Bez přátel jste v boji nic. Stejně tak v životě.

6. Najděte si svůj kmen (a tohle je to nutné!)

Ve své výborné knize Kmen: Návrat domova a sounáležitosti Sebastian Junger píše: „Lidem nevadí strádání, ve skutečnosti se jim v něm daří. To, co si o něm myslí, není směrodatné. Moderní společnost ale naopak díky svému nadbytku dovedla v lidech k dokonalosti umění odkládat zásadní věci. Máme pocit, že na všechno podstatné je čas.“
Něco na tom bude. Všichni známe příběhy obrovské lidské výkonnosti v dobách nouze. Klasické vítězství „ducha nad tělem“. Matky, které zvednutím auta zachrání dítě. 
My lidé jsme sociální bytosti. A toužíme po smyslu života. Ve světě, který dává čím dál menší smysl. Najděte obojí. Blízké přátele i své smysluplné cíle – a máte podhoubí pro duševní odolnost.

„Budu se víc soustředit na konkrétní techniky, jak toho dosáhnout, ale taky si udělám čas na zamyšlení se nad tím, co přináší mému životu smysl. To je první krok k nalezení mého kmene – skupiny lidí, kteří sdílejí podobnou vizi a hodnoty.“

7. Chcete někoho něco naučit? Motivujte pozitivně.

Máme sklon opravovat chyby. „Řekněme třeba, že s nějakým klukem trénujete odpalování a všimnete si přitom, že stojí s koleny u sebe, rameny vychýlenými, ruce svírají pálku daleko od sebe. Když řeknete „Hele, cukáš sebou. Pokaždé, když na tebe letí míč, tak sebou cukáš! Přestaň sebou cukat“, pak co si má ten malý kluk, sakra, myslet? Myslí na cukání!“
Když mu místo toho, abyste jeho pozornost soustřeďovali na to, co nemá dělat, ukážete, co má dělat, bude to mnohem lepší.
„Začátečník je zpravidla zprvu velice soustředěný na to, co se děje. Má sklon vstřebat vše, co se mu předloží. Jinými slovy je vysoce programovatelný. Otázkou zůstává, čím jako jeho instruktor budete krmit jeho dychtivou pozornost: špatnými, nebo dobrými návyky?“

8. Použijte videokoučing!

Natočte se na video a sami odhalte svoje chyby. Brandon říká: „Postavili nás před třídu, natočili nás při výuce na video a pak nám záznam přehráli. Vidět se na videu, jak mluvíte či přednášíte – tomu se nic nevyrovná. Seděli jsme tam a hleděli jsme na obrazovku, na níž jsme desetkrát, dvanáctkrát, patnáctkrát za minutu říkali ehm, hm a v podstatě. Bylo to kruté. Jestli jste to ještě nikdy nezkusili, tak vám to vřele doporučuji – a jestli hodláte učit nebo zastávat jakoukoli vedoucí funkci, pak je to něco, co absolvovat musíte. (…) Instruktoři spočítali všechna ehm, hm a vlastně, všechna do hajzlu, kurva a zatraceně, pak nás to nechali absolvovat ještě jednou. Všechny tyto verbální tiky z nás dostali.“

#Jan Strmiska

Mohlo by vás také zajímat: Detox pro mysl: jak nadměrné pití ovlivňuje naši psychiku