Chlubílci
Na dovolenou jedou jen proto, aby se tím mohli ostatním pochlubit. Spousta cestovatelů si snaží užít každý okamžik na daném místě, ale oni vše jen fotí a točí. Nevnímají dovolenou svýma očima, ale jen skrz objektiv přístroje. Na jejich profilech na sociálních sítích se každou chvíli objevuje místo, kde se právě nacházejí, a k tomu nějaké foto. Užívají si ten pocit, že jim někdo napíše, jak moc jim závidí. Vrátí se z dovolené a své chlubení rozjedou opravdu ve velkém. Na jejich sociálních sítích přibudou stovky fotek a popisků z cest. Přátelé všechno lajkují a komentují ostošest. Chlubílci jsou v sedmém nebi. Konečně mají pocit, že cestování nevyšlo vniveč. Internetem chlubení nekončí. Své kolegy či spolužáky zaplaví velkou haldou informací z dovolené. Nepochybně nikdo z nich z toho nebude na větvi. Kdo by taky byl, že?
Rudošky
Spousta českých turistů se jede na dovču opálit. Hlavně ženy. Leží na slunci celé hodiny. I v době, kdy je slunce nejsilnější a nejnebezpečnější. Některé z nich se dokonce záměrně nenamažou opalovacím krémem. Ruku na srdce. Jen málo žen má pokožku, která se velmi dobře opaluje. Musí vám být jasné, jak tohle asi dopadne. Po prvních dnech dovolené začnou kňučet, jak je kůže strašně pálí. Navíc jsou rudé od hlavy až k patě. Dobrovolně se usmažily až na kost. Po příjezdu z dovolené vypadají jako výstražné semafory. Marně čekají, až jejich kůže zhnědne. Namísto toho se oloupe. Až uvidíte na ulici ženu, která je celá rudá, a k tomu vypadá, že se nachází v pokročilém stádiu lupénky, budete vědět, která bije!
Křídy
Opak rudošek jsou křídy. Ty mají hrůzu ze spálené kůže. Všude na internetu se píše, jak je opalování vlastně nebezpečné a nezdravé, a proto raději zůstanou navždy bílé. U moře na sebe naplácají několik tun opalovacího krému. V moři se koupou v tričku, aby na nich náhodou nepřistál nechtěný sluneční paprsek. Dovolená je u konce a ony domů přijedou bílé jako křídy. Všechny lidi kolem sebe udivují tím, že na nich nepoznávají podpis jižního sluníčka. Vypadá to, že právě přijely ze severního pólu.
Zadluženci
Mnozí lidé cestování opravdu milují. Někteří tak moc, že kvůli němu vyčerpají všechny své úspory. Vyberou si destinaci, do které chtějí vycestovat, a vybílí si celý účet. Nemálo z nich si na to i půjčí. Perfektně si užijí svoji vysněnou dovolenou, ale co pak? Vrátí se domů jako žebráci. Horko těžko shánějí po přátelích peníze na nájem a na jídlo. Nějakou dobu bude trvat, než se dostanou zpět do svého životního standardu. Vážně jim to stojí za to?
Stěžovatelé
První věta, která jim po návratu domů vypadne z úst, bude stížnost. A zdaleka nebude jediná. „Cestovka z nás vytáhla spoustu peněz, ale služby tomu ani omylem neodpovídaly. Na pláži se válely šutry. V moři plavaly ryby. V restauraci si nám dovolili číšníci naservírovat krevety. Fujtajbl! Nikdo tam neuměl česky. Jak jsme se asi měli domluvit? Všechno stálo za starou bačkoru.“ Stěžovatelé se své bláboly snaží vtlačit do hlav rodiny, přátel i sousedů. Mezi nimi se nacházejí i extremisti, kteří si napochodují postěžovat rovnou do cestovní kanceláře. Seřvou úřednice a žádají o finanční či jinou kompenzaci. Tuší, že žádnou nedostanou, ale alespoň si na někom mohli zchladit hlavu.
Pozitivisti
Na rozdíl od stěžovatelů vše jen opěvují. Každá jejich dovolená byla snová. Nikdy a nikde je na cestách nepotkal žádný zádrhel. Po poslední dovolené vyprávějí svým blízkým, jak bylo vše úžasné a nádherné. Zveličování zážitků je jejich obrovská záliba. I z koupání na Lipně se rázem stane karibský ráj. Svému okolí by si nedovolili říct, že voda byla studená a občas pršelo. Proč taky? Takhle si připadají zajímavější.
Mimoňové
Dovolenou si užili. Jenže ona zakrátko skončila a oni mají problém se vrátit do reality. Nic se jim nechce dělat, jsou líní a znechucení. V práci se jim příliš nedaří, mají problém se v ní adaptovat. Šéfové jich mají plné zuby, protože nejsou schopni vykonávat několik dní svou práci, jako to dělali před dovolenou. Nejraději by se do konce života váleli na zadku stejně jako na dovolené. Jednoduše jsou po příjezdu ze zahraničí totálně mimo.
