Všichni jsme potomci Adama a Evy, kteří se tam nahoře nechovali zrovna košer. Začalo to nebezpečným sběrem ovoce (fíkové listy můžeme těžko nazývat ochrannými pomůckami) a stejně riskantně to pokračuje dodnes. Podobně malými sousty, s podobně marnými přísliby. Nepoznáváte se třeba v tomhle?
1. Ponocování aneb Konkurz na zombie
Ne, budík na vás neřve dřív, než měl. To vy jste měli jít dřív spát. Což víte i proto, že namísto zrcadla na zdi očividně visí plakát na mrtvoláckou komedii. Slíbíte si proto, že dnes už se určitě dospíte. Jenže, kdo si v tomhle stavu má pamatovat nějaké sliby.
2. Vstávání aneb Řežba s časem
„A zítra si přivstanu,“ opakujete v ranní panice. Nemůžete najít svoje věci, v koupelně je obsazeno. Nabíráte skluz, chytáte nervy. Hygienu šidíte, snídaně se vzdáváte. Až nakonec vyrazíte s únosnou ztrátou. Posunovat budíka tak vlastně nebude proč.
3. Kondička aneb Právo slabšího
MHD jste stihli s jazykem pod vestou. „Začnu sportovat,“ říkáte si. Ale jen co se vydýcháte, dojde vám, že na nejbližší dny už máte program. A že permanentku do fitka byste teď stejně finančně nezvládli. Jindy! Jindy samozřejmě ano.
4. Rozčilování aneb Všichni proti všem
Cestu vám i tentokrát kříží batohy a deštníky a řidiči a… ale vy se držíte. Řekli jste si totiž, že tentokrát vás nevytočí. Dnes ne. To už vás ale praží pohledy, že jdete pozdě. Kvůli pár minutám! Po všem, co jste do toho dali!
5. Stravování aneb Rychlejší vyhraje
Snídani jste si odepřeli s tím, že si to vynahradíte pořádným obědem. To jste si ovšem neuvědomili, že zrovna teď toho máte moc. Ono na zdravé salátky stejně není sezóna. A co vlastně dneska neškodí zdraví. Šup pro něco do ruky.
6. Odvykání aneb Takoví normální zabijáci
Při tom všem ranním spěchání jste si dali též slib počestnějšího života. Ať už jde o kávu, cigarety, dortíky nebo o pivíčko – víte, že to chce minimálně omezit. Taky že to omezíte. Vždyť si teď dáte jenom trochu. A tak ještě trochu, no. A co.
7. Resty aneb Skříň plná kostlivců
Tohle zaplatit, támhle zajít a tomuhle zase zavolat. Nechali jste si na dnešek tolik restů, že to nemůžete stihnout. A tak to prostě nestihnete. Sice se vám kvůli tomu hůř spí, ale když to počkalo doteď, tak to počká do zítra. Ostatně: jako všechno.
