Kdybychom zájem o úzkost, respektive o úzkostnou poruchu, měřili četností vyhledávání tohoto hesla na Googlu, bez váhání můžeme tvrdit, že se stabilně zvyšuje. Za posledních 8 let se totiž jen v Americe vyhledávání zdvojnásobilo a rok 2016 byl dokonce ze všech let nejsilnější. Úzkost pak frčela i v Austrálii, Kanadě a Irsku.
A nejen ta, populární byly taky panická ataka, sociálně úzkostná porucha, deprese a stres. Prostě nás zajímal ten nepříjemný emoční stav, co občas zažíváme a vlastně úplně nevíme, co ho způsobuje. Nebo jak se s ním poprat.
Do kategorie úzkosti toho spadá víc: sociální fobie, panická porucha, generalizovaná úzkostná porucha i specifické fobie, třeba i strach ze tmy nebo z létání.
Úzkost patří k nejčastějším duševním onemocněním (postihuje až čtvrtinu populace!) a je charakteristická nadměrnými, nepříjemnými a opakujícími se pocity úzkosti, znepokojení, nervozity a ohrožení. A to už může být pěkná patálie. Navíc může být navázána jak na něco neznámého a abstraktního, tak na úplně konkrétní věc nebo situaci. Například na otevřené prostory nebo na mluvení na veřejnosti.
Vraťme se ke statistikám. Britové za Američany nezůstávají pozadu, i na území království se vyhledávání úzkosti za posledních 5 let zdvojnásobilo. Od poloviny do konce loňského roku byl taky dvojnásobný zájem o výraz Xanax, což je značka léku užívaného ke snížení úzkosti.
Svým dílem přispěly i zpravodajské titulky: Duševní zdraví je nejvíc ohroženo u mladých žen. Kde jsme se dočetli, že každá pátá britská mladá žena v roce 2014 trpěla některou z běžných duševních poruch, jako je úzkost nebo deprese. Nebo: Proč tolik britských náctiletých dívek bojuje s duševními problémy? Kde se píše o studii, která odhalila, že každá třetí žačka v Británii ve věku 14-15 let trpí nějakou úzkostí nebo depresí.
I když se tak zdá, že jsme úzkostní čím dál tím víc, jednu dobrou zprávu přesto máme: Jsme ochotní si ze svého strachu a potíží udělat legraci. Přispívá k tomu i fakt, že se stále větší část našeho života odehrává online. V digitálním světě nám tolik nevadí říct, že se bojíme ráno vylézt z postele nebo že je nám nepříjemné bavit se s cizími lidmi. A když to ještě převlečeme za humor, nemáme potíž o svém problému mluvit a sdílet ho s ostatními.
Velkým vzorem v „popularizaci“ úzkostných poruch se staly celebrity, rok 2016 byl totiž na jejich přiznání, že trpí různými formami úzkosti, opravdu bohatý. Ať to bylo ve spojitosti s prací, vystupováním na veřejnosti nebo prostě jen tím, že měli potíž ráno vyjít z domu. S kůží na trh šli Adele, Emma Stone, Zayn Malik nebo Taylor Swift.
„Mám záchvaty úzkosti, panikařím na jevišti a cítím se, jako by mi mělo vybouchnout srdce, protože nezvládnu vystoupit. Nikdy nebudu vystupovat na festivalech, představa velkého publika mě k smrti děsí. Bojím se, že by nefungovala hudba. Že je to celé příliš pomalé. Nesnesla bych, kdybych měla domluvené vystoupení a potom kvůli záchvatu úzkosti nedokázala zpívat,“ popisuje svoji úzkost zpěvačka Adele.
„Všechno bylo najednou jako rozmazané, už jsem ani nedokázala říct, co je za den nebo v jakém jsem městě. Chodila jsem na slavnostní vyhlášení, přebírala ceny a myslí jsem už byla na dalším představení.“ – Beyoncé
Jestli taky patříte taky ke členům „úzkostného klubu“, nemusíte si vůbec zoufat. Minulý rok ukázal, že v tom rozhodně nejste sami a už vůbec není potřeba to skrývat. Pokud se se svými strachy chcete svěřit, není nic jednoduššího. Stačí si z široké nabídky vybrat správné meme s tím, co vás zrovna trápí, a dát to vědět svým blízkým.
Samozřejmě nelze zaměňovat lehčí formy úzkosti za vážné psychické poruchy, které vyžadují intenzivní pozornost a důkladnou a přesnou léčbu, to by nebyl dobrý efekt. Podrobněji se psychickým nemocem věnujeme na speciální microsite, kde si můžete přečíst o tom, co všechno naše duševní zdraví ohrožuje a jak si ho dobře chránit. Co se však týká úzkosti, platí, že sdílená starost – poloviční starost. A když to navíc dokážete udělat s humorem, bod pro vás!
Bude vás také zajímat: Jak spolehlivě zahnat depresi? Kreativitou!
