Sharingové služby v Česku a na Slovensku
Zatímco elektro koloběžky si cestu na český trh teprve hledají, sdílená kola se tu už zabydlela docela úspěšně. Mimo klasických půjčoven kol a dalších přibližovadel všeho druhu, které jsou určené především turistům, se u nás setkáte třeba s nádražními půjčovnami Českých drah nebo několika lokálnějšími službami, které se postupně šíří do dalších míst.
Například v roce 2013 se v Brně objevil projekt několika nadšenců a jejich Rekola dnes najdete i v Praze, Olomouci, Českých Budějovicích, Teplicích, Kladně a dalších městech. Doposud jde asi o nejrozšířenější bike-sharingovou službu u nás ale nejspíš už brzy můžeme čekat nástup konkurence, která může jejich postavení ohrozit třeba nabídkou pohodlnější elektrojízdy.
Na Slovensku není situace zdaleka tak růžová. Jednou z prvních vlaštovek bike-sharingu je tu Slovnaft, který provozuje asi na dvě stovky kol v Bratislavě. Ostatní provozovatelé, jako třeba Smartbike, se už stihl rozšířit od Bratislavy po Košice v šestici větších měst a další jistě brzo přibudou.
Kontroverzní začátky start-upů
V elektrifikaci individuální přepravy v Praze nebyl start-up Lime ze Severní Karolíny první. Pomiňme vozítka Segway, určená hlavně turistickým vyjížďkám, která tak dlouho provokovala bezohlednou jízdou po chodnících v centru, že je magistrát vytlačil vyhláškou a značkami zákazu vjezdu do širší historické části města. Už minulý rok rozmístilo čínské Ofo typicky žlutá elektrokola v Holešovicích a začala konkurovat růžovým Rekolům. Zatímco Ofo neslavně skončilo už po první sezóně, s Rekoly se můžete prohánět i nadále, pokud upřednostňujete pohon vlastní silou, bez pomoci elektřiny. S koloběžkami Lime to vypadá nadějněji. Ale i ony, především kvůli chování svých uživatelů, to nebudou mít lehké. Na Praze 1 je pro jistotu zakázali hned.
První čísla napoví o úspěchu
Když se chcete svézt s koloběžkou Lime, stačí vám mobilní aplikace a pár korun na účtu. I kratší jízda sice vyjde na víc než jízdenka na MHD, nástupní sazba 25 Kč a 2 Kč za minutu není zrovna pro šetřílky, ale pokud spěcháte nebo chcete vypadat dostatečně cool, nic vám nebrání. Možná ještě prudší pražské kopce a dlážděné ulice, ale i ty se dají s nabitou baterií a trochou drncání překonat.
Za minulý rok se během 3 měsíců od spuštění služby prohnalo po hlavním městě přes 50 000 lidí a dohromady najeli na 280 000 km. A vypadá pravděpodobně, že by Lime mohl nadále růst. To když porovnáte třeba půlmilionový Lisabon, kde koloběžky za první 2 měsíce využilo víc lidí než v Praze.
Navíc se po problémech s prvními typy koloběžek, které se lámaly vejpůl asi i z důvodu jízdy ve dvou lidech, chystá na letošní jaro třetí, robustnější generace.
Ta by měla mít větší kolečka zvládající i kočičí hlavy v ulicích a větší baterii, zvládající ujet až 50 km na jedno nabití. A možná přijdou pod stejnou značkou i elektrokola.
Promění se vize udržitelnosti v realitu?
Předloni vzniklý start-up, oceňovaný investory na víc než miliardu dolarů, má jistě skvěle našlápnuto. Jeho cílem je podle country manažera pro Českou republiku Noa Khamallaha změnit smýšlení o městské mobilitě a napomoci životnímu prostředí v boji se změnami klimatu. Ale má opravdu udržitelnou budoucnost, i když vychytá běžné počáteční nedostatky, ukázní své uživatele a přesvědčí města o své prospěšnosti? Tuhle otázku bychom měli v širším kontextu zvážit i s ohledem na tristní situaci v Kongu, kde se těží většina produkce kobaltu nutného pro výrobu podobných koloběžkových baterií a je doprovázená nevýslovným utrpením místních komunit, zneužíváním místních žen a dětí a ničením přírody. Nebo třeba s uvědoměním toho, že “čistý” elektrický provoz ve městech se musí zatím zákonitě projevit exhalacemi někde jinde.
Sám velký vizionář Elon Musk v jednom nedávném rozhovoru prohlásil, že podobní obhájci tohoto alternativního způsobu dopravy žijí v iluzi a nemají žádnou důstojnost. A to přitom má s výrobnou baterií sám máslo na hlavě.
Nebylo by třeba lepší spolehnout se místo sexy elektrického pohonu na vlastní síly jako chytrá princezna Koloběžka?
