AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Mladí jsou lapeni v sociálních sítích a čím dál osamělejší, tvrdí vědci. Mají pravdu?

Co svět světem stojí, vždycky se hořekovalo nad životním stylem mladší generace a lidé s letitými zkušenostmi a šednoucími skráněmi ponuře hlásali: „Tohle za našich mladých let nebývalo!“ Máničky s dlouhými vlasy, dunivá rocková hudba ani holky v kalhotách či s cigaretou už ale dneska nikoho nevytočí. Momentálně to schytávají sociální sítě.

Ne, tohle za našich mladých let skutečně nebývalo. A nemusí nám být ani padesát plus. Když jsme se chtěli kamarádům pochlubit novým kolem, prostě jsme na něm přijeli a ukázali jim ho. Nebylo nutné se s ním fotit, pak na to házet filtr a dávat snímek na Facebook, Instagram, Snapchat a kdovíkam ještě.

Zážitky z dovolené jsme sdíleli nanejvýš prostřednictvím pohlednic zasílaných těm nejbližším a nového chlapa naší kamarádky stejně jako politiku jsme zdrbli v hospodě nebo v baru. Jasně že jsme se i tehdy, bez internetových tenat, dělali před okolím lepšími, spokojenějšími, štíhlejšími, šťastnějšími a bohatšími. Takový už prostě tvor lidský je. Jen jsme měli trochu míň diváků, obdivovatelů a „haterů“.

Dvě hodiny denně, a už nás mají
Na rozdíl od dnešní – zase už – mladé generace jsme se ale v těch neolitických dobách mnohem víc potkávali naživo a úspěchy i průšvihy jsme si sice nenahrávali na video a nesdíleli, ale vychutnávali jsme si je o to víc osobně. Někdy i s nějakou tou boulí či odřeninou, ať už duševní, nebo fyzickou.

Ovšem. Sociální média nás mají v hrsti.

Teda alespoň ty, kdo na to mají čas a nepřetržitý přístup na internet. A platí to v podstatě pro celý svět. Výzkum provedený mezi téměř dvěma tisícovkami mladých lidí ve věku od 19 do 32 let ve Spojených státech amerických nedávno potvrdil domněnku, že Twitter, Facebook, Pinterest a další platformy způsobují, že se stále více (zejména mladých) lidí cítí osaměle.

Podle jeho výsledků čelí ti, kdo stráví na těchto sítích více než dvě hodiny denně (panebože, kdo z nás to nedělá?), dvojnásobně větší pravděpodobnosti, že se dostanou do sociální izolace. Navíc se ukazuje, že sledování šťastných životů a úžasných zážitků cizích lidí v nás vyvolává závistivé pocity. Což tedy, nezlobte se na mě, může překvapit jen málokoho…

Co bylo dřív – osamělost, nebo sítě?
„Ještě nevíme, co bylo první – zda sociální sítě, nebo pocit společenské izolace,“ cituje spoluautorku studie, doktorku Elizabeth Millerovou z Pittsburské univerzity, BBC. Podle ní je totiž možné jak to, že se k sociálním médiím obracejí nejvíc právě ti mladí lidé, kteří se cítí osaměle a izolovaně, tak fakt, že rostoucí aktivita ve virtuálním prostoru nás nějakým způsobem vede k tomu, že se začneme vzdalovat skutečnému světu.  

„Vůbec nevím, co je to pocit osamělosti,“ oponuje pětadvacetiletá Lenka, která na Facebooku a Pinterestu stráví s přehledem i čtyři hodiny denně. „S kým se vidět chci, s tím se potkám. Ostatní sleduju na síti a vlastně mi tak nic, co se děje, neunikne.“

Jediný problém podle ní prý představuje doba, kdy je v práci a nemůže tak často kontrolovat telefon, nebo dovolená.

„Můj přítel je hodně aktivní, takže mě tahá po kopcích a zastrčených koncích světa, kde je těžké chytit signál. To je pro mě vždycky něco jako detox. Jakmile se ale někde dostanu k wi-fi, tak to doženu,“ připouští své sklony k závislosti.

,Když trčíte doma s kojencem, sociální sítě vám mohou pomoci nezbláznit se.

Dobrý sluha, zlý pán
Pokud použijeme obyčejné kupecké počty, vyjde nám, že čím více času člověk stráví na sociálních sítích, tím méně mu ho pak zbývá na klasické reálné společenské setkávání. Jenže co když se jedná o introverta, který se s nikým naživo vlastně ani moc potkávat nechce? Nebo člověka, který je jinak docela společensky aktivní, ale stráví hodiny denně ve vlaku na cestě do práce a na síti si jen krátí cestu? Dobrá, mohl by si povídat s paní na protějším sedadle o počasí. Jenže víte, ona je možná právě zabraná do sjíždění své tajmlajny na Facebooku a klábosit nechce… Kdo někdy v poslední době cestoval po dráze, ví, o čem mluvím.

A pak tu také máme skupinu lidí, kterým naopak sociální sítě umožňují více se zapojit do společenského života, komunikovat a „setkávat se“.

Třeba maminky, které pečují o malé dítě a nemohou si večer jen tak někam vyrazit, či fyzicky handicapované lidi, jimž se prostřednictvím internetu a sociálních sítí doslova vetřel celý svět do obýváku. Ti se možná právě díky tomuto fenoménu cítit osaměle přestali.

Co naplat, i s internetem a sociálními sítěmi je to stejné jako s jinými hříchy civilizované společnosti – mohou být stejně tak dobrým sluhou jako velmi zlým pánem. A pohříchu mladí lidé se opanovat nechají rádi a celkem bez odmlouvání. I proto jsou právě oni tak často postiženi syndromem zvaným FOMO (Fear of Missing Out – strach, že mi něco uteče).

Nenechat se znervóznět
Začíná to frustrací, kterou ve vás vyvolají fotky a videa z večírku, na který vás zase nikdo nepozval. Pokračuje to informací o zásnubách další kamarádky, jen vy pořád nic! Navíc máte pod statusy mnohem méně lajků než ten nudný chlapík z práce, nebe na dovolené vašich známých je modřejší (hele, a víte, že jim všechny další dny propršely?) a váš oblíbený magazín postuje článek, že tamta paní shodila padesát kilo, aniž by musela držet dietu…

No fakticky, podívejte se na ty fotky! Kdo z toho všeho neupadne do deprese, má buď kliku, že patří mezi hrstku odolných, nebo je mistr zenového cvičení.

Ačkoliv nikdo netvrdí, že se tohle všechno nemůže snadno přihodit i vašim rodičům či prarodičům (a taky se to stává), je zřejmé, že nejvíce se potíže se zvládáním vlivu sociálních sítí na křehkou duši týkají teenagerů a mladých lidí. „Problémy s duševním zdravím a sociální izolací se mezi nimi šíří jako epidemie,“ upozorňuje profesor Brian Primack z Pittsburské univerzity.

Podle něj je člověk ze své podstaty tvor společenský, ale moderní způsob života nás od sebe stále více vzdaluje, místo aby nás spojoval. „Může to sice vypadat, že sociální média nabízejí možnosti, jak tuhle společenskou potřebu naplnit. Naše studie však ukazuje, že to zřejmě nebude ta správná cesta,“ dodává.

Jak z bludného kruhu?
Mohlo by to dělat dojem, že pokrok nejde zastavit. Ale jako vždycky je to jenom o tom, co si vezmeme za své a proti čemu se vzbouříme. Jedním z největších úskalí moderní doby je to, že jsme doslova každou minutu zavaleni informacemi, z nichž většina navíc patří k těm, o které ani nestojíme. Čím více si toho na své sociální síti naordinujeme ke sledování, tím větší budeme mít trable s oddělováním zrna od plev. A neříkejte, že to není pravda. Jen se podívejte na seznam svých oblíbených stránek – proč jste si kdysi zaklikli Výlety na kole, když na něm nejezdíte, profil Levné letenky, když se bojíte vlézt do letadla, a Nejlepší steaky na světě, když už rok nejíte maso?

Občas prostě neškodí udělat malý úklid a vyházet ze svého života i ze svého profilu balast, který vás táhne k zemi a jen vám bere čas a energii. To samé udělejte i se seznamem svých přátel. Možná mezi nimi najdete i lidi, které jste o přátelství požádali omylem, když zrovna autobus přeskočil díru v asfaltu a vám na displeji ujela ruka.

Vyhoďte i ty, jejichž statusy vás rozesmutňují, dovádějí k vzteku nebo ve vás probouzejí závistivé pocity. Nebo je aspoň přestaňte sledovat.

A pak si taky nastavte hodiny i dny internetové abstinence. Prostě si na telefonu vypněte data, upozornění na nové zprávy a statusy, počítač používejte jen na to, co musíte – tím se myslí práce nebo škola, ne sociální sítě, vážně. Platí? Nejdřív se možná nebudete cítit tak docela ve své kůži – ale zkuste to překonat. Stojí to za to. Obnovte si členství v knihovně, zajděte se vykoupat k řece, vyjeďte si na kolo, popadněte košík a vydejte se do lesa na houby. Pozvěte kamarády na grilování nebo kupte lístky na hudební festival. Však ono to půjde…

No a nakonec je třeba udělat si pořádek v pojmech. Ne, setkání s kamarády nejsou hodiny chatování v pyžamu a s pizzou z donášky na klíně. Věřte tomu, že kdyby vaši známí věděli, že se s vámi dělí o niterné pocity, zatímco vy sedíte, s prominutím, na záchodě, možná by jim (i vám) došla zrůdnost toho, kde jste se to ocitli. Tak šup, šup – najít něco pěkného na sebe, obout se, vypnout data (nebo ještě lépe nechat mobil doma) a vyrazit někam ven!

#Johana Křížková

Bude vás také zajímat: Vyzkoušejte digitální detox. Budete in, a ještě ulevíte svojí hlavě