AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Hrůza, zase bude pondělí! Jak zatočit se syndromem nedělního odpoledne?

Konečně víkend! Nádherných 62 hodin mezi pátečním večerem a pondělním ránem, kdy jste osvobozeni od stresu pracovních dní. Teoreticky. Jenže i když se vám podaří zapomenout na práci, s nedělním odpolednem se do vašeho života plíží panika. Jak se víkend chýlí ke konci, vaše nervozita roste. V noci na pondělí pak nemůžete spát, je vám úzko a hlavou vám proudí tisíce různých myšlenek. Tak jako 78 % respondentů nedávného průzkumu pracovního portálu Monster.com trpíte syndromem nedělního odpoledne.

„Celý týden jsem počítala, kolik hodin zbývá do pátečního odpoledne,“ vzpomíná dnes šestatřicetiletá Kristen R. „A pak, v neděli večer nebo spíš už odpoledne, na mne začala padat ta známá tíseň.“ Dnes Kristen pracuje jako copywriterka pro malou softwarovou firmu, ale před pár lety, když působila v médiích, vedla pravidelné vnitřní bitvy s tím, čemu se říká syndrom nedělního odpoledne nebo nedělní blues. Kromě lidí, co pracují od pondělí do pátku, postihuje ve velké míře studenty a žáky a přezdívá se mu také School Bus Syndrome (syndrom školního autobusu). „Každý víkend končil stejnými úzkostnými příznaky: třesem, nechutenstvím a pocitem všeobjímajícího děsu,“ líčí Kristen.

Je to nemoc, nebo ne?
Prací se stresuje skoro každý, zvlášť při dnešních tlacích na výkon. U čím dál vyššího počtu lidí se ovšem tenhle tlak stupňuje až k nedělním úzkostným stavům. Kvůli domácím pracím, které se nestihly, úkolům, které je třeba řešit v práci, nebo zkrátka jen kvůli tomu, jak rychle se ten víkend zase rozplynul. Mezi příznaky patří kromě úzkosti a nespavosti také podrážděnost a fyzické známky panické ataky, jako nadměrné pocení a raketově rostoucí tep.

I přes to, co oběti nedělního syndromu zažívají, nepočítá se zatím tento stav mezi psychiatrické diagnózy.

„A právě proto je těžké ho popsat,“ říká psychiatrička Larina Kase, autorka knihy Úzkost od 9 do 5. „Já ho obvykle charakterizuji jako 4S: spánkové problémy, smutek, stres a sebepochybování, které se dostavují pravidelně a vždycky ve stejnou dobu,“ vysvětluje Larina. A dodává, že ačkoliv lidí, kteří jeden nebo více z těchto pocitů zažívají, je mnoho, u většiny z nich mají „relativně mírný průběh“. S tím nesouhlasí psychiatr Fred Finkelberg: „Pacienti, kteří opakovaně trpí nějakou ,nedělní‘ úzkostí, jsou doslova chyceni v panickém kruhu. Rychlost, s jakou nastupuje, je neuvěřitelná. Během 80 vteřin či rychleji vás doslova převálcuje vlna paniky.“

Spánek jako luxus
Neexistují žádné statistiky o tom, kolik lidí těmito příznaky trpí. „Většina z nich nejspíš nepotřebuje žádnou medikaci, nicméně postižených jsou, jak se říká, tuny,“ vysvětluje psycholog se specializací na obsedantně-kompulzivní poruchy Jason Elias. Kombinace pochybností o vlastní nahraditelnosti a přesvědčení, že zaměstnanci musí cedit krev a slabší články zaslouží vyhazov, zřejmě způsobuje, že se syndrom nedělního odpoledne týká stále většího počtu lidí. V některých případech vede zvýšený tlak na management k tomu, že nastavují svým zaměstnancům nereálné cíle a zvyšují míru jejich stresu. Někdy je to prostě jenom špatným šéfem. A právě to byl případ Johna Constantina, grafického designéra z Ontaria. Vzpomíná na to, pod jak obrovským stresem byl, když pracoval pro nepředvídatelného a občas i agresivního šéfa. „Nejhorší byly neděle. Ponocoval jsem, protože jsem nemohl spát. A dost jsem pil,“ přiznává.

Potíže se spánkem jsou jedním z nejčastějších příznaků nedělního syndromu, nespavostí spojenou s prací trpí alespoň na Západě víc a víc lidí.

Americká organizace The National Sleep Foundation odhaduje, že kvůli penězům, práci a obavám z její ztráty nespí v noci zhruba třetina Američanů.   

Nedělní úzkosti mohou vést až k úplnému vyhoření.

Máš hotové úkoly?
I když nedokážeme určit, kolik z nespavců trpí syndromem nedělního odpoledne, víme, že se u nich deprese, úzkost a nespavost dostavují v naprosto pravidelných cyklech. „Nedělní večer trávíme povzdechy nad tím, jak rychle to uteklo a jak jsme zase nestihli všechno, co jsme měli v plánu,“ vysvětluje Larina. „Tak jako školák, který odkládá úkoly na desátou hodinu večer, rádi odsouváme všechny povinnosti na neděli, abychom si nekazili páteční večer nebo sobotní den. Výsledkem je stres, úzkost a nespavost.“ dodává.

Všechny tyto pocity mohou mít a pravděpodobně mají kořeny v našem dětství a dospívání.

Jak podotýká klinický psycholog Harry Sobel, skoro každý z nás má nějakou stresující zkušenost se školou a odkládáním školních povinností. Tak jako výtvarník Dave: „Když jsem byl mladý, trápilo mě každý nedělní večer, jestli mám všechno připravené. Všechny úkoly, pomůcky a učebnice,“ říká. „Ne že bych se školy děsil, ale ta nervozita, kterou jsem zažíval, se nějak přelila i do mého pracovního života,“ dodává. A to i přesto, že Dave pracuje sám na sebe. „V hlavě mi to začne šrotovat a nedokážu se na nic soustředit, protože musíme pořád přemýšlet, co je kde potřeba udělat. Nemůžu prostě vypnout a jít spát.“ Odborníci se shodují, že pocit nedostatečné přípravy na další týden může vyvolávat úzkosti. A Finkelberg dodává, že většinou se projevuje právě u lidí, kteří jsou nadprůměrně schopní a výkonní. „Dělá se jim nevolno z nároků, které na sebe kladou. Obzvlášť nebezpečná je jejich orientace na výkon a zároveň touha potěšit a vyhovět druhým,“ říká.  

Radost se nerovná víkend
Dalším problémem spojeným se syndromem nedělního odpoledne je podle Eliase „tendence oddělovat naše pracovní a soukromé životy. Jistě je dobré mít nějakou hranici, ale užít si dva dny v klidu a pohodě, když víte, že bude následovat pětidenní stres, je prostě dost těžké.

Když víte, že máte jenom víkend na to, abyste žili skutečný život, pak se z vašeho volného času stává mimořádně vzácná komodita,“ vysvětluje psycholog.

A doporučuje bojovat s tímto pocitem tak, že si i na všední dny naplánujete volnočasové aktivity. Elias sám si kdysi myslel, že k vyjížďce na kole musí být víkend. Dnes podniká i několik kratších během pracovního týdne. „Plánujte si věci tak, abyste se nemuseli nutně upínat k víkendu,“ radí. Jeho slova potvrzuje i Kristen R. z našeho příběhu na začátku: „Soustředila jsem se na to, abych si každý večer něco dopřála. Oblíbený seriál, knížku nebo sklenku vína. Mít se na co těšit mi pomohlo přežít den,“ vzpomíná. Také jí pomohlo změnit práci. Krok, nad kterým uvažují spousty lidí. „Teď jsou mé nedělní večery mnohem lepší a také postavit se tváří v tvář dalšímu týdnu jde snáz, když víte, že vaši práci někdo ocení,“ říká. Se svým příšerným šéfem se rozloučil i John. A Dave, kdykoliv v neděli nemůže spát, vytáhne svůj seznam úkolů, jeden si vybere a dokončí ho. A pak už je k němu spánek milostivý.

Všechno jde změnit
Pokud trpíte úzkostí, může vám pomoci také terapie a medikace. Stejně jako zklidňující techniky jako dechová cvičení a meditace.

Co naopak podle Finkelberga nepomáhá vůbec, je šíření paniky i na ostatní lidi ve vašem životě.

„Lidé, kteří potřebují, aby je uklidňoval někdo jiný, nakonec nezažívají pocit vítězství, ale naopak porážky,“ vysvětluje. A doporučuje spíše chodit na jógu nebo do pěveckého sboru a neházet svoje úzkosti na partnerovu hlavu. Důležité je, že se syndromem nedělního odpoledne nemusíte žít. Vždycky můžete ovlivnit buď stresovou situaci, nebo alespoň vaši reakci na ni. „Vždycky máte na výběr, i když si to třeba zrovna nemyslíte,“ dodává Elias.   


Zatočte s ním: Jak vzít nedělní večery zpátky do svých rukou?  
Odborníci a lidé, kteří se syndromem nedělního odpoledne úspěšně zatočili, tvrdí, že pár jednoduchých strategií dokáže minimalizovat smutek a nervozitu z končícího víkendu.

Držte rytmus: Abyste překonali nespavost, mějte budík nastavený každý den na stejný čas – včetně soboty a neděle. I když si v neděli přispíte třeba jen o půl hodiny déle, bude se vám večer hůře usínat.

Zdokonalte se v time managementu: Odborníci upozorňují, že lidé, kteří se naučili pracovat efektivněji (místo toho, aby pracovali více a déle), snížili celkový stres ve svých životech a s ním související úzkosti.

Mějte se rádi: Na nedělní odpoledne si naplánujte nějakou aktivitu, která vám pomůže nahradit úzkost pocitem radosti a štěstí. Totéž udělejte také s pondělním odpolednem, a budete mít se začátkem nového týdne na co se těšit. „Znal jsem kluka, který si vždycky před zkouškou zašel do kina. Nejdřív jsem to vůbec nechápal, zkoušku totiž pokaždé udělal jako by nic. Pak mi to došlo, prostě se potřeboval uklidnit a vypnout,“ říká Finkelberg.

Žijte přítomností: Schopnost soustředit se na to, co se děje právě teď, vám může pomoci méně se obávat toho, co bude. To samozřejmě vyžaduje trochu praxe. „Kdykoliv vám o víkendu utečou myšlenky k práci, chyťte je a přesměrujte zpátky k tomu, co zrovna děláte,“ doporučuje Elias.

Nepusťte úzkost ke kormidlu: Dechové cvičení, jóga nebo jakékoliv jiné cvičení pomáhají zvládat stavy úzkosti. Pokud vám nevyhovují skupinové lekce, pořiďte si DVD a cvičte doma.

Vyhledejte odborníka: Léky nebo terapie nejsou pro ostudu, ale mohou vám zlepšit život!

 #Natálie Veselá

Lidská psychika je komplikovaná a bohatá na nejrůznější zákoutí, o jejichž existenci často nemáme tušení. My jsme se do nich zevrubně ponořili a vytvořili pro vás speciální microsite včetně simulátorů několika psychických poruch. Vyzkoušejte si, jak duševně nemocní vidí svět a možná, že si budete umět lépe představit, čím procházejí…

Přečtěte si také: Čtyřdenní pracovní týden: méně práce, více štěstí?

Postarejte se o svou rodinu, dokud můžete.

Život vám může zkomplikovat nejen úraz, ale i delší nemoc. I když si myslíte, že jste jako rybička. Nechte nám své jméno, telefon a profík z pojišťovny AXA se vám brzy ozve.