AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.
Odesláním e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

hledat

Udržte se zdraví i během karantény

Karanténa ovlivňuje zdraví po fyzické i psychické stránce. Současná pandemie nového koronaviru přiměla miliony zdravých nebo asymptomatických lidí v celé Evropě, aby zůstávaly ve svých domovech.

Pro většinu z nás je to naprosto nová zkušenost. Nejlepší cestou, jak tuto situaci zvládnout co možná nejlépe a snad z ní vyjít i o něco silnější, je držet se svých dosavadních zvyků, ale co nejlépe je přizpůsobit této výjimečné situaci.

Tento článek je zpracován podle rad a doporučení Dr. Pedra L. Gonzáleze, specialisty na preventivní medicínu a veřejné zdraví.

Lidé se jen neradi vzdávají svých dlouhodobých zvyků, zejména když je jim tato změna vnucena zvenčí tak, jak je tomu se současnou karanténou. Většina z nás pravděpodobně zažívá nebo zažije:

  • Strach a obavy o zdraví – svoje i svých blízkých
  • Změny spánkového a stravovacího režimu
  • Problémy se spánkem nebo koncentrací
  • Zhoršení chronických zdravotních problémů
  • Frustraci a nudu
  • Vyšší konzumaci alkoholu nebo tabákových výrobků

Existující studie zkoumaly infikované lidi nebo jejich kontakty izolované v malých skupinách. Většina z nich poukazuje na to, že karanténa má negativní psychologické dopady, mezi které patří výkyvy nálad, deprese, stres, podrážděnost, nespavost a také symptomy posttraumatického šoku.

Z těchto studií také vyplývá, že finanční ztráty způsobené dopadem karantény na ekonomiku a z toho vycházející socioekonomické napětí zvyšují ještě několik následujících měsíců riziko vzniku psychických problémů, vzteku nebo pocitů úzkosti. To samé platí i pro stigmatizaci těch, kteří infekci prodělali.

Jak bojovat proti emocionálnímu stresu 

Délka trvání karantény i míra restriktivních opatření je závislá na místních úřadech, ale to, jak se k nim postavíme a jak je přežijeme, máme ve svých vlastních rukou. Nikdy nevíme, co nám život přinese, ale můžeme se k němu stavět negativně, anebo pozitivně.

Brát karanténní opatření z pohledu vlastní odpovědnosti vůči společnosti je určitě přínosnější, než se jim podvolit z donucení. Abychom se s izolací vyrovnali co možná nejlépe, můžeme se zkusit řídit následujícími doporučeními.

  • Udržujte spojení s přáteli a rodinou. Zkuste videohovory nebo si alespoň častěji telefonujte. Nepřepadne vás tak pocit izolace, a navíc zabráníte tomu, abyste zaměňovali vlastní dojmy s tím, co se opravdu děje.
  • Připravte si denní rozvrh – zahrňte do něj nejen práci z domova nebo studium, ale i cvičení nebo vaření. Konečně můžete vyzkoušet ten strašně složitý recept, co jste pořád odkládali.
  • Začněte s nějakým kreativním projektem, na který jste nikdy nemohli najít čas – oprašte třeba kufřík s malířskými potřebami.
  • Pište si deník z karantény. Zapisujte si, co se děje a jak se cítíte.
  • Odpočiňte si od ostatních. Jak jen to jde, vycházejte na terasu, na zahradu nebo se na chvilku zavřete sami do jiné místnosti.
  • Dělejte si virtuální výlety nebo navštivte online muzea a galerie, abyste odpoutali svou mysl a na chvíli zapomněli na to, co se děje u vás doma.

První data o sledovanosti televizí ukazují, že během prvních dní karantény roste čas strávený před obrazovkou na 3,5 až 7 hodin denně. Pozor na to. Přílišné sezení u televize může vést ke zhoršení imunity, zvýšení hladiny cholesterolu a obezitě, ale i k depresím, rostoucímu pocitu osamělosti, o únavě očí ani nemluvě.

Neměli bychom zapomínat ani na to, že sociální izolace v reálném životě nás může vést k tomu, že se příliš spoléháme na sociální sítě. Ty nám ale často poskytují velmi zkreslený obrázek reality, zejména když sledujeme nedůvěryhodné účty. Přemíra informací o současné pandemii může také zvyšovat pocity úzkosti a nejistoty. Abyste se vyhnuli koronavirové „infoxikaci“, zahrňte do svého denního rozvrhu omezený čas, kdy budete sledovat zprávy – z médií i ty na sociálních sítích.

Jak zachovat rovnováhu těla a mysli

Tyto dny nám dávají jedinečnou příležitost zavést nové zvyky, které zlepší zdraví:

  • Zhluboka se nadechněte, protáhněte se nebo zkuste meditovat.
  • Jezte zdravě, ale neřešte jen jídlo, neměla by se z toho stát obsese.
  • Plánujte si celodenní jídelníček, pomůže vám to, abyste nezapomínali jíst ani nejedli příliš, když byste „pozobávali“ celý den. Přípravou nových zdravých receptů se můžete rozptýlit na několik hodin. Když zapojíte i zbytek rodiny, máte příjemnou společnou aktivitu.
  • Základem je jíst dostatečně. Sedavý způsob života nás vede k tomu, abychom jedli méně, ale musíme naslouchat svému tělu a dávat mu dostatek živin, který zajistí jeho správné fungování a podpoří imunitu.
  • Sportování pomáhá zvládnout karanténu, protože nám díky němu lépe utíká čas, zlepšíme svou kondici, dostáváme pravidelnou dávku endorfinů, pomáhá odbourávat stres, a hlavně posiluje imunitu.

Věnujte pozornost dětem

Děti, zejména ty malé do sedmi let, nasávají chování dospělých jako houby. Hledají vodítka k tomu, jak zvládat svoje emoce ve složitých situacích jako třeba to, že musejí být doma a nesmějí chodit ven. V krizových nebo stresových situacích nejčastěji vyhledávají blízkost a oporu svých rodičů a blízkých.

Obecně se pro děti všech věkových kategorií doporučuje:

  • Mluvte s nimi o pandemii a nemoci COVID-19. Informace i jazyk, kterým je podáváte, přizpůsobte jejich věku a schopnostem.
  • Pomáhejte jim popsat jejich pocity, strach nebo smutek: naslouchejte dítěti a klidným hlasem s ním mluvte. Naučte je, jak se strachem a úzkostí bojovat.
  • Snažte se co nejvíce udržet rodinné rituály a rytmus nebo si vytvořte nové: domácí hodiny, společné cvičení, domácí práce přizpůsobené věku dětí atd.

Myslete na to, že pár týdnů změněného režimu nebude mít na naše zdraví nijak zásadní dopad. Většina z nás nejsou vrcholoví sportovci, kteří potřebují svůj metabolismus ladit jako švýcarské hodinky. Je důležité snažit se udržet si od situace odstup a vnímat ji jako příležitost ke zvolnění, k času na sebe nebo odpočinku od každodenního stresu.