Tuberkulóza rozhodně není minulostí. Hrozí nová vlna epidemie?

Životní styl
Jen málo nemocí je starých jako lidstvo samo. Mnohé nebezpečné viry a bakterie neustály změny klimatu, další zase neodolaly vakcinacím a léčbám. Ale i přesto existuje několik obzvláště vytrvalých hubičů životů, kteří se ze zemského povrchu jen tak nevytratí. Jakákoliv nákaza, která přežila desítky tisíc let, tu s námi bude až do našeho konce, ne-li ještě déle. Mezi takové patří tuberkulóza. Může právě ona způsobit konec věku lidí?

Díky tomu, že svět je nám všem stále otevřenější, nacházíme neustále střípky z naší historie. Podrobné výzkumy odhalují kořeny všech věcí okolo nás. A laboratorní analýzy zase pomáhají přijít na kloub všemu, co se pohybuje v těle člověka. Především nemocím. Některé se totiž tváří jako téměř vymýcené, ale zdaleka tomu tak není. Ani u tuberkulózy. Naopak. V posledních letech stále přibývá případů nakažených zmutovanými bakteriemi, které jsou čím dál odolnější proti nejnovějším medikacím. Jak je vůbec možné, že nás tuberkulóza dávno nevymýtila?

Nejstarší nemocný
Nejstarší nález tuberkulózy, známé také pod názvem souchotiny, pochází z kosterních pozůstatků bizona starých 18 000 let. Podrobné rozbory ukázaly, že obrovský živočich skonal právě na tuto nebezpečnou nemoc. Ano, i zvířata se mohou tímto virem nakazit. Podle nejnovějších laboratorních výzkumů je vysoce pravděpodobné, že bakterie Mycobacterium tuberculosis, které chorobu vyvolávají, se prvně vyvinuly právě v říši zvířat. Podrobné genetické analýzy také ukázaly, že největší rozptyl člověku nebezpečného viru nastal zhruba před 40 000 lety. „Náš odhad je velice blízko času, ve kterém se podle doktora Goinga odehrála největší migrace, z území Afrického rohu, zakladatelů moderních civilizací. Časový údaj musí být však brán jako přibližný vzhledem k dostupnému materiálu,“ píší autoři studie Vznik, rozptyl a demografie TBC.

Smrticí očkování
Starověké civilizace nevnímaly tuberkulózu tak, jak ji známe dnes. Symptom dávivého kašle, bolesti na hrudi, krve v hlenech, horečky, třesavky, úbytku hmotnosti a ztráty chuti k jídlu nalezneme u velké většiny závažnějších nemocí.

Tím pádem bylo pro lidstvo těžké bojovat s něčím, co vlastně ani neexistovalo.

K nálezu a popisu zmíněných bacilů došlo až v roce 1882, v době, kdy se naše civilizace setkala s nejsilnější epidemií. Takže doktoři a vědci intenzivně prohlíželi nemocné a snažili se zjistit, jaký neviditelný zabiják kosí obyvatele bez rozdílu věku a pohlaví. Německý lékař Robert Koch byl v této práci extratřída. Mimo odhalení původce nemocí antraxu a cholery stojí právě on za úspěšným bojem s TBC. Ačkoliv jeho vakcína s látkou tuberkulin nebyla úspěšná, dokonce zabila některé dobrovolníky, stala se základem pro pozdější fungující očkování. Za svou práci, i s černým puntíkem, získal právem Nobelovu cenu za lékařství.

Plicní sanatorium v Janově u Rokycan, foto: Robert Zlatohlávek

Wolkerova zhouba
První úspěchy s funkční vakcínou přišly v roce 1921. Jenže rozpoložení světa po první světové válce zbrzdilo rozšíření léku do všech koutů planety. Proto až do jejího konce tuberkulóza stále zabíjela velké množství lidí. Minimální hygiena a bída byly ideálním prostředím pro pekelnou chorobu. Ačkoliv se často mluví o tuberkulóze jako o nemoci chudých vesničanů, objevovala se ve všech vrstvách.

Mezi nejznámější české oběti patří slavný básník Jiří Wolker, který se jen těsně nedožil spásné injekce.

Roku 1924 zemřel. „To, co jsem si tu odležel a protrpěl, nemá být ničím proti tomu, co bude následovat, neboť takové horečky jsem dosud nikdy neměl. Spalují mě jako oheň, blouzním a vyvrhnu vše, co do mě vtlačí,“ píše Wolker v dopise z léčebného pobytu v Tatrách. Podle tehdejších léčebných postupů nejvíce pomáhal dlouhý pobyt ve vysokohorských oblastech a u moře. Bohužel léčba čerstvým mořským vánkem byla ve většině případů osudovou chybou. I pro českého básníka. Horko a nadměrná vlhkost vše jen zhoršovaly.

TBC a HIV ruku v ruce
Dnes už jsou naštěstí léčebné metody tak daleko, že na tuberkulózu zahyne minimum nakažených. Samotná nemoc se díky plošnému očkování dostala v Evropě do pozadí. Dalo by se říci, že téměř vymizela. Když dnes tuberkulóza zabíjí, tak téměř vždy ve spojení s HIV. A to z důvodu, že vir postupně snižuje imunitu nakaženého jedince. TBC pak nezastaví ani očkování. Vesměs to platí u všech nemocí spojených se silným oslabením imunitního systému. „Riziko nakažení TBC je šestadvacet- až jednatřicetkrát vyšší u lidí s infekcí HIV. V roce 2014 se objevilo 9,6 milionu nakažených tuberkulózou, z toho 1,2 milionu bylo HIV pozitivních,“ informuje Světová zdravotnická organizace. Z informací je jasné, že největší ohniska se nacházejí v rozvojových zemích. Nejvíce smrtelných případů se vyskytuje v Africe, Indii a Číně.
                          

Zmutovaný zabiják
Přesně v těchto místech se v posledních letech objevuje čím dál tím častěji jeden děsivý úkaz. Takový, který by mohl klidně za několik desítek let být koncem lidstva. Bakterie se začínají vyvíjet, aby přežily.

Zmutovaná hrozba je v některých případech až stoprocentně imunní vůči očkování.

„Během několika měsíců jsem zhubnul o 30 kilo. Jednu noc jsem málem umřel. Kolegové mě ihned hospitalizovali a udělali rentgen. Má pravá plíce byla plná tekutiny. Diagnostikovali mi tuberkulózu, kterou jsem se snažil léčit u svých pacientů. Vyděsilo mě to, protože jsem byl očkován,“ popisuje téměř smrtelný zážitek doktor Naidoo z doby, kdy pomáhal v Jihoafrické republice. Neléčitelná tuberkulóza se však vyskytla i v Americe. V devadesátých letech se v newyorské nemocnici objevilo třicet dva pacientů s imunními bacily. Přežili jen tři. Ochranu před smrtelným nebezpečím se nyní snaží vytvořit hned na několika prestižních zdravotnických institucích. Zatím však neúspěšně.

#Jan Uhlík

Mohlo by vás také zajímat: Lupénka: prokletí, které nelze zlomit, ale pouze potlačit