Young female barista has a disappointed expression on her face as she counts her tips at the end of the day.

Půjdou mileniálové do důchodu?

Budoucnost, Finance
Se zvídavou otázkou „Co budeš dělat, až vyrosteš?” se každý alespoň jednou za život jistě setkal. Mnoho z nás si proto raději naplánovalo či alespoň vysnilo svůj život dávno před dokončením střední či vysoké školy. Procestování celého světa, nalezení vysněné práce či postavení pohádkového domu se zahradou? Nebo rovnou všechno dohromady? V dnešní době nic nereálného. Přesto může být uskutečnění těchto snů z pohledu mileniálů v budoucnu poněkud náročné. Z výzkumu Americké centrální banky totiž vyplývá, že mileniálové mají po přepočtení inflace menší příjmy než generace jejich rodičů.

Říká se, že lidé pracují, jen dokud musí. S věkem 60 let tak máme často spojený odchod do důchodu. Je to ale opravdu tak jednoduché? Právě mileniály by tato otázka měla zajímat již dnes. Štěstí přeje připraveným, a to zvláště pokud se rozhodnou trávit stáří kvalitně a aktivně. Proto je dobré mít na paměti, že nikdy není příliš brzy na to, začít se chystat na důchod podle vlastních představ.

Živočišný druh: mileniál

Slyšíme o nich, setkáváme se s nimi, někteří z nás jimi jsou. Ale kdo takový mileniál vlastně je? Podle mnohých je to někdo, kdo nevstává před osmou hodinou a má přehled o veškerém dění na sociálních sítích, na kterých tráví většinu svého volného času. Když však přijde řeč na důchod, mileniálové věří, že do důchodu odejdou kolem 60 let. Na druhou stranu 3 z 5 dotázaných plánují pracovat i v důchodovém věku. Mnozí z nich na svou vzdálenou budoucnost myslí a šetří si peníze na důchod.

Mileniálové za velkou louží jsou větší optimisté. Více než polovina z nich věří, že se jednoho dne stanou milionáři, a jedna pětina si myslí, že tohoto cíle dosáhnou již před čtyřicítkou. Američtí mileniálové si chtějí vydělat dostatek peněz co možná nejdříve, aby mohli odejít do brzkého důchodu a užívat si života. Jejich největším strachem jsou nejisté vyhlídky do budoucna, proto se také domnívají, že brzký odchod do důchodu může tyto problémy vyřešit.

Důchodové trendy

Co se týče odchodu do důchodu, v České republice je zvykem opustit pracovní trh po dosažení stanoveného důchodového věku. Ten je u nás v současné době 65 let, věk ale může vláda upravovat podle průměrné doby dožití. Pouhých 13 % lidí zůstává na pracovním trhu i po jeho dosažení. Češi jsou zkrátka zvyklí přestat s tímto milníkem pracovat, užívat si zaslouženého odpočinku a věnovat svůj čas vnoučatům, zahradě či domácím mazlíčkům. Dál za hranicemi je tento trend zcela odlišný. Například ve Švédsku, Estonsku či Velké Británii zůstává pracovat téměř třetina obyvatel.

Vzhledem k rychle rostoucímu životnímu tempu je těžké určit, jaká bude situace za 5 let, natož pak za 20 či 30. Již nyní je však patrné stárnutí české populace a rok od roku větší počet vyplácených starobních důchodů. Dnes je téměř každý pátý Čech senior. Do roku 2060 by se měl navíc poměr osob nad 65 let k počtu obyvatel, kteří jsou v produktivním věku (15–64 let) zdvojnásobit. Panují proto obavy, ačkoliv byl důchodový rozpočet v posledních dvou letech v přebytku, že stát nebude mít v budoucnu dostatek prostředků na zabezpečení každého důchodce tak, jak by si on sám přál

Vezmeme-li v potaz, že se životní náklady jednotlivých lidí různí, ne všem bude státem vyplácený důchod stačit na aktivně a spokojeně prožité stáří. Tito lidé se o sebe budou muset postarat jiným způsobem, například investováním či výhodným spořením. A mileniálové? Ti raději neponechávají nic náhodě, neboť nevěří státu, že se o ně dostatečně postará. Raději spoléhají sami na sebe a hledají cesty, jak se zabezpečit. Zajímají se více o investice a kryptoměny.

Vyšší nároky, menší příjem

Podle IFS (Institute of Fiscal Studies) bude generace mileniálů chudší než generace před nimi, a to v každé životní etapě. Hlavním důvodem je fakt, že mileniálové vstoupili na trh v době ekonomické krize, kdy se mzdy pohybovaly níže a zároveň i pomaleji rostly. Právě výše mezd ovlivnila bohatství mileniálů a jejich celkové ekonomické chování. Přestože mají podobné preference jako jejich rodiče, utrácejí méně. Jejich generace se odklání od konzumu směrem k prožitkům, sharingu či duchovnu. Tento odklon je do značné míry nedobrovolný, neboť je způsoben nižšími příjmy a menším majetkem.

Suma sumárum, finanční podmínky mileniálů a jejich vyšší nároky na život volají po včasném a důkladném plánování. Je lepší mít pootevřená zadní vrátka s jistotou kvalitního a bezstarostného stáří již teď. Nikdy totiž není brzy, ale ani pozdě na to začít s investováním. Ne nadarmo se říká, že kdo šetří, má za tři.