Šest důvodů, proč jsou vánoční svátky rok od roku náročnější

Psychická pohoda, Životní styl
Vánoce. Kouzelné, nádherné Vánoce. Svátky se opět blíží a s nimi již tradičně i nákupní mánie, blikající smrky a jedle, soprán Mariah Carey, nadšení v dětských očích a vyčerpání v očích rodičů. Nepřijde vám také, že se vánoční pohoda podstatně liší od té, kterou si pamatujete z dětství? Přišli jsme hned na několik důvodů, proč tomu tak je.

1. Sváteční rána bývají krutá 

Hlava vám třeští a modré světlo z telefonu vás štípe do očí, když zoufale saháte po vodě. Tehdy se to zdálo jako dobrý nápad, že? To předvánoční setkání se spolužáky. „Dobře, dobře, už jen poslední drink,“ vzpomínáte v mlžném oparu na své večerní rozhodnutí. Ale teď je sedm ráno, děti vstávají a přichází kocovina, kterou velmi rychle ukončí tchyně, která bude, stejně jako každý rok, zklamaná z vaší neschopnosti. Ach, vrátit se tak do starých dobrých časů, kdy jediným důvodem k nočnímu hýření bylo nesnesitelné těšení na Ježíška. 

2. Nakupování dárků se prodražilo 

Bohužel tohle není žádný vtip ani nadsázka. Tu parfém, tu ochutnávka vína, a než se nadějete, utratíte podstatnou část svého měsíčního platu. Jediné, co vám zbyde, je radost na tvářích vašich příbuzných, když rozbalují dárky pod stromečkem. Kdybyste se tak mohli vrátit do bezstarostných dní, kdy vám maminka strčila do kapsy 100 korun a na konci celodenního nakupování vám ještě zbylo na pendrek.  

3. Vánoční stromeček se sám neozdobí 

Vstávali jste jako malí už k ozdobenému vánočnímu stromku? Velká nádhera, že ano? Jak se však v dospělosti ukazuje, tato nádhera vás jako dospělé bude stát hodně nervů. Až vyhrabete ve sklepě všechny patřičné ozdoby, můžete se s chutí pustit do půlnočního třídění, háčkování (baněk), a co je úplně nejhorší: rozmotávání řetězů. Už jste někdy zkoušeli rozmotat zamotaná sluchátka? Tak asi víte, co vás letos čeká „pod stromečkem“. Ale nebojte, všechno má svůj konec! 

4. Nadbytečných kil z cukroví se nezbavíte za týden (a asi ani za čtyři) 

Kdysi jste se po adventním kalendáři mohli vrhnout rovnou na vánočku, plynule pokračovat ujídáním bramborového salátu ve všech fázích přípravy a ani nemrknout. Teď je třeba strategicky plánovat, kolik chlebíčků a cukroví je povoleno, pokud si chcete ještě dopřát ten skvělý domácí vaječný koňak. Ještě že jste si od Ježíška přáli permanentku do „fitka“. Novoroční předsevzetí je tím pádem více než jasné.  

5. Kam se poděl ten zatracený zvonek?! 

Zatímco jste jako děti po štědrovečerní večeři zapluli do pokoje a pokojně čekali na příchod Ježíška obtěžkaného pytlem darů, neměli jste ani ponětí, jaké drama se odehrává v pokoji za zdí. Čekání na Ježíška v podání dospěláků totiž znamená uklidit kuchyň, vydrhnout pekáče a hned poté se vrhnout na tzv. norování. Je nutné vyhrabat všechny dárky ze všech myslitelných skrýší, které poskytuje vaše 3 + 1. Poodnášet je pod stromeček, zapálit prskavky, pustit koledy a to vše udělat tak, aby to nikdo za zdí nezaznamenal. No a pak přijde čas hledání zvonečku… 

6. Přejeme si NIC 

Buďte k sobě upřímní: samozřejmě, že si přejete něco k Vánocům! Jste přece jen člověk. Projevy materiálních tužeb už se ale tak nějak nenosí, nechcete přece vypadat neskromně.  Když se tak ten den přehoupne a vy prohledáte kupu pod stromečkem, nevidíte nic, co by vypadalo jako ten kávovar, po kterém tak dlouho toužíte (a jemně naznačujete). Jako dítě byste si dovolili zklamání, ale teď už jste dospělí. A tak se tiše usmějete, poděkujete rodině za pozorné dárky a kávovar si koupíte sami v povánočních slevách. 

Ať už jsou Vánoce jakkoliv náročné, hlavní je přece, že jste všichni spolu! Když si totiž nakonec večer člověk sedne k Popelce nebo Pelíškům, dá si nohy nahoru a nasaje konečně tu vánoční pohodu, o které se všude tak mluví, zjistí, že to vážně stálo za to!  

A jak si nenechat ukrást vánoční kouzlo podle koučky Zory Inky Grohoľové? 

  • Dodržujme rodinné tradice. Rodina je živý organismus, pořád se něco děje, ne všechno se dá naplánovat, ne každý plán a slib se dá dodržet. Čím více je ale pevných, předvídatelných bodů, tím méně stresu to vytváří. Společné tradice a zvyky jsou pro nás jako pevné body. Lidé, kteří jsou jejich součástí, pak tvoří síť bezpečných vztahů a vzpomínek. 
  • Prozařme předvánoční dny tvorbou nějakého společného díla. Vyrobme si spolu vánoční ozdoby, napečme sladké nebo slané pečivo, uvařme jídlo podle rodinného receptu, povídejme si spolu, vzpomínejme. Toto je příležitost ozvat se tetě, sestřenici, švagrovi nebo kamarádovi a vyptat si recept na ty úžasné koláčky, zelňačku nebo vánoční cukroví. Koho by to nepotěšilo? 
  • Připravme si alternativní témata k hovoru. Přestože současná situace se na nás valí ze všech stran, nevyřešíme ji tím, že o ní budeme povídat ještě u vánočního stolu. Co hezkého zažili naši blízcí letos? Jaké nové místo poznali? Jakou knihu četli, jaký viděli film? Seznámili se s někým zajímavým? A Vánoce jsou také prostor pro vzpomínání. Jaké byly nejkrásnější Vánoce v minulosti?