AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f
hledat

Proč je tak těžké navazovat po třicítce nová přátelství?

Navazování nových přátelských vztahů nekončí promocí. I po třicítce i čtyřicítce se setkáváme se spoustou nových lidí v práci, přes naše děti a samozřejmě přes sociální sítě. Ale jen málokdy se z těchto setkání vyklubou takoví přátelé, jaké máme z té první poloviny života. Takoví, kterým zavoláte, když jste v háji. Čím to?

Jak vstupujeme do středního věku, dny mladistvého objevování světa, kdy nám život připadal jako jedno velké rande naslepo, se z něj pomalu, ale jistě vytrácejí. Diáře se plní, priority mění a jsme stále a stále vybíravější v tom, co vlastně od někoho, koho nazýváme přítelem, chceme.

Na život a na smrt? Už ne
Bez ohledu na to, s kolika novými lidmi se seznámíte, pravděpodobně i vy cítíte, že způsob, jakým jste navazovali přátelství, když vám bylo dvacet, je prostě nenávratně fuč. Nastává čas, kdy se prostě smiřujete s tím, že vaše nová přátelství jsou jiného charakteru, víceméně situační – tady a teď. Navzájem si od sebe, ať chcete, či nikoliv, udržujete větší distanc.

To, jak jsme péči o přátelské vztahy zanedbávali, si často uvědomíme, když do našich životů vpadnou nečekané dramatické zvraty, například rozvod.

Mohlo by vás také zajímat: Kamarádky a kamarádi nás v mládí drží nad vodou, k stáru zase při životě

Hodně followerů, málo přátel
Podle společného výzkumu finské Aalto University School of Science a oddělení experimentální psychologie na Oxfordské univerzitě máme nejvíc přátel kolem 25. roku věku – a platí to jak pro ženy, tak pro muže. Pak jejich počet klesá. Ke stejnému závěru dospěla i Lisa Degliantoni, pracovnice ve vzdělávání z Chicaga, která listu New York Times řekla: „Když jsem plánovala oslavu svých 39. narozenin, uvědomila jsem si, že mám 857 přátel na Facebooku a 509 followerů na Twitteru, přesto jsem ale nevěděla, koho mám vlastně pozvat. Nejvíc skutečně blízkých přátel jsem měla na střední škole a v době, kdy jsem nastoupila do první práce.“

Otázka priorit, které se mění
Psychoterapeut Robert Glover se listu zase svěřil, že když se ve svých čtyřiceti letech rozvedl, uvědomil si, jak moc jeho přátelské vztahy atrofovaly za ta léta, co se věnoval své kariéře a rodině. „Najednou jsem si uvědomil, jak moc jsem osamělý,“ říká dnes 56letý Glover. „Začal jsem chodit na lekce salsy. Místo toho, abych se tam pokoušel balit ženy, představoval jsem se mužům a zval je na pivo,“ dodává. Studie, které prováděla Laura L. Carstensenová, profesorka psychologie a ředitelka Stanford Center on Longevity v Kalifornii, dokázaly, že s tím, jak se blíží polovině života, mají lidé tendence interagovat se stále menším množstvím nových lidí. Nicméně k přátelům, které mají už léta, mají čím dál tím bližší vztah. Paní profesorka to vysvětluje tím, že všichni máme jakési vnitřní hodiny, které odpočítávají důležité milníky v našich životech.

Například když překročíme třicítku, upozorní nás na to, že náš čas se krátí, a je tedy třeba sundat nohu z plynu, pokud jde o objevování, a soustředit se na tady a teď.

„Tíhnete k tomu, soustředit se na to, co je pro vás emocionálně důležité, takže vás už nezajímají náhodné koktejlové party, ale čas, který strávíte se svými dětmi,“ dodává.

Podmínky přátelství
„S tím, jak se mění naše životy, je stále těžší splnit tři základní podmínky, kterými sociologové definují přátelství už od padesátých let minulého století: blízkost, opakované, neplánované interakce a upřímnost a důvěra,“ říká Rebecca G. Adamsová, profesorka sociologie a gerontologie z University of North Carolina v Greensboro. „A to je důvod, proč má tolik lidí nejlepší přátele na celý život ze střední školy,“ dodává. Blízkosti je v profesionálních vztazích těžké dosáhnout, protože když změníte zaměstnání, většinou to vaše přátelské vztahy z bývalého pracoviště bez každodenních setkávání nepřežijí.

Když vám přátele vybírají děti
Ještě o něco složitější to pak je, když přijdou děti. Zničehonic jste obklopeni úplně novými lidmi – rodiči –, ale vaše emociální vazby jsou přinejlepším tenké. Jak řekl v jednom ze svých stand-upů Louis C. K.: „Trávím celé dny s lidmi, které jsem si nevybral a ani je nemám rád. Naše děti o tom rozhodly. Protože jsou stejně velké, žádná jiná kritéria v tom nehrají roli.“ Ale i když s těmito „novými“ přáteli vytvoříte nějaký hlubší vztah, výsledná přátelství jsou prchavá a zcela závislá na rozmarech vašich dětí.

Lidé, co vám nestojí za to
A nejen vnější vlivy přátelství po třicítce nepřejí. Třicátníci zažívají také vnitřní proměnu, pokud jde o jejich očekávání.

Čím lépe se znáte, tím jste vybíravější v tom, jakými lidmi se vlastně chcete obklopit.

Jak píše Marla Paulová ve své knize The Friendship Crisis: Finding, Making and Keeping Friends When You’re Not a Kid Anymore: „Máte mnohem vyšší laťku, než když jste byli mladší a ochotní jít na pivo téměř s kýmkoliv.“ Pro manipulátory, hysteriky a egomaniaky už zkrátka není ve vašich životech místo. „Když potkáte někoho opravdu milého, ale on vám nikdy nezavolá zpátky, ztrácí. Pokud chodí neustále pozdě, proč byste se měli obtěžovat čekáním?“ ptá se.

Fatalismus středního věku

A Brian Koppelman, scenárista, autor a spolurežisér filmu Muž v pokušení z roku 2009, ve kterém se Michael Douglas pokouší znovunavázat vztahy se svou rodinou a přáteli, k tématu dodává: „Mnoho z nás, zocelených zkušeností, začne vnímat přátelství velmi fatalisticky. Zažili jsme vztahy, které vyšuměly i selhaly, a jsme mnohem opatrnější, pokud jde o to, pustit si někoho k tělu. Jsme si vědomi toho, jak velká je pravděpodobnost, že to nevyjde, a také toho, že jsme to my, kdo je schopen toho druhého fatálně zklamat.“ Dodává, že jeho nároky na přátelství zůstávají po desetiletí stejné, jen je daleko opatrnější s užíváním slova přítel. „Najít někoho, koho si dovolím takto označit, je mnohem a mnohem těžší dnes než před dvaceti lety.“

Nečekejte na Godota
Receptem na to, jak z této přátelské krize vybruslit, může být jen prosté smíření se s faktem, že vaši dosavadní přátelé musí stačit. Nebo můžete snížit svá očekávání a hledat lidi, kteří jsou naladěni podobně jako vy. I když jde třeba jen o jednu věc či aktivitu. Můžete mít kamaráda na basket či jógu, kamaráda přes knížky, zahradničení či rodičovství a s nimi postupně zaplnit díry ve svém životě. Určitě je to realističtější než doufat, že najdete jednoho člověka, který vás bude zrcadlit úplně ve všem.

#Natálie Veselá

Psychickou rovnováhu považujeme všichni za samozřejmost. Dokud jí máme. Bohužel některá zákoutí mysli si občas dělají, co chtějí, bez ohledu na naše přání nebo představy. Lidské psychice a duševnímu zdraví jsme se zevrubně věnovali na naší speciální microsite. Prozkoumejte její interaktivní části a vyzkoušejte si simulátory různých psychických poruch. 

Přečtěte si také: Raději mlčet než jen plácat: Introvert není misantrop

 

Postarejte se o svou rodinu, dokud můžete.

Život vám může zkomplikovat nejen úraz, ale i delší nemoc. I když si myslíte, že jste jako rybička. Nechte nám své jméno, telefon a profík z pojišťovny AXA se vám brzy ozve.

Poskytuji dobrovolně souhlas se zpracováním mých shora uvedených osobních údajů (jméno, příjmení, telefonní číslo) ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. (dále jen „Zákona“) pro účely marketingových a reklamních aktivit společností Creative Dock s.r.o. a AXA pojišťovna a.s., AXA penzijní fond a.s., AXA životní pojišťovna a.s., AXA investiční společnost a.s., AXA Česká republika s.r.o., AXA ASSISTANCE, s.r.o. a Inter Partner Assistance, organizační složka (dále společně jen „Společnost“), ať už přímo nebo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů a smluvních partnerů Společnosti. Souhlas uděluji na dobu následujících 5 let a zároveň potvrzuji, že jsem byl seznámen se svými právy podle §§ 11 a 21 Zákona. (skrýt text)