AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Píchali bychom si i vitamin C, kdyby byl zakázaný. V čem spočívá síla tabu?

„Adam nechtěl jablko kvůli jablku, chtěl jablko prostě proto, že bylo zakázané. Chyba byla v tom, že had zakázaný nebyl; jinak by Adam snědl hada,“ napsal Mark Twain o vyhnání prvních lidí z ráje. Proč tolik milujeme vše, co je zakázané?

Když mi bylo třináct, vloupali jsme se do školy. Nic jsme uvnitř nechtěli; obvykle jsme se z ní snažili co nejrychleji zmizet. Tentokrát nám ale přišlo hrozně vtipné napsat na tabuli: „Byli jsme tady.“ Jenom o pár let dříve jsem napsal do eseje z angličtiny několik sprostých slov. Proč? Byla to výzva. Myslel jsem si, že jsem vtipný. Tabu nás vzrušuje. Všichni lidé touží po zakázaném ovoci – někdo otevřeně, někdo ve skrytu duše. Je to pro nás přirozené.

Zvědavost zabila kočku, ale uspokojení ji přivedlo zpět k životu
„Nebuď zvědavý, budeš brzo starý,“ říká staré české přísloví. Jeho anglická varianta je zajímavější: „Curiosity killed the cat, but satisfaction brought it back.“

Ano, zvědavost nás může zabít (případně nám ukrást mládí).

Ale odpovědi a uspokojení, které díky zvědavosti získáme, jsou často tou nejlepší odměnou. I když ji občas doprovázejí šrámy. Děti jsou zvědavé odmalička. Zvědavost jim umožňuje poznávat svět, experimentovat a učit se. Je to biologický reflex, který nám umožňuje učení.

Že je něco zakázané, z toho si děti moc nedělají. Jsou o to zvědavější. Zákaz působí jako reflektor, který činí z tabu neodolatelnou kořist; děti se hrozně touží dozvědět, o co se jedná a proč se kvůli tomu rodiče tolik rozčilují. Logická vysvětlení jsou k ničemu – děti na logiku tolik nedají.

Víš co, Sašo? Jdi do…
I teenageři jsou zvědaví, ale trošku jiným způsobem. Jejich tělo začíná bláznit a oni procházejí náročným obdobím sebepoznávání. Cítí potřebu vyhranit se vůči svým rodičům, osvojit si vlastní myšlenky a najít svoji cestu životem. Vytvářejí si osobnost, rostou, činí vlastní rozhodnutí. Zákazy vnímají jenom jako další způsob, jak se vyhranit vůči okolnímu světu. Bouřit se a rebelovat, pokud v nich rodina a okolí vyvolávají takovou potřebu.

Trpíš mi trávu a já tobě býlí
Jak řekl feťák Renton ze slavného filmu Trainspotting: „Píchali bychom si vitamin C, jen kdyby to bylo zakázané.“ Když už se bavíme o drogách, výzkumy ukazují, že ve státech, které umožňují prodej konopí pro lékařské účely, se snížila spotřeba trávy o 14 %.

V zemích, které umožňují pěstovat trávu doma pro osobní spotřebu, klesla o 7 %.

Ruce vám k posteli svážu…
Největší tabu je samozřejmě sex. Ale jak nás láká, dokazují nejhledanější klíčová slova minulého roku na serveru PornHub.com. Patří mezi ně milf, nevlastní matka, nevlastní sestra. Mezi nejčastější dívčí fantazie o zakázaném sexu patří sex s cizincem, gang bang, naprostá submisivita, sex na veřejnosti, svázané nebo prostituce.

Cokoliv, co je kinky a „špatné“, v nás probouzí vzrušení a touhu.

Ne proto, že by to pro nás bylo dobré. Prostě to chceme poznat. Občas v tom nalezneme zalíbení… ale to jenom menší množství z nás.

Bojím sa mať strach
Tabu a společenské zákazy jsou naučené. Nevycházejí z naší zkušenosti, ale jsou nám předány. Pokud nás konkrétní zakázané věci lákaly jako děti, budou nás lákat i během dospívání, byť nemusíme chápat proč. Pravdou je, že je to přirozený biologický mechanismus: snaha naučit se něco nového. Loňský experiment vědců z Univerzity v Illinois se zaměřil na tabuizovaná slova (vulgarismy, sexismy atp., které se v běžné konverzaci nepoužívají). Ukázal, že automaticky přitahují naši pozornost. Když nás tabu tolik láká, proč ho dodržujeme? Podle výzkumu švédské lékařské univerzity Institut Karolinska proto, že se bojíme trestu.

„Mnoho z našich vzorců chování, např. spolupráce a dodržování náboženských tabu, je udržováno hrozbou trestu. Psychologické mechanismy hrozby trestu nás nutí chovat se stejně, i když je opravdové potrestání vzácné a většinou neznámé,“ napsali autoři studie Lindström Bengt a Olsson Andreas.

Cukr, nebo bič?
Hrozba trestu nutí lidi chovat se jako ovce a následovat stádo. Na 95 % účastníků experimentu ze strachu z trestu následovalo doporučené chování. Oproti tomu, když byli motivováni pozitivně, následovalo doporučené chování pouze 60 % účastníků.

„Došli jsme k závěru, že když je nám slíbena odměna, jsme spíše náchylní k tomu, lámat vzorce, a sociální učení hraje méně důležitou roli,“ dodali autoři. „Pokud se ale máme vyhnout nebezpečí, sociální učení je nebývale silné, obzvlášť když vykazuje dobré výsledky.“

Pokud by nás ale sociální učení mělo vystavovat nebezpečí, máme opět ve zvyku ho lámat.

Jinými slovy: rodiče mohou malé děti trestat za to, že mluví sprostě. Děti si to tedy nedovolí, i když by mnohokrát chtěly. Mezi partou kamarádů jim ale slušná mluva body nepřinese. Naopak, kdyby vymáhaly dodržování normy (slušnou mluvu), kamarádi by jim to nejspíše pěkně vytmavili. A tak se norma obrací na ruby – sprostá mluva dětem přinášejí plusové body.

Opět jinými slovy: normy dodržujeme, pokud to pro nás má logický smysl. Jinak je máme ve zvyku porušovat. S jednou výjimkou: když je to proti naší morálce.

Jsem nevěrná všem zásadám
Psycholog Steven Pinker ve svém výzkumu z roku 2000 zjistil, že jisté tabuizované otázky přivádějí lidi k zuřivosti. Jedná se o otázky, které narušují jejich morální kód – například jestli je správné prodat svoje orgány za peníze nebo jestli je vhodné dražit sirotky v aukci.

Tabu snadno porušíme, pokud vnitřně nesouhlasíme s důvodem, proč existuje, případně máme pocit, že nám porušení projde. Pokud ale tabu odpovídá našim morálním zásadám, nebudeme o jeho porušení ani uvažovat.

 #VojtaŽák

Lidská psychika je komplikovaná a bohatá na nejrůznější zákoutí, o jejichž existenci často nemáme tušení. My jsme se do nich zevrubně ponořili a vytvořili pro vás speciální microsite včetně simulátorů několika psychických poruch. Vyzkoušejte si, jak duševně nemocní vidí svět a možná, že si budete umět lépe představit, čím procházejí…

Postarejte se o svou rodinu, dokud můžete.

Život vám může zkomplikovat nejen úraz, ale i delší nemoc. I když si myslíte, že jste jako rybička. Nechte nám své jméno, telefon a profík z pojišťovny AXA se vám brzy ozve.

Uděluji souhlas společnostem finanční skupiny AXA v České republice, tj. AXA životní pojišťovna a.s., AXA pojišťovna a.s., AXA penzijní společnost a.s., AXA investiční společnost a.s., AXA Management Services s.r.o., aby zpracovávaly moje osobní údaje v rozsahu: jméno a příjmení, e-mail, telefonní číslo, a to za účelem:
- nabízení produktů těchto společností,
- zasílání obchodních sdělení (elektronická forma nabízení produktů a služeb),
- automatizovaným zpracováním osobních údajů s cílem přizpůsobit obchodní nabídku Vašim individuálním potřebám,
- předávání osobních údajů ve stejném rozsahu obchodnímu partnerovi AXA ASSISTANCE CZ, s.r.o.,
- výzkumů trhu a průzkumů spokojenosti s využívanými produkty a službami,
přičemž takovýto souhlas uděluji na dobu trvání smluvního vztahu s kteroukoliv ze jmenovaných společností a následně i po dobu 5 let po skončení takového smluvního vztahu. Pokud se nestanu klientem žádné ze společností AXA, uděluji souhlas na dobu 5 let od tohoto udělení.
Dále bychom Vás chtěli informovat, že udělený souhlas je dobrovolný a můžete jej kdykoliv odvolat, buď telefonicky na AXA lince +420 292 292 292 nebo písemně e-mailem na info@axa.cz, nebo korespondenčně na adrese AXA, Úzká 488/8, 602 00 Brno.
Zároveň potvrzujete, že jste se seznámili s textem Infomačního memoranda. Jeho textaci najdete na webových stránkách na www.axa.cz/osobni-udaje/. (skrýt text)