AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Nejnovější objevy v léčbě Alzheimerovy choroby: stroboskopy a dorůstající zuby

Možná vám nadpis připadá tak trochu dada, ale výzkumy občas přinášejí nečekané objevy. Diagnózu Azheimerovy choroby si vyslechlo na 50 milionů lidí na celém světě a prognózy bohužel nejsou dvakrát příznivé, čísla jdou pořád nahoru. I proto na výzkumech její léčby neúnavně pracují tisíce odborníků v mnoha odborných institucích. Zaměřují se buď na farmaceutickou cestu nebo zkoušejí najít řešení v hlubším porozumění našemu mozku, protože by pak stačilo naučit se ten správný programovací jazyk.

Podle nových výzkumů by v boji s nemocí mohlo pomoci obyčejné blikání světlem. Autorkou posledního objevu s využitím optogenetiky (reakce buněk na světlo) je doktorka Li-Hue Tsai z americké výzkumné univerzity MIT.

Rehabilitace pod diskokoulí
Tu napadlo zkusit své skupince laboratorních myšek (jejichž mozky obsahovaly protein amyloid beta, který je typickým pro pacienty s alzheimerem) vystrojit malou diskotéku a na hodinu denně jim dopřála blikající světlo stroboskopu. A po pár týdnech se množství amyloidu v mozku znatelně snížilo. Den po skončení experimentu našli u myší 67% pokles. Teď je potřeba pustit se do dalších výzkumů, protože co zabralo na myších, nemusí ještě zákonitě zabrat i na lidech. Nicméně vyhlídka neinvazivní léčby bez použití léků je víc než lákavá.

Mohlo by vás také zajímat: „Molekula duše“: nová naděje pro buňky při infarktu i alzheimeru

Tak si na to posvítíme
Jak může mít blikání takový vliv na dění v mozku? Rychlé problesky světla totiž ovlivňují mozkové vlny. Vlny elektrických výbojů proudící naším mozkem nejsou žádnou novinkou. Poprvé je zaznamenal německý psychiatr Hans Berger ve 30. letech, když na lidskou lebku umístil elektrody a zjistil, že celým mozkem prochází neustálé oscilující elektrické vlnění. Vzniká z komunikace neuronů, které si mezi sebou posílají elektrické impulzy. Elektrody sice nejsou schopny zachytit jednotlivé neurony, zvládly ale zmapovat jejich opakující se aktivity ve větších skupinách. Tak vznikl první EEG záznam.

Vln rozlišujeme několik druhů podle jejich frekvence. Nejvyšší mají gama vlny, které se vyskytují v momentech opravdu hodně intenzivního soustředění. Pravý opak jsou delta vlny s nízkou frekvencí, které se zase vyskytují v hlubokém spánku. Přesný vliv jednotlivých vln na chování našeho mozku však stále tak úplně neznáme. Právě delta vlny jsou ale spojovány s ukládáním nově nabytých informací během spánku. A se stářím jich ubývá, což by mohlo souviset právě s problémy s pamětí.

Proběhlé výzkumy spojitost s neurologickými nemocemi, jako je právě alzheimer nebo parkinson, jen potvrzují.

Když jste rozladění
Někdy je totiž kmitání narušeno. U zdravého člověka se beta vlny utišují těsně před provedením pohybu. Lidé s parkinsonem ale mají naopak hladinu beta vln zvýšenou, což vede k ztuhlosti a problémy s hybností. Takže kdybychom věděli, jak vlny ukočírovat, měli bychom vyhráno. Parkinsonovi ubrat betu, alzheimerovi navýšit gamu, a je to. Nemocem by se dalo předcházet, nebo dokonce zvrátit už vzniklé škody. Jen se naladit na tu správnou vlnu.

Klinické testy se tak teď zabývají pokusy pracovat s mozkovými vlnami k našemu prospěchu. Používají k tomu právě buď blikání světlem, drobných elektrických impulzů nebo růžového šumu (audiofrekvence, které dohromady znějí tak trochu jako vodopád). Účastníci experimentu po probuzení ze šumivého spánku zaznamenali 25–30% zlepšení schopnosti vybavit si slova, která slyšeli před spaním.

Zapřáhněte úklidovou četu
Odpověď na všechny naše bolístky se zase jednou ukrývá v našich tělech. Doktorka Tsai a její tým totiž vypozorovaly, že řízené kmitání vln dává do pohybu řadu biologických událostí. Jednoduše řečeno přeprogramuje buňky v mozku tak, aby opravily, co nefunguje, jak by mělo. Dochází ke genové expresi, procesu, kdy je v genu uložená informace převedena v reálně existující buněčnou strukturu. Imunitní buňky v mozku (mikroglie) začnou měnit svůj tvar. Stanou se z nich mrchožrouti a začnou se zbavovat škodlivého nepořádku mozku, jako je právě třeba amyloid beta.

Výzkum imunitních buněk v mozku je ale zatím stále v plenkách, takže na tenhle samočisticí mód si asi ještě chvíli počkáme.

O myších a zubech
Zajímavé jsou ale i objevy z farmaceutické cesty výzkumu. Lék Tideglusib byl původně testován na léčbu alzheimera. Roky výzkumů ale ukázaly, že má překvapivé vedlejší účinky. Ty by mohly mít celkem zásadní vliv na naše účty u zubaře. U laboratorních myší způsobil totiž nenadálý růst zubů. Když další testy půjdou bez problémů, možná budou dentální výplně v budoucnosti passé. Lupnete si pilulku, a díra po kazu za pár týdnů zmizí. Lék totiž stimuluje kmenové buňky v zubní dřeni, zdroji nové zuboviny (dentinu, žlutobílé hmoty podobající se kosti, která tvoří většinu našich zubů). Zubovina se nachází pod zubní sklovinou a právě tu nám tak rády požírají zubní kazy.

Než se vdáš, tak ti to doroste
Není to samozřejmě až taková alchymie. Zuby jsou schopny samostatně dorůstat samy, potřebují k tomu však dost specifické podmínky. Dřeň totiž musí být vystavena infekci (což je právě třeba kaz) nebo traumatu, aby začala produkovat novou várku dentinu. Sám o sobě ale zub dokáže vyrobit jen velmi tenkou vrstvu zuboviny, což většinou nestačí k zaplnění dutiny vyžrané kazem.

Zmiňovaný lék udělá v zásadě to, že „vypne“ jeden z enzymů, který jinak zastavuje produkci zuboviny. V průzkumu z loňského roku vědci vložili lékem napuštěné houbičky z kolagenu do dutin v zubech a čekali, jestli se začnou zacelovat. Po šesti týdnech nebylo po dírkách ani památky. A teď ta špatná zpráva: jedinými respondenty jsou zatím opět myši. Lékaři jsou však optimističtí, a když v dalších testech půjde vše hladce, mohla by brzy vzniknout nová šetrná metoda zaplňování děr po kazech. Jen tomu vrtání prostě neuniknete. Takže lepší je prevence a čistit, čistit, čistit!

#Simona Ó.

Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.

Přečtěte si také: Rumunský lékař objevil metodu, která najde rakovinové buňky dřív, než se začnou projevovat

Postarejte se o svou rodinu, dokud můžete.

Život vám může zkomplikovat nejen úraz, ale i delší nemoc. I když si myslíte, že jste jako rybička. Nechte nám své jméno, telefon a profík z pojišťovny AXA se vám brzy ozve.

Uděluji souhlas společnostem finanční skupiny AXA v České republice, tj. AXA životní pojišťovna a.s., AXA pojišťovna a.s., AXA penzijní společnost a.s., AXA investiční společnost a.s., AXA Management Services s.r.o., aby zpracovávaly moje osobní údaje v rozsahu: jméno a příjmení, e-mail, telefonní číslo, a to za účelem:
- nabízení produktů těchto společností,
- zasílání obchodních sdělení (elektronická forma nabízení produktů a služeb),
- automatizovaným zpracováním osobních údajů s cílem přizpůsobit obchodní nabídku Vašim individuálním potřebám,
- předávání osobních údajů ve stejném rozsahu obchodnímu partnerovi AXA ASSISTANCE CZ, s.r.o.,
- výzkumů trhu a průzkumů spokojenosti s využívanými produkty a službami,
přičemž takovýto souhlas uděluji na dobu trvání smluvního vztahu s kteroukoliv ze jmenovaných společností a následně i po dobu 5 let po skončení takového smluvního vztahu. Pokud se nestanu klientem žádné ze společností AXA, uděluji souhlas na dobu 5 let od tohoto udělení.
Dále bychom Vás chtěli informovat, že udělený souhlas je dobrovolný a můžete jej kdykoliv odvolat, buď telefonicky na AXA lince +420 292 292 292 nebo písemně e-mailem na info@axa.cz, nebo korespondenčně na adrese AXA, Úzká 488/8, 602 00 Brno.
Zároveň potvrzujete, že jste se seznámili s textem Infomačního memoranda. Jeho textaci najdete na webových stránkách na www.axa.cz/osobni-udaje/. (skrýt text)