„Myslíš si snad, že ty peníze tisknu?" a další rodičovské perly

Budoucnost, Psychická pohoda
Být něčím dítětem je těžký. Furt něco musíte, nikdo vás neposlouchá a všechno, co děláte, je blbě.  Zato rodiče, to je jiný kafe. Ti vědí moc dobře. Ať už říkají jakékoliv nesmysly. Co se nám nesmazatelně vrylo do paměti? Například: Prázdné výhružky „Pojď sem nebo si pro tebe dojdu.” „Jestli máš problém, já ti ho […]

samotari_vy_ten_zivot_krajiteBýt něčím dítětem je těžký. Furt něco musíte, nikdo vás neposlouchá a všechno, co děláte, je blbě.  Zato rodiče, to je jiný kafe. Ti vědí moc dobře. Ať už říkají jakékoliv nesmysly. Co se nám nesmazatelně vrylo do paměti? Například:

Prázdné výhružky
„Pojď sem nebo si pro tebe dojdu.”
„Jestli máš problém, já ti ho jednou ranou vyřeším.“
„Dám ti takovou facku, že se ti zatočí hlava.“
„Budu počítat jenom do tří! Jedna! Dva! Dva a půl! Dva a tři čtvrtě…“
„Ještě jednou a přelámu ti všechny kosti v těle.“
„Nasekám ti tak, že si tejden nesedneš.“
„Říkám to poprvé a naposledy!“
„Přestaň brečet nebo ti k tomu dám důvod.“
„Jestli se ti něco nelíbí, sbal si věci a támhle jsou dveře.“
„Já ti dám takovou ránu, že druhou chytíš o zeď!“

Otázky, na které neexistuje správná odpověď
„Chceš jednu vrazit teď nebo až za chvíli?“
„Dojez to! Víš, co by za to děti v Africe daly?“
„Když Pepa skočí z okna, ty skočíš taky?“
„Seš blbej nebo navedenej?“
„Jdeš do školy nebo na módní přehlídku?“
„Po kom seš tak blbej?“
„Myslíš, že ty peníze tisknu?“
„Máš pocit, že se kopu do zadku?“
„Kam jdeš? S kým jdeš? Kdy se vrátíš?“

Logika, o jejíž pochopení se nemá cenu snažit
„Zavři pusu a jez!“
„Jestli se zabiješ, tak si mě nepřej!“
„Proč? Protože jsem to řekla!“
„Mně je jedno, jaké známky mají ostatní, mě zajímáš ty!“
„Jak to, že máš horší známku než ostatní?“
„Pořád jenom sedíš u počítače, co kdybys šel ven?“
„Pořád jen někde couráš, nechtěl bys bejt chvíli doma?.“
„Dojdi si pro to sám, nejsem tvoje služka.“
„Celé dny po vás jenom uklízím!“

samotari_1
“To máš z toho života, jakej ty vedeš! To jsou ty tvý kamarádi!”

Fráze připomínající nám naši podřazenost
„Nebuď drzá! Nejsem tvoje kamarádka!“
„Až ti bude osmnáct…“
„Dokud bydlíš pod mojí střechou…“
„V téhle domácnosti mám poslední slovo já!“
„Jednou tady bydlíš, tak mě budeš poslouchat!“

Hraní na city
„Mě nezajímá, že nechceš. Mě taky nebaví vařit a musím.“
„V příštím životě bych se chtěla mít jako ty.“
„Tobě se pořád něco nelíbí.“
„Vůbec ničeho si nevážíš! Víš, jak dlouho jsem musela makat, abych ti to mohla koupit?“

Univerzální moudra aneb co zaručeně nesnášíme
„Vezmi si ponožky! Nastydnou ti vaječníky a nebudeš mít děti.“
„Zastrč si to triko.“
„Když já jsem byl ve tvém věku…“
„A já bych chtěla hodinky s vodotryskem!“
„Zeptej se táty.“
„Zeptej se mámy.“
„Tady máš kapesný, ale neutrať to všechno.“
„Už tě mám plný zuby!“
„Hejbni už kostrou!“

#Tereza Tancerová