Kyberšikana (někdy se používají i cizí výrazy jako například cyberbullying, kyber-mobbing, e-mobbing) představuje formu šikany odehrávající se v digitálním prostředí. Zahrnuje pestrou škálu zneužívání, jako je vydírání, výsměch, obtěžování či vyhrožování. Kyberšikana může postihnout úplně každého.
Jak připomíná vědec Michael Černý z Masarykovy univerzity, od běžné šikany se kyberšikana liší tím, že se odehrává primárně v online prostředí. Je také méně viditelná, v počátku je tenká hranice mezi tím, co je pouze vtip a co už je počínající kyberšikana. Bohužel je šikana v kyberprostoru vnímána jako něco méně závažného, což však není pravda – může být velmi krutá a zraňující.
Alarmující případy kyberšikany
Brandy Velaovou dlouhou dobu šikanovali na internetu kvůli nadváze. Osmnáctiletá dívka tlak okolí nevydržela a před zraky své rodiny se střelila do hrudníku. Patnáctiletá Amanda Toddová spáchala sebevraždu poté, co po internetu kolovaly její nahé fotky. Čelila nechutným zprávám, stala se i obětí fyzické šikany. Později tlak neunesla a zabila se. A čtrnáctiletá Anna Halmanová se oběsila doma na švihadle poté, co ji její spolužáci ve třídě sexuálně obtěžovali a video dali na internet. Bohužel podobných tragických případů neustále přibývá. Je tedy třeba brát jakoukoliv formu šikany vážně.
Pod rouškou anonymity
Kyberšikana většinou probíhá v delším časovém období. Agresoři využívají k šikaně informační nebo komunikační technologie. Nejčastějšími projevy jsou zasílání urážlivých zpráv či pomluv pomocí sociálních sítí či SMS, pořizování zvukových záznamů i videí a následné zveřejňování na internetu, vytváření internetových stránek a diskusí, kde oběť čelí ponižování, nebo krádež identity.
Tip pro vás: Před kyberšikanou vás žádné pojištění neochrání, nicméně může pomoci vzniklou situaci řešit. Pojištění domácnosti UNIQA se vztahuje na všechny účastníky domácnosti a v rámci pojištění lze pořídit i připojištění kybernetické bezpečnosti, se kterým lze řešit právě následky kyberšikany. Odborníci pomohou se smazáním zpráv a blokací profilu útočníka. Asistence poskytuje také právní pomoc.
Kvůli komentářům nebo zveřejnění intimních fotografií je oběť vystavena obrovskému psychickému tlaku. Děje se tak často anonymně, nicméně oběť a pachatel se většinou znají osobně – agresory jsou často spolužáci či kolegové v práci. V případě dětí je kyberšikana pokračováním šikany ve škole. Anonymita internetového prostředí dodává pachatelům na odvaze. Obsah se mnohdy šíří masově a informace se donesou až k nejbližším lidem oběti.
Jaké jsou důsledky kyberšikany?
Kyberšikana může mít katastrofální následky, mnohdy končí až sebevraždou. Nejohroženější skupinou jsou děti a mladiství. Šikana vede k depresím, úzkostem, záchvatům paniky či poruchám spánku. Oběť trpí pocity méněcennosti, studu, stahuje se do ústraní a často se bojí svěřit. Má pocit, že je na své problémy sama. Může dojít i k sebepoškozování a hledání útěchy v drogách a alkoholu.
Prevence je důležitá
To, jestli se my nebo naše děti staneme obětí útočníka, nemůžeme příliš ovlivnit. Přesto existuje pár pravidel, jak riziko kyberšikany snížit. V případě dětí mohou rodiče sehrát zásadní roli.
Důležité je s dítětem komunikovat o problematice kyberšikany a nástrahách internetu, informovat jej a vytvořit mezi vámi důvěru, aby se nebálo svěřit se s tím, co se děje. Každý člověk by měl znát základní pravidla používání internetu, tedy vážit si svého soukromí, nikomu neposílat intimní fotografie a další citlivý obsah, chránit své sociální sítě silnými hesly a nenavštěvovat pochybné stránky, na kterých se mohou vyskytovat počítačové viry, které mohou zneužít osobní údaje.
Nebuďte na to sami
Pokud se staneme obětí kyberšikany, je důležité se někomu svěřit. Může jít o rodiče, přátele či školního psychologa. Také existují linky bezpečí či krizová centra, na které se můžete obrátit. Zásadní je začít celou situaci řešit co nejdříve, šikana agresora nepřestane bavit jen tak a útoky mohou být postupem času brutálnější.
Kam se obrátit?
V České republice můžete například využít Linku bezpečí, Linku důvěry dětského krizového centra nebo Rodičovskou linku.
Pořiďte důkazy a poté jděte na policii. Kyberšikana sice není zatím trestním zákoníkem definována jako trestný čin, ale její důsledky mohou být vyhodnoceny jako porušení legislativy, například jako ublížení na zdraví, nebezpečné pronásledování či vydírání. Policie disponuje nástroji, kterými situaci dokáže řešit. Například dokáže vystopovat útočníka pomocí IP adresy.
Jak poznat oběť?
Poznat oběť kyberšikany je velmi těžké. Na rozdíl od běžné šikany se odehrává především v psychické rovině a je náročné vysledovat její signály. Oběť se uzavírá do sebe, přestává komunikovat s okolím. Často mění své návyky používání internetu nebo se mu začne vyhýbat. Po času stráveném na sociálních sítích je smutná a roztěkaná. Také může jít o vyhýbání se skupinovým aktivitám, změny nálad a poruchy soustředění.
Pokud se vám s kyberšikanou někdo svěří, stojí před vámi nelehký úkol. Oběť často nechce, abyste situaci řešili, může ji zlehčovat a tvrdit, že se vlastně nic neděje. Je však důležité začít hledat řešení co nejdříve. Když se kyberšikana odehrává ve škole, je vhodné zajít za školním psychologem.
V prostředí sociálních sítí se můžete s důkazy obrátit přímo na poskytovatele, můžete nevhodné chování nahlásit a následně bude příspěvek smazán či agresor zablokován. Na většině sociálních sítí se takové tlačítko nachází přímo pod příspěvkem. Obraťte se také na policii.
Jak se na kyberšikanu dívá zákon?
Kyberšikanu zatím zákon nedefinuje. Za důsledky šikanování může být agresor odsouzen dle zákona č. 306/2009 Sb., trestního zákona. Může se jednat například o:
- vydírání (§ 175)
- pomluvu (§ 184)
- omezování osobní svobody (§ 171)
- nebezpečné pronásledování (§ 354)
Foto: Pexels.com
