V případě nemocného zaměstnance přichází nejdříve na řadu „náhrada mzdy“, kterou od třetího dne nemoci vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel (první tři dny tedy nedostává nic). Od 15. kalendářního dne pak vyplácí tzv. nemocenskou příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), a to až na 380 dní. Její výše se odvíjí od dosaženého příjmu v předcházejících dvanácti měsících a činí 60 procent z takzvaného vyměřovacího základu. Jako zaměstnanec si ji můžete poměrně jednoduše zjistit na některé z online finančních kalkulaček zadáním výše vaší hrubé měsíční mzdy a počtu dní, které jste na nemocenské. Od Nového roku navíc platí příjemná změna, dlouhodobě nemocní teď dostanou vyšší dávky z nemocenského pojištění než dosud.
Od druhého měsíce nemoci se zvýší na 66 procent, a od třetího dokonce na 72 procent základu.
Jak si ale v nemoci poradíte, když jste OSVČ? Tady je to trochu složitější. Veškeré odvody za sebe platíte sami, většinou tedy zdravotní a sociální pojištění. Ani jedno vám ale pobírání nemocenské nezajistí. Na rozdíl od nich není nemocenské pojištění povinné, a pokud ho chcete mít, musíte se k němu předem přihlásit. V určitých mezích je jeho výše volitelná, odvíjí se od záloh na sociální pojištění a počítá se z vyměřovacího základu (sazba pro nemocenské pojištění je 2,3 procenta).
Ovšem pozor, pokud ho zapomenete třeba jen jednou zaplatit, zaniká hned od 1. dne nezaplaceného měsíce a musíte se k němu znovu přihlásit.
Mohlo by vás také zajímat: Proč má většina Čechů špatné životní pojištění?
Nemocenské pojištění se OSVČ nevyplatí, komerční zúročí lépe
Jenže ani pak není nemocenské pojištění pro většinu OSVČ zdaleka tak přínosné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Aby totiž OSVČ dostala srovnatelnou nemocenskou jako zaměstnanec se stejným příjmem, musí si platit nejen větší nemocenské pojistné (to minimální, které činí 115 Kč měsíčně, se skutečně nevyplatí; když onemocníte, v reálu dostanete spíš almužnu), ale i vyšší zálohy na sociální pojištění (to nemocenské si totiž můžete navýšit, jenom když si zvýšíte i zálohy sociální). Když to sečteme kolem a kolem, za srovnatelnou nemocenskou byste měsíčně museli zaplatit X tisíc navíc, což se většině živnostníků skutečně nevyplatí. Proto se stále více podnikatelů obrací ke komerčním pojistkám, které dnes nabízí většina pojišťoven.
Říká se mu pojištění proti pracovní neschopnosti a nabízí se jak samostatně, tak v kombinaci s pojištěním životním.
„Pojištění proti pracovní neschopnosti si může sjednat jak zaměstnanec, tak OSVČ,“ říká Jana Rodová a dodává, že existuje mnoho produktů, mezi kterými si mohou lidé vybírat napříč různými pojišťovnami. „Záleží na tom, zda jde příslušnému klientovi o plnění v případě krátkodobé nemoci a třeba i zpětně od prvního dne, nebo až v případě dlouhodobějších potíží,“ jmenuje možné varianty. Od toho se samozřejmě odvíjí i výše pojistného. „My jsme přesvědčeni, že minimálně na prvních 15 dní nemoci by měl mít OSVČ vytvořené krátkodobé rezervy, proto nabízíme variantu pro pracovní neschopnost až od 15. dne,“ dodává s tím, že na kratší dobu nemoci je zbytečné pojistné platit.
Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.
