AXA Patalie.cz Patalie.cz pojistka proti nudě
f

Odebírejte náš newsletter

Nic to nestojí a už vám nikdy neuteče žádný prima článek.

hledat

Hlad po dopaminu, stres i hrozba mrtvice. Jak nám cigarety motají hlavu

Černé plíce, děravý krk i nešťastného impotentního pána známe dobře z krabiček, ale o tom, co cigarety provádějí s mozkem, už se tolik nemluví. Zahýbou nám přitom jak s chemickou rovnováhou, tak s přívodem krve, můžou ovlivnit paměť, učení i dlouhodobý stres.

Mozek mění každá závislost – i ta nikotinová. „Když se nikotin z cigaret dostane do těla, aktivuje v něm struktury, kterým se říká receptory,“ vysvětluje Richard D. Hurt, specialista na závislosti ze známé minnesotské Mayo Clinic. „Když se aktivují, uvolňují dopamin, proto se cítíme dobře. Právě tahle radostná reakce těla má na nikotinové závislosti lví podíl,“ upřesňuje.

Čím déle a častěji kouříme, tím rychleji stoupá množství aktivních receptorů, které jsou právě na nikotin „vysazené“. Těžcí kuřáci jich mají o celé miliardy víc než nekuřáci. I mezi lidmi, co kouří, se však počty výrazně liší. Proto někomu nedělá takový problém přestat, zatímco jiní nesou odvykání velmi těžce. Nejlepší je samozřejmě vůbec nezačínat. Ušetříte svoje zdraví, peněženku (svou i státního zdravotnictví) a třeba u AXA budete mít i výhodnější životní pojistku.

Každopádně je úplně běžné, že při odvykání dochází k reálnému absťáku. „Mezi jeho příznaky patří silná touha si zapálit, úzkosti, podrážděnost a neklid, problémy se soustředěním, depresivní pocity, frustrace, vztek i problémy s usínáním,“ vypočítává Hurt.

Tohle peklo chce mozek přirozeně vyřešit, a tak znovu saháme po cigaretě. Receptory jsou nasycené, dopamin stoupá a nám je zase fajn. Na chvilku…

Cígem proti depce a stresu
Sociální a psychologické faktory mají s touhle závislostí hodně co do činění. Řada lidí si chodí zapálit, aby se uklidnili po nepříjemném rozhovoru nebo hádce, „osvěžili“ se během pracovní doby – nebo si cigaretu dávají večer k drinku, aby se po náročném dni uvolnili. Dopamin se uvolní do deseti sekund a na chvíli zlepší náladu, potlačí stres a nepříjemné pocity, posílí schopnost se soustředit. Cigáro dokonce na chvilku zažene hlad.

Hřebíčky do rakve jsou klasickou pomůckou pro „samoléčbu“ nejen u klasických post-postmoderních neurotiků, ale i u psychicky nemocných lidí. Zvlášť u těch, co trpí úzkostmi nebo depresemi, uvádí britská Mental Health Foundation.

Kuřáci podle dat této nadace velmi často uvádějí, že hlavním důvodem, proč si zapálí, je právě snaha zbavit se napětí.

Psychicky nemocní mnohdy dokonce tvrdí, že kouření znatelně zmírňuje jejich trable; americká neziskovka Truth Initiative přitom argumentuje tím, že za tohle přesvědčení můžou reklamní kampaně tabákových firem. Tedy ty z minulosti. V jednom inzerátu z padesátých let se například píše: „Je to psychologický fakt: potěšení zlepšuje náladu.“ Hned vedle sugestivního obrázku ženy, která odpočívá na pohovce s knížkou – a cigaretou.

Dnes pro reklamy na tabák existují mnohem přísnější pravidla, ale ve filmech nebo seriálech cigarety pořád vystupují jako záruka úlevy. Hrdinové a hrdinky si zapalují, když jsou nervózní nebo čelí nepříjemné situaci. (Částečný) mýtus o relaxační síle cigaret přitom popírají vědecké studie, které jasně říkají, že kdo přestane, bude v dlouhodobém horizontu klidnější a méně úzkostlivý.

Prásknout s kouřením prospívá i depresivním pacientům.

Kam jsem to jen šel?
Paměť, soustředěnost, pohotovost nebo rychlost, jakou zpracováváme informace: to všechno jsou kognitivní funkce, které kouření ovlivňuje. Všechny jsou poměrně atraktivním tématem výzkumů; o jeden se postarala i organizace s poetickým názvem Americká asociace adiktologie. Sledovala skupinu lidí ve věku od 18 do 29 let a porovnala kuřáky s nekuřáky. Kuřáci – jak možná tušíte – vykazovali více poruch pozornosti, horší prostorovou paměť a horší vnímání reálného rizika. Mimochodem: z výzkumu byli vyloučeni kuřáci marihuany.

Nejčastěji se vědci zabývají vlivem tabákových tyčinek na paměť jako takovou. Když ji necvičíme, s věkem se zhoršuje, to je jasná věc. Ale může kouření tabáku proces ještě urychlit? Výsledky nejsou jednotné. Například loňský výzkum britské Northumbrijské univerzity testoval krátkodobou i dlouhodobou paměť mladých kuřáků a nekuřáků. Nikotinoví závisláci z toho vyšli výrazně hůř – co přesně rozdíl způsobuje, to zatím vědátoři nevědí.

Jiná studie ze stejné univerzity naznačila, že se podobný „úpadek“ dá zase zvrátit. V rámci experimentu dali výzkumníci skupině studentů a studentek úkol: měli oběhat budovy fakulty a na jednotlivých místech plnit různá drobná zadání. Cestou jim nikdo neradil, všechno si museli pamatovat. Nejúspěšnější při plnění byli ti, co nikdy nekouřili, těsně v závěsu za nimi ovšem ti, co kouřili a sekli s tím. Kuřáci pak dopadli zdaleka nejhůř.

Výzkum to byl malý, jen se sedmdesáti lidmi, a není zcela zřejmé, jaké další okolnosti – třeba odlišné psychologické profily kuřáků – mají v tomto ohledu vliv. Každopádně by to mohl být začátek cesty k novému a neoposlouchanému argumentu, proč s kouřením přestat.

Na druhou stranu se objevují i výzkumy, které jako by mluvily v jeho prospěch. Dobře, ne tak docela…

Cigarety, které obsahují doslova stovky aditiv, nám jednoznačně spíš škodí, než prospívají. Samotný nikotin by však mohl nabízet určité výhody, už několik nezávislých studií se zaměřilo na to, jak by mohl pomoci chránit mozek během stárnutí; dokonce předcházet Alzheimerově nebo Parkinsonově chorobě.
Výzkum je opravdu v plenkách, spíš v těch kojeneckých než batolecích. Už pár let se mu věnují na Vanderbiltově univerzitě v Tennessee a také na A&M University v Texasu. Těžko říct, proč je zrovna americký Jih do nikotinového výzkumu tak zapálený, vědci každopádně upozorňují, že o podporu kouření a tabákových společností jim opravdu nejde. „Rozhodně nechceme lidem radit, aby kouřili,“ říká Ursula Winzer-Serhan z texaské univerzity. „I kdyby se hypotézy potvrdily, zdravotní nevýhody kouření by zásadně převažovaly nad výhodami.“

Když je v tepnách narváno
Ke všem nevýhodám – tedy těm, co se týkají lidského mozku – se přidává ještě vyšší riziko mrtvice. Mozková mrtvice, to už není záležitost neurologická, vzniká následkem cévního krvácení nebo neprůchodné tepny. Chemikálie v cigaretách přitom zpomalují tok krve, zároveň zvyšují její srážlivost a právě to jsou zásadní faktory při ucpávání cév.

Ve výsledku kouření zvyšuje riziko mrtvice až o padesát procent, aspoň podle údaje britské Národní zdravotnické služby. Má ale i dobrou zprávu. Kdo s kouřením nadobro přestane, riziko zase sníží a už během následujících pěti let to může znovu dotáhnout na úroveň nekuřáka. Aspoň v tomto ohledu.

Nekouříte a žijete zodpovědně? Šetříte své zdraví i peněženku. U pojišťovny AXA můžete získat slevu 20 % na vybraná pojištění invalidity s rizikovým životním pojištěním.

Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví. Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.

 

Postarejte se o svou rodinu, dokud můžete.

Život vám může zkomplikovat nejen úraz, ale i delší nemoc. I když si myslíte, že jste jako rybička. Nechte nám své jméno, telefon a profík z pojišťovny AXA se vám brzy ozve.

Uděluji souhlas společnostem finanční skupiny AXA v České republice, tj. AXA životní pojišťovna a.s., AXA pojišťovna a.s., AXA penzijní společnost a.s., AXA investiční společnost a.s., AXA Management Services s.r.o., aby zpracovávaly moje osobní údaje v rozsahu: jméno a příjmení, e-mail, telefonní číslo, a to za účelem:
- nabízení produktů těchto společností,
- zasílání obchodních sdělení (elektronická forma nabízení produktů a služeb),
- automatizovaným zpracováním osobních údajů s cílem přizpůsobit obchodní nabídku Vašim individuálním potřebám,
- předávání osobních údajů ve stejném rozsahu obchodnímu partnerovi AXA ASSISTANCE CZ, s.r.o.,
- výzkumů trhu a průzkumů spokojenosti s využívanými produkty a službami,
přičemž takovýto souhlas uděluji na dobu trvání smluvního vztahu s kteroukoliv ze jmenovaných společností a následně i po dobu 5 let po skončení takového smluvního vztahu. Pokud se nestanu klientem žádné ze společností AXA, uděluji souhlas na dobu 5 let od tohoto udělení.
Dále bychom Vás chtěli informovat, že udělený souhlas je dobrovolný a můžete jej kdykoliv odvolat, buď telefonicky na AXA lince +420 292 292 292 nebo písemně e-mailem na info@axa.cz, nebo korespondenčně na adrese AXA, Úzká 488/8, 602 00 Brno.
Zároveň potvrzujete, že jste se seznámili s textem Infomačního memoranda. Jeho textaci najdete na webových stránkách na www.axa.cz/osobni-udaje/. (skrýt text)