Ekologické bydlení je nutným návratem k přírodě

Budoucnost, Bydlení
Stalo se vám někdy, že na vás dolehly příznaky alergie, jako je rýma, kýchání, kašel nebo svědění kůže a vy jste nevěděli proč? Trpíte sice klasickou sennou rýmou, ale teď je ještě příliš zima a navíc se nacházíte v místnosti? To možná jen trpíte tzv. syndromem nezdravých budov, jedním z důsledků neuváženého a neekologického stavitelství minulých let.

Nemoc z budov

Že jste o tomhle syndromu nikdy neslyšeli? To nás nepřekvapuje. O tomto fenoménu se totiž příliš nemluví. Přitom jím podle Světové zdravotnické organizace trpí dokonce více než polovina obyvatel vyspělých zemí včetně těch středoevropských.

Příčinou vzniku symptomů jsou nejčastěji chyby ve vytápění, větrání nebo klimatizaci kancelářských i rezidenčních budov a následnému vzniku plísní. Dále také výsledkem používání určitých druhů stavebních materiálů (a plynů, jež se z nich poté odpařují), stejně jako těkavých látek a chemikálií.

Tomuto syndromu se můžete vyhnout například tím, že se přestěhujete na samý sever Evropy, do Švédska. Na rozdíl od našich končin se v zemi masových kuliček s brusinkami v podstatě ani jinak než pomocí přírodních materiálů nestaví. Tepelná čerpadla, extrémní zateplení i řízené větrání jsou zde standardem a Švédům se tak díky úspoře energie, emisí a peněz lépe dýchá.

Filozofie bydlení

Nejen ochrana vlastního zdraví, ale i přírody je tak i v dalších vyspělých zemích důvodem vzestupu trendu ekologického bydlení, které vlastně představuje návrat do minulosti pomocí moderních technologií.

Ekologické bydlení je komplexní záležitostí zahrnující pojmy jako nízkoenergetické a pasivní domy, tedy rodinné domy s minimální spotřebou energie, stavby z přírodních materiálů jako například ze dřeva, slámy a hlíny, zatravněné “zelené” střechy, soběstačné domy, obnovitelné zdroje energie, šetrné zacházení s vodou i získávání tepla a další.

Šetři peníze, šetři prostředí

Ekobydlení je však víc než to. Jedná se o životní filozofii souznění s přírodou. Takové domy jsou často citlivě zasazeny do okolní krajiny a obklopeny zelení. A to je něco, co lidé znavení životem ve městech vítají.

Ekologické stavitelství se tak stále častěji skloňuje i v našich končinách. A koneckonců, od příštího roku zájemci o stavbu domu nebudou mít příliš na výběr. Díky unijní směrnici už úřady na stavbu neekologického rodinného domu povolení nevydají.

Počáteční cena tzv. nízkoenergetického domu může být pak o něco vyšší než u standardních staveb. Stejně tak i odborníci předpovídají, že od příštího roku vzrostou ceny nového bydlení až o desetinu. Výsledek však obvykle stojí za to, ať už z hlediska další úspory peněz, tak i zlepšení životní úrovně.

Jak na věc

Ani ti, jejichž dům už dávno stojí, ale v rámci hnutí za ekologičtější bydlení, nemusí zůstat stranou. Zde je pár tipů, jak se také zapojit:

Majitelé rodinných domů mohou zvážit instalaci solárních nebo fotovoltaických panelů, které slouží buď k přímému ohřevu vody, nebo k přeměňování solární energie na elektrickou. Dále lze využívat vlastní zdroje vody ze studny či vrtu i recyklovat odpadní a dešťovou vodu, případně zvážit šetrnější vytápění například dřevem v kamnech nebo biomasou v kotli.

Na energeticky šetrnější paliva lze navíc až do příštího roku žádat stát o tzv. kotlíkovou dotaci. Pro dobrou cirkulaci vzduchu v domě lze například také zvážit instalaci nuceného větrání s rekuperací tepla, které omezí tepelné ztráty, na což lze opět získat příspěvek od státu.

Všichni bez ohledu na místo bydliště pak mohou změnit své denní návyky. Jednou z možností je pořídit si ekologicky šetrnější spotřebiče, tedy spotřebiče minimálně v energetické třídě A+.

Samozřejmě, myčku či pračku je potřeba zapínat vždy pouze plnou. Lze také používat ekologicky šetrné čistící prostředky jako různé čističe, aviváže a prací prášky. Anebo za ně ještě lépe vůbec neutrácet a nahradit je běžně dostupnými surovinami, jako je například jedlá soda, citron nebo ocet.

Dalším dobrým návykem je zhasínat v místnostech, ve kterých nikdo není, a používat úspornější LED žárovky. Recyklovat odpad, a ještě lépe minimalizovat jeho produkci. Na nákup si nosit vlastní látkovou tašku, vyhnout se používání mikrotenových pytlíků a ve větších městech zvážit návštěvu čím dál dostupnějších bezobalových obchodů. Neplýtvat potravinami, kupovat nejlépe lokální produkty i pít kohoutkovou vodu. Možnosti jsou prostě neomezené…