Ať žijí bizarní svátky aneb Kdy a kde nesmíte chybět!

Za hranicemi
Neodoláte žádné příležitosti k oslavě a pořád hledáte důvod, proč odšpuntovat lahvinku? Nejste v tom sami! Mrkněte, co všechno jsou lidi na světě schopni regulérně prohlásit za svátek, jen aby teklo šampáňo proudem. Čtěte a balte na výlet! Koningsdag, Nizozemsko Tenhle Králův den se slaví každý rok v den králových narozenin, tedy 27. dubna. Největší […]

Neodoláte žádné příležitosti k oslavě a pořád hledáte důvod, proč odšpuntovat lahvinku? Nejste v tom sami! Mrkněte, co všechno jsou lidi na světě schopni regulérně prohlásit za svátek, jen aby teklo šampáňo proudem. Čtěte a balte na výlet!

Koningsdag, Nizozemsko

Tenhle Králův den se slaví každý rok v den králových narozenin, tedy 27. dubna. Největší vřava je samozřejmě v Amsterdamu a sjíždí se na ni návštěvníci z celého světa. Pracovní volno je ale v celém Nizozemsku a všude platí dvě pravidla. 1. Obléct si co nejšílenější oranžový kostým. 2. Pít pivo. A ještě víc piva. PIVO! A to se můžete vsadit, že obě dvě podmínky tam většina lidí od ranního kuropění svědomitě plní!

Bonza Bottler Day, Austrálie

Tenhle den musí být plodem opravdu zoufalého hledání, proč se napít. Slaví se totiž jednou měsíčně, a to v den, kdy se číslo měsíce shoduje s číslem dne, takže např. 4. dubna, 5. května atd., rozumíte. Zřejmě záměrně to není moc složité. Výraz “bonza” používají Australani k označení něčeho, co je skvělé.

No a slovo “bottler” kupodivu nesouvisí s lahvemi (i když, kdo ví), ale jde o slangové označení pro něco, co je lepší než skvělé, prostě vynikající.

Dětem, které se v tyto dny narodí, se říká Bonza Bottler babies a jejich narozeniny jsou pak samozřejmě dvojnásobným důvodem k oslavám. Maskotem tohoto svátku je tančící svišť, který rozhazuje konfety.

Midsommar, Skandinávie

Tradiční festival letního slunovratu se slaví v mnoha částech světa, nejvíc ho ale prožívají ve státech Skandinávie, protože denní světlo je tu nedostatkovým zbožím. No a slunovrat si jako nejdelší den v roce samozřejmě zaslouží pořádnou oslavu. Každého 21. června si seveřané obléknou kroj, venku připraví slavnostní dlouhé jídelní stoly a obloží je spoustou slanečků, různých pochutin a alkoholu. Potřeba je taky vztyčit vysoké májky, okolo kterých se pak celou noc juchá až do padnutí. No podobně jako u nás na jaře. Ženy si do vlasů namontují kytky a podobně, ovšem hlavní je na tomto dlouhém dni samozřejmě taneční zábava s hromadou jídla a pití.

Inti Raymi, Peru

Slunovrat je příležitostí i k dalšímu unikátnímu svátku na druhém konci světa. Každý rok 24. června slaví obyvatelé města Cuzco tzv. sluneční obřad Inků. Od roku 1944 se sem sjíždějí stovky a tisíce zvědavců z celého světa, aby se mohli stát součástí procesí. Jak to probíhá?

Vybere se jeden šťastlivec, který se chvíli pyšně roztahuje na zlatém trůnu u staré pevnosti Sacsayhuaman a předstírá, že je vládce.

Pak požádá v klasické řeči quecha, která je původním jazykem Inků, slunce o požehnání. Pro Inky byl totiž Bůh Slunce – Incas – dárce života, a proto se vlastně jeho návrat po dlouhé zimě tak slaví. No a pak už se asi nečeká, jestli se slunce nějak vyžvejkne, a začnou oslavy.

Picnic Day, Austrálie

První pondělí v srpnu se v Severní Austrálii slaví super výmysl. Jde o svátek pikniků, na který můžete zavítat k řece Adelaide na tradiční třídenní oslavu plnou jídla, pití a báječného relaxu. Původně to vzniklo po pracovníky Darwinovy železnice. Měli tak den volna navíc a mohli se jít vysmažit na piknik. Už dlouho je ale akce přístupná komukoli a hojně vyhledávaná. Protože když už někde pít, tak ve společnosti dalších, samozřejmě.

Melon Day, Turkmenistán

Extrémně letní radovánky se konají vždycky 12. srpna. Už od starověku tu melouny využívali pro léčebné účely a Turkmenové o sobě tvrdí, že jsou hrdý melounový národ.

Vláda tady dokonce každoročně uděluje ceny pro nejlepší pěstitele melounů v zemi.

Melounový den je tak populární, že se rozrostl až do blízkého Tádžikistánu, takže už slaví obě země v tandemu. Jediný rozdíl je v tom, že Tádžikové si k melounu přidružili ještě oslavy medu. Asi jim jinak chybí cukr nebo co…

Bolas de Fuego, Salvador

Na jednadvacátého připadá další srpnový svátek, který se odehrává každoročně v městečku Nejapa v Salvadoru. Bolas de Fuego v překladu znamená ohnivé koule a slaví se tu od výbuchu sopky v roce 1658, kdy po obloze doslova létaly ohnivé koule.

Obyvatelé Nejapa si událost připomínají tak, že po městě házejí hadry namočené v hořlavině, což má  vytvářet aspoň iluzi, že sopka zase řádí.

Je to asi kapku nebezpečné, ale zdá se, že místní úřady přivírají vzhledem k dlouholeté tradici oči. Přece jenom se festival koná už víc než 300 let a oslavovat ohnivé koule bez ohnivých koulí tak nějak ztrácí smysl. Možná to celé sponzorují místní hasiči, ale to se nepodařilo potvrdit.

La Tomatina, Španělsko

Ve španělském městě Buñol se každoročně koná největší food bitva na světě! Někdy se jí zúčastní až 30 000 lidí, a to jak místní, tak turisté. Každou poslední středu v srpnu se na hlavním náměstí můžete stát součástí šílené rajčatové vřavy. Lokální vřavy, protože jde výhradně o rajčata z místního vrhu. Traktory naložené po okraj červenou zralou nádherou vám zdarma poskytnou munici na 90 minut trvající házecí šílenství. Odkud to přišlo? Od nás to nemají. Původ tradice není znám. Vznik se datuje mezi roky 1944-1945, ale jestli šlo o bitvu oslavující Saint Louise Bertranda jakožto patrona města, náboženský protest nebo rozmar znuděných domorodců, to je ve hvězdách.